... tím míním most do mé minulosti, konkrétněji mého dětství a dospívání.
Dnes si ” nazujte “ pohodlné boty, ale spíš se pohodlně usaďte a já vás vezmu na výlet do míst, kde jsem vyrůstala, chodila do MŠ i na ZDŠ a podnikala výpravy za zážitky. Jako hodně dětí naší generace, jsem byla dítko “s klíčem na krku”. Oba rodiče zaměstnaní a já měla spousty volného času, tak co s ním? Byla jsem víceméně samotářka, a když jsem nebyla někde sportovat nebo v ZŠU, tak jsem se potulovala hlavně po Holešovicích, Letné a centru Prahy.
Od té doby uteklo už “móře” vody pod mosty Vltavy, a jako celá Praha tak i ty “moje” místa dětství se dočkaly neuvěřitelných krásných, proměn. Nejen z Holešovic, ale i jiných bývalých dělnických čtvrtí se klubou příjemná místa k bydlení.
Ale už konečně k té procházce, za kterou může nová lávka z Karlína do Holešovic. Musela jsem si ji projít! Nadchla mě po všech stránkách a tak se semnou vydejte na most, který vás zavede do “ mé minulosti”.
Pohled na krásné okolí lávky ze strany Karlína (který se také dočkal nádherných proměn).
.
Možnost nového výhledu na Hradčany a zdymadla.
Štvanice láká na zastávku do parčíku.
Krása, která se neokouká.
Změny Holešovického horizontu.
Pěkný pohled na kostel Sv. Antonína, který vykukuje za budovou Dopravních podniků ( jak se dříve nazývaly), na Strosmayerově náměstí.
.
A tohle je, ovšem pro mě, ten nejzajímavější pohled. Vidět do oken bytu rodičů, kde jsem vyrůstala. Pohled z okna byl na jednu stranu úžasný! Nic nám neblokovalo výhled přes Vltavu na Vítkov. Každé ráno jsem se mohla pozdravit s Žižkou, který poslušně a neúnavně pózovala na svém koni u Památníku a svým zbývajícím okem na mě ani nemrkl. Když, ale pohled z okna v 5 tém patře spadl do přízemí, viděla jsem do jatek a to nebyla opravdu moc potěšující podívaná! Nejen podívaná, ale i zápach, který býval intenzivní, když foukal západní vítr, byl cítit i přes zavřená okna. Nemluvě o zvucích vydávající zvířaty čekajících na porážku. V letních měsících tu “ symfonii “ doplňoval rachot kompresorů z mrazírenských vagónů. To vše je, ale minulostí! V současnosti se z Jatek pomalu klube multifunkční a hezké místo!
..
Vlastně jsem Vás nevzala tak do minulosti Holešovic, ale té mé.
Spíš bych mohla napsat, že lávka je “mostem do budoucnosti” rozvíjejících se čtvrti -Holešovic a Karlína.
Snad Vás někdy vezmu i na procházku opravdovou historií Holešovic a jejich okolí?
Zatím mohu doporučit, udělejte si výšlap, přes lávku Karlín - Holešovice,
Váš
Lezarts,
sedící ve vesnické přítomnosti.
