pondělí 31. března 2014

Už zase, jdu do finiše...



...jakého?
...kreativního. 

Dnes vás zdravím z mého atelieru, kde se připravuji na další výstavu. 
Opět v tom "nejedu" sama, ale v doprovodu dalších stejně "postižených":-).
Letošní výstavu jsme obohatily exotikou, 
představíme se v doprovodu afghánských výšivek.
(už jste mohli vidět  na mém blogu malou "ochutnávku")

Abych nerušila múzy, počítač a internet půjde do "izolace"-D
Takový klid před bouří...,
...,než to vypukne...
...a v pochybnostech...,
....jak to dopadne?

Pro odpověď, stačí přijít se přesvědčit na vlastní oči!

Mohl by to být pro mnohé i příjemný výlet do přírody a za kulturou.


...a třeba se tam potkáme?!

Váš
Lezarts
na cestách inspirací.

čtvrtek 27. března 2014

Vyzkoušela jsem si osobně, " Jak se staví sen"!


Je vám tento titulek nějak povědomý...?!

***

Tento název TV pořadu,
sedne přesně na to co jsem si prožila minulý týden
(přiznám, že bych brala, kdyby to byl ten opravdový pořad!).
A protože by to vydalo na několik stránek, udělám vám z toho našeho "pořadu"malý koncentrát.

Námět:  Smontování skleníku.

                   
Casting:        Do rolí Pat a Mat -Stars..., moje maličkost a můj pan A.....
Scénář:         Výrobce skleníku, dodal v podobě piktogramu a to v trojjazyčné verzi (češtinu asi nikdo v                             ČR nepotřebuje. Určitě jsme byli obsazeni do hlavní role, protože mluvíme oba společně,                             alespoň jedním světovým jazykem)


Režie:           Vše v naší vlastní režii.
Rekvizity:    Nějaké to nářadí, důvtip, vynalézavost, dva páry rukou, velice silné nervy( Občas máte                                dojem, že se výrobce spletl a nic do sebe nepasuje!? Když se zklidníte, zjistíte, že jste si                                špatně přečetli "scénář"a obráceně namontovali jeden díleček, té stavebnice pro dospělé!) 
Realizace:    Muselo se vyčkat suché a bezvětrné počasí ( neb i malé kýchnutí ohrožuje stabilitu                                        načaté konstrukce. V tu chvíli si říkáte, že produkce mohla angažovat ještě dva další páry                              rukou do vedlejší role!) 
                     Kompletní dokončení 3 dny. Pracovalo se dokud bylo denní světlo.


Recenze:      Sen, který se může občas změnit v sen zlý! Scénář prověří solidnost partnerského stavu.
                     I přes dramatickou zápletku na závěr se dostavil stav euforie z výsledku a                                                      vítězstvím nad technikou!
Závěrem:     Mám neuvěřitelnou radost z mého, vytouženého zahradního atelieru
                     a cenný poznatek tvrdé reality, že bychom se stavbou skleníku určitě neuživili:-)


Poznámka autora:
určitě nečekejte, že ze mě bude Mičurin.
Je to můj zahradní"budoárek" k přesazování, 
za každého počasí a k
urychlování kvetení,
přezimovaných okrasných rostlin.
Je malý, ale můj:-)))!

Přeji všem, 
splňte si svůj sen

Váš
Lezarts
ve skleníku dlící, ale i nadále snící!









pondělí 17. března 2014

Mám to zapsáno v rodném listu...



..., proč mě nikdy mě neomrzí pozorovat, jak se příroda probouzí ze zimního spánku.

***

Když vydržíte číst, až do konce příspěvku, 
rozluštíte dnešní tajenku, kterou ukrývá můj rodný list!


Letos s velkým náskokem příroda raší , pučí, kvete a já se nemohu, jako každé jaro vynadívat! 


Nemohu se udržet, abych znovu a znovu nezvěčňovala ten zázrak znovuzrození pomocí fotoaparátu.

Kvetoucí keře a jejich návštěvníci


Pučící trvalky.


Rozkvetlé tulipány...


... hyacinty,...


...barvínek...


... petrklíče a narcisy.


Čemeřice v plné kráse.


Vše obráží svěžími barvami.


Magnolie Stelata, ze které máme přirozenou bonsaj. 
(ve věku 20 let stále měří 60 cm na výšku)
Nebude dlouho trvat a zazáří prvními květy.


Změna výzdob v okrasných hrncích. 
Letošní jaro vítají violky, až udělají místo muškátům pak poputují do záhonu.


V jezírku se odráží blankyt oblohy a okolní vegetace i dekorací.


Škoda, že nelze dodat i tu vůni.


Ještě, aby se nám zase vrátilo sluníčko a pocit znovuzrození nebude mít kazu na kráse!


Přeji všem, prožít krásná jarní znovuzrození!

Že nebylo těžké rozluštit dnešní tajenku?!

Váš
Lezarts,
pro přátele 
Jara, vždy Renátus 
(z lat. znovuzrozená)


čtvrtek 13. března 2014

Navštivte se mnou "Tři zahrady" a představím vám...

... tři páry rukou, které je stvořily.
***
Předčasně zrozené Jaro a počasí, 
které venku panuje neodolatelně láká k pracím na zahradě.
Tak vás dnes vezmu na prohlídku a navštívíme 
"Tři zahrady".
Tak se jmenuje další dílko, 
které jsem vytvořila za "spolupráce" afghánských výšivek.


Vždy se mi nenaskytla příležitost vybrat motiv bločku, který se mi líbil. 
Nestěžuji si, bylo to v počátcích, kdy jsem přivezla výšivky do ČR. 
a nebylo ještě vše zorganizováno na internetu (možnost osobní rezervace), 
tak jsem přivezla určitý počet, který mi byl přidělen. 
Po rozebrání ostatníma zájemkyněmi, jsem si vzala co zbylo:-) 
O to pak je zajímavější najít inspiraci, když pracujete s motivy, 
nebo barvami se kterými normálně nepracujete.
Tentokrát vznikly
"Tři zahrady"...


...na základě virtuální spolupráce pro 3 páry rukou.
Bylo pro mě velkým oříškem, jak pracovat s bločkem květu a jeho barevností. 
Druhý afghánský bloček, naopak byl dost barevně i tvarově  nevýrazný,
proto bylo potřeba najít nějaké propojení.
Vím, že afghánské ženy rády pěstují cokoliv jim chudá afghánská zem umožní. 
(Pro informaci, když jednou Pascale jela do Afganistanu, udělala sbírku semínek, 
aby "vyšívačkám" udělala radost.) 
Tato realita se stala pro mě inspirací vytvoření "záhonů"  
a spojit vše do celku zahrady, kde je vše tak jiné, 
ale i tak vypovídající o zálibě v pěstování květin 
a to bez rozdílu národnosti a země.


Snad se vám dnešní prohlídka rozkvetlou textilní zahradou líbila, 
než ty naše nanovo zahýří rozkvetlými záhony!?

Váš
Lezarts,
šijící zahradu na míru.

pátek 7. března 2014

Opět cestuji s výšivkou Afghánistánem...



 ..., když se šicím strojem projíždím kolem afgánských bločků.
Pro nezasvěcené, asi můj dnešní úvod bude kapánek chaotický, 
ale pro informované, nic nečekaného, protože tyto moje výlety  
(nebo chcete li úlety) 
s afgánskými výšivkami, už znají.
Není to poprvé co se na mém blogu zmiňuji o Afghánistánu 
a humanitní akci na podporu afgánských žen, 
pro nezasvěcené 
http://www.lezarts-renata.blogspot.cz/2012_06_18_archive.html
Zjistila jsem, že jsem si už nastřádala malou sbírku těchto krásných výšivek a tak nastal čas je nechat "promluvit".
***
Blíží se termín jedné výstavy, které se také zúčastním (ale o tom později), tudíž příležitost tuto cizokrajnou krásu ukázat  zdejšímu publiku.


Mám ráda tvoření, pro několikeré ruce:-D, 
jak říkám quiltům komponovaných několika segmenty od různých autorů. 
Tato "doplňovačka" je příjemné cvičení obrazotvornosti a hlavně přizpůsobivosti, 
což v současné individualistické společnosti je stále více obtížnější. 
S každou výšivkou se ocitám v jiném světě v jiné dimenzi. 
Hledám, jak co nejdůstojněji "doprovodit" krásu, 
kterou vyšily ruce ženy,
ženy, kterou asi nikdy nepotkám 
a přece nás pevně spojuje nit solidarity a tvoření. 
Je to příjemný pocit!!! 
Můj obdiv vždy patří také Pascale Goldenberg, 
která tomuto velice časově náročnému projektu, už obětovala tolik ze své velkorysé osobnosti! 
Osobnosti, které těžké osudy druhých bytostí není lhostejná.
***
Dnes je naší průvodkyní Afghánistánem Marsia.
 Já jsem její výšivku umístila do rezavé batiky, kterou jsem ještě podbarvila  barevnou batikou.


Doufám, že se vám dnešní zájezd líbil a opět se mnou zúčastníte, 
příštího "výletu do Afghánistánu".

Váš
Lezarts
kapánek "zablokovaný" v Afghanistánu:-D

pondělí 3. března 2014

...hebká křídla motýlí...,aneb




...malá (hedvábná) "ochutnávka", 
než začnou poletovat, 
opravdoví motýli.

(Tento příspěvek je součástí malé hry, 

la Vie en Couleur

která je vyhlášena na

http://ventdeterre.canalblog.com/archives/2014/02/13/29195664.html)


Otevřela jsem svoje zásoby s přírodním hedvábím
a z krabice na mě " vylétli" tito krásní motýli.
Motýlí na pravém, tkaném indickém hedvábí.
V závěsu za látkou se objevily i hedvábné stužky,
vše tak příjemné na dotek.


Teď ještě lapit do tvůrčí síťky  tu správnou inspiraci,
jak tu hedvábnou krásu dát dohromady.
Jak nejlépe zakomponovat do konečné podoby emoce, 
které ve mě tento kus hedvábí vyvolává?
Materiál, který vychutnávám pohledem a doteky rukou?
Jak nepřerušit, tento řetězec emocí, aby stejně i po zpracování zapůsobili na diváka? 


A nebo...
si jen tak užít doteky s tímto příjemným materiálem
a pak vše znovu vrátit do krabice,
protože nenadešel ještě ten správný okamžik?
Protože inspirace nedokončila svojí etapu vývoje 
a setrvává ve stádiu zámotku.
Zámotek, pak pečlivě uložím do podvědomí a počkám, 
až najde ten správný čas, 
kdy inspirace ze zámotku vylétne na hedvábných křídlech motýlích...


Právě jste si přečetli...
...jednoho z (ob)časných dilema
"sběratelky látek"!

Váš
Lezarts,
téměř Bourec morušový.