I když náš kohout si hrdě kouká na svět s vršku, poznali jsme, že se mu v roli svobodného( spíše, už starého) mládence nějak nelíbí. Zdálo se nám, že mu peří nějak reziví a chřadne.Usoudili jsme, že je nejvyšší čas ho dostat pod hřebínek, proto je mu třeba družky. Aby mohl mít duchaplnou konverzaci s partnerkou , musí mluvit stejným kdákáním, jako on, proto jsme se rozhodli přivézt krajanku. Vypadá to, že jsme se mu trefili do "noty"! Sice se nenatřásají na hromadě hnoje, ale i tak je to krásný pár! Doporučujeme tuto odrůdu domácího kuru, není hlučný, nerozhrabuje záhony a je čistotný. Pouze pro vajíčka si musíte do obchodu :-)
Dalším přírůstkem je kačer, sice se nejmenuje Donald (škoda, mohli by jsme jednou slušně dědit), ale i tak je moc krásný na dvoře nadělá haldu parády a nehrne se do jezírka!!! Je to frajer, jak vidíte s otevřeným zobákem si troufá... on totiž na 100% ví, že neskončí na pekáči.
Teď si můžeme zpívat: " na tom našem dvoře..."
Váš
Lezarts,
tvořící v komoře.
