Ať žijí prázdniny…

 

…ač už je to dávno co jsem opustila školní lavice, miluji čas prázdnin. Čas, který i v tom současném světě na mě dělá dojem, lehkého zklidnění a práva na lelkování. Možnosti utéci na pár hodin, nebo dní z reality a nabírat sílu do zbytku roku. Poznávat nová místa a nebo se vracet na ta známá. Mít alespoň dojem několik chvil, naprosté volnosti! 

To je moje vize prázdnin, i když už mám vlastně prázdniny po celý rok😉

Ani letos se nevzdám možnosti navštívit moje milované Alpy a koupání v jezerech.

A jak to vidíte vy?

Ať žije prázdnin čas!!!

Váš

Lezarts,

už lelkujíc v zahradě😎

A byla svatba…

 

…kdo to zažil ví co je to za “šrumec” obzvláště, když si vše děláte ve vlastní režii!

Musím vás jen ujistit, že jsem se nevdávala já ani dcera, ani syn.

Svatba“postihla”rodinu mé kamarádky😉.

Musím předeslat, že když mě tuto radostnou noviny oznámila a upřesnila, že se bude konat v kostele, spontálně jsem se nabídla, že kostel k té příležitosti vyzdobím. Byl to jeden ze způsobů, jak se odvděčit za její obětavou pomoc, kterou mě poskytovala po celou dobu kdy odcházel můj pan A. Vím co pro ni svatební starosti obnášely a tak jsem ji chtěla trochu ulevit. Také vím, že má ke mě důvěru, protože zajišťuji “scénografie” společných výstav. 

Konec měsíce května a začátek června se nesl i u mě v přípravách na den D. 

Posuďte, jaký byl výsledek.

Zde je prostor před.

A po

Vstupní hala

A ještě jsem vyrobila malé překvapení pro snoubence

polštářek na prstýnky

Na konec nezbývá novomanželům popřát,

ať jejich svazek nic nerozdělí a žijí šťastně dlouhá léta❣️

A ještě mé poděkování za přidanou ruku k dílu od kamarádky a jejího manžela + mého kamaráda!!!

Váš

Lezarts,

nebyla jsem drůžička, ale šťastná dušička!

Obrazové zpravodajství …

 

…ze svátku matek.

Letos netradičně s každým dítkem vzlášť.  Někdy se to tak semele, že pracovní program jednoho se nedá napasovat do mateřského programu toho druhého. Ale obě oslavy byly moc hezké. Občas je příjemné být pouze s jedním dítkem. Je více času si popovídat. 

Jedna oslava, na mé přání, v blízkém Č. Brodě, v mé oblíbené kavárně u Madony. U oslavy s dcerou byl i vnouček. Tato kavárna má hezké vnitřní i venkovní prostředí. Káva vynikající a domácí zákusky bezkonkurenční. Už jsem ji v některým příspěvku prezentovala. Tentokrát jsem nestihla fotit, ruce mě zaměstnal vnouček…začínal chodit za ruku, tak jsem s ním chodila obšťastňovat jiné návštěvnice kavárny. Zalíbila se mu (už ) jedna mladá studentka a tak jsem nedobrovolně dělala křena😉 při jeho námluvách.

Druhá Oslava byla v Praze. Zde jsem se nechala překvapit. Syn zná moje oblíbená místa, oběd byl v mé nejoblíbenější pražské restauraci. Mám ji ráda hlavně kvůli výhledu, který nabízí! Tím nechci říct, že zdejší kulinářské umění pokulhává za výhledem. Uhodnete která to je?

Po dobrém obědě následovalo přemístění na kávu a desert na druhý konec téměř stejné ulice. To však bylo překvapení a pro mě nový objev, kam chodit mlsání! Uhodnete kde to je? 

Musím jen dodat, že jsem netušila, jaký rozdíl může být mezi kvalitou různých zmrzlin. Italové opravdu umí a jejich zmrzlina i prezentace je nejen estetický zážitek, ale hlavně chuťový. A nakonec na cestu mé oblíbené makronky.

Zase další krásné chvíle s dětmi! 

Děkuji❣️

Váš

Lezarts,

hezky zpět v zahradě🌸