Nebyla jsem na pouti, ale stejně …

 

… U Matěje.

Stromovka opět ožila Matějskou poutí. Musím však přiznat, že atrakce tohoto druhu jsem neměla nikdy moc v oblibě, necítila jsem se na nich dobře, ale chodila jsem se na ně koukat. Jednak jsem to měla kousek a byla to příležitost, jak vyplnit volný čas., kterého jsem, jako dítko s klíčem na krku, měla víc než dost.Atrakcím jsem neholdovala, ale bavilo mě se koukat na ten”barevný cvrkot”, ale hlavně obdivovat maringotky a svět světských. Fantazie pracovala na plné obrátky a k tomu kolem krásný park Stromovky.

Od těch dob se vše však změnilo spousty věcí a uteklo hodně času.

Shoda okolností mě však letos zavedla k Matěji, na místa, kde tato pouť původně měla svoje stanoviště, kousek od Hanspaulky. I když žádná pouť se tam dávno nekoná, byl to tentokrát zážitek gastronomický!!!

Velice příjemné prostředí i obshlující personál!

Předkrm je jen malá ukázka gastronomického umění. Naprostá delikatesa a vše co následovalo, bylo nejen pastva pro oko, ale i chuťové pohárky!

Jediné minus je problém s parkováním.

Není nutné jít za zážitkem z tohoto místa Prahy jen do restaurace, ale doporučuji si sem udělat výlet. Rozhodně zde najdete spoustu zajímavostí i zajímavých míst. Počasí nám nepřálo a tak jsme si slíbili, že se vrátíme k Matějovi na výlet.

A co vy a Matějská pouť?

Přeji Vám, hezký jeden den roku navíc!

Váš

Lezarts,

s rýmou v náručí😪