Půlnoční třesk...

... to bude dnes o půlnoci, když se budou lámat prázdniny v půli. Doufám, že i tak budete spát "na obou uších" a o to více se od zítra budete snažit, užívat si druhé poloviny prázdnin.

Dnes si trochu zabilancuji a vystavím mé "polo-prázdninové" vysvědčení.

Chování:              zpomalené, až lenošivé.
Literatura:            slušný výkon, ale i tak ji ještě hodně zbývá k přečtení.
Snaha:                 velká, projekty se i nadále vrší v atelieru.
Ruční práce:        nedostatečné výrobní nasazení.
Tělesná výchova: pro dosažení lepších výsledků, bylo by zapotřebí, více běhat s motyčkou po zahradě.

Jistě chápete, jak mohu zlepšovat moje vysvědčení, když lelkuji a raduji se nad  krásou lesa a zahrady po dešti, abych se pak ještě houpala na síti z mých snů, pod obloukem duhy?

Ale i přes tak podprůměrné zhodnocení mých předsevzetí, miluji prázdniny a ten zpomalený společenský život. Lze pouze doufat, že mohu  vše dohnat o příštích prázdninách...

Mais c'est la vie!

A u vás, je to jak s plněním prázdninových předsevzetí? 

Váš

Lezarts

Prázdninová.

Když je u sousedů "Okurková sezona"...

..., tak já místo zavařování, se zavřu v atelieru a zavařuji šicí stroj. Místo nějaké dobroty zavařené do úhledně popsané a ozdobené skleničky, já konzervuji moje nápady do látek. Tentokrát, jsem chtěla udělat někomu radost, proto vznikla tato pochoutka, "Taška, pro Majku".

Látka se přímo nabízela k letnímu modelu. Snad počasí ještě poskytne majitelce možnost si jí letos užít?!

Mám ráda prakticky vybavené kabelky a tak jsem se snažila, aby i tato byla vybavena tím správným úložným prostorem a nepodobala se jednou naplněna, zakázané skládce.

I různé drobnosti, mohou být praktické a zdobivé prvky zároveň, jako koženková ucha a jezdce u zipů.

Kabelka svým květinovým vzorem, nahradila i kytici k narozeninám.


Váš 
Lezarts,
toho času, zavařený, pardon zavřený v atelieru.

Pro ty co nevěří...

..., že existuje láska na první pohled.

Nevím, jak jste na tom vy, ale já věřím, jsem vlastně i její "obětí", už několik desítek let! Proto mě pohled na tento párek , nemohl zanechat netečnou a musela jsem je zvěčnit. Nejsou roztomilí?

Pro gurmány, je to naděje na nevyčerpatelný zdroj pochoutky, pro zahradníky (tedy i mě), je to pohroma do záhonů. Ale rozpolcena mezi sentimentem věčně zamilovaných jedinců a zahradnickou racionalitou, jsem to vyřešila tím, že po pózování na  svatební fotografii, jsem jim zprostředkovala svatební cestu. (Asi jste postřehli, že jsem přeskočila důležitou část svatebního dne a odmítla svatební hostinu na naší zahradě).Snad jsem je poslala na líbánky dostatečně daleko, aby jim to trvalo, až do důchodu, než se k nám vrátí.
Chápejte, ráda šneky pohostím, ale jenom, když jsou z kamene.

Přeji všem stejně emočně laděný w.e., jako prožívá tento párek v přírodě. 

Zdá se, že počasí na tento konec týdne, bude opravdu přát zamilovaným:-D 

A těm ostatním to vypadá, že bude přát na houbách.

Váš

Lezarts

"in lowe"

Když si na zem sedlo...

...modré z nebe.

Aneb trochu inspirace z naší zahrady.

Když jsme si řekli ano,

slíbil jsi mi snášet k nohám,

každý den

modré z nebe.

Povedlo se lásko, 

každý letní den

si sedá

na naší zahradu, 

mezi mě a tebe.

Potvrzení toho, že když si něco hodně přejeme a pracujeme na tom, sny a přání se naplní.

 Každý den,

 za to modré z nebe, 

ale i bez něho, 

jsem ti vděčná,

 že tě mám lásko vedle  sebe!

Váš

Lezarts,

i za deště s modrým nebem v očích.

Jaký je libo zástřih či fazonku?

Aby si zahrada zachovala svůj styl, je potřeba sem tam, nějaký ten zástřih keřů a stromů. 

Jakou" fazonku" stříháme té naší zahradě? Nahlédněte.

Pečlivě vybavena na ten kadeřnický úkon, jsem se pustila se zatajeným dechem, ale otevřenýma očima:-), do    práce.

Pro malou informaci,dlouho jsem se do této disciplíny nehrnula, měla jsem  strach, že by zahrada mohla dopadnout po mém zásahu, jako živý plot, který ve filmu Hej rup, "fazonovali " Voskovec s Werichem.

Je jasné, že jsem zůstala vzhledem k mé velikosti, u zastřihávání vegetace na kterou dosáhnu ze země.

Ovšem nemohu konkurovat, mému osobnímu mistru zahradnickému! Přeměny "imag" stromů a keřů, umí u nás jen on.

Sice se nejmenuje Le Notre, ale i tak umí vytvořit příjemné přeměny "image" vegetaci.

Přeji všem, nadcházející w.e.,  pro "fazonovací" inspiraci, třeba někde ve francouzských zahradách.

Váš

Lezarts

zahradnice a lá kadeřnice.

"Moje"...pohádka o Makové Panence.

(Když se konečně můj počítač vrátil z lázní, mohu vám "mojí" pohádku převyprávět slovem i obrazem.)

Od té doby, což je asi 10 let, co jsme založili záhonek "a lá babčina  zahrádka", jsem se snažila, aby se mi na něm třepotaly nakvetlé hřívy máků, ale...až do letošního léta nic.Přitom jsem vytrvale, každé jaro mák sela?!

O to větší překvapení, když  mi letos záhon zrůžověl nespočetným množstvím růžových květů, jako bambule!!!

Jak něžná krása, v létě jsem mohla pozorovat, jak se mi na záhonu rodí pohádka o "Makové Panence". Je to, jako zrod motýla. Z kukly se vylíhne nádherný květ, který se rozvíjí, až se stane krinolínou  "Makové Panenky", která  se pak přeměnila v bohatou "Pokladnici- Makovici". Ta je příslibem velkého plesu v babčině záhonu na příští léto, kde se za valčíku, který jim bude pohvizdovat vítr,  nadnášet nespočet růžových  krinolínolín "Makových Panenek". 

A byly "Maková Panenka" a já  spolu šťastny, 

až do konce záhonu...

Váš
Lezarts
maková, ale ne buchta!