Vetřelci…

Všude se najdou nějací vetřelci. Dělím je na příjemné a nepříjemné! Živé a neživé. Ti nepříjemní vetřelci umí parádně jednomu otrávit existenci.  Nachází se jak mezi lidskými jedinci, tak ve floře i fauně! To jsou prostě paraziti, co se snaží ničit vše krásné kolem sebe. Povídání o tomto druhu „nepříjemných vetřelců“ si nechám na jindy. Je tu konečně pár dní, které připomínají jak má vypadat,  léto! Nebudu ty parna kazit a navozovat ,slabším náturám,"husí kůži" demonstrací tohoto druhu.

Proto vám dnes ukážu, po všech stránkách,“ příjemné vetřelce“v naší zahradě.

Jeden z nedůležitějších je, náš "Anděl strážný", neúnavný ochránce!

Naše Bílá paní ve vaně nestraší dobré duše, ale žije v harmonické kohabitaci s Miss Marplle, která vždy odhalí nevítaného "vetřelce"...!

"Vetřel" se k nám dokonalý drůbeží páreček, který nepřehrabává zahradu,nesnáší vejce, ani nebudí ráno svým zpěvem.

Opeřenci, kteří netrousí a nemigrují.

"Vetřelci" s chladnou krví, žába co nekuňká, ještěrka co nikam dál, už leta nedolezla.

Rybí "Vetřelci", němé tváře, zato hbitá těla.

Do kolébky "Vetřelo" se, naše věčné mimčo, co nevyroste nikdy ze svých prvních střevíčků.

Každý dobrý "Vetřelec"najde správný směr...

Ten nejlepší "Vetřelec" na konec, zahradník na plný úvazek...,  ale kde se ztratil?