sobota 8. února 2014

Rituál, který mě jen tak neomrzí!


Jaký? 
"Snídaňový"!
***
Snídaně se mi stala, už po několik let rituálem. 
Do narození našeho prvního dítka, jsem tuto součást zdravého stravování ignorovala. 
Spíše můj žaludek v časných ranních hodinách, odmítal něco přijmout. 
Ale vše se změnilo v okamžení, kdy jsem nemusela vstávat do zaměstnání, 
ještě za tmy a jala jsem se vychovávat potomstvo. 
Rodič má jít příkladem a tak nezbývalo, než se naučit snídat.
Ale nechci vám dělat přednášku o správném stravování, jen se podělit o příjemné okamžiky!
Dnes, bydlíme na venkově a už nemusím jít nikomu příkladem, 
je z prvního denního pokrmu pro mě rituál.
Nastartuje mě nejen teplé Caro se sojovým mlékem + tmavý slunečnicový chléb s margarínem a med.
V létě si pochutnávám na terase, 
teď v zimě uvnitř verandy s výhledem do zahrady, 
ale hlavně na krmítko pro ptáky.


Nikdy se mi tento "spectacle" neomrzí.
Jestli chcete přidejte se,
 můžete posnídat se mnou a 
přitom relaxovat pozorováním  ptačích hodů.


Někdy přiletí i vzácný host.


A pak bych chtěla být...
..., jako tato křehká krása...


Přiznejte se, jak a co snídáte, 
nebo třeba nesnídáte? 

Váš
Lezarts,
není raní ptáče.