Prázdninová „Derniéra“

I když dávno, ne školou povinná, poslední den prázdnin, na mě padne nostalgie stejná jako v dětství. Z končící bezstarostné plavby na poklidných vlnách léta (i když letos trucovalo), najednou tu jsou peřeje a proud zrychlí! Zítra se rozdrnčí školní zvonky, budíky, které nás probudí z prázdninové lenivosti, aby nám připomněl, že je čas, se zase pustit do toho bláznivého života… Života, ve kterém si budu připadat jako, Robinson, kterému pod nohama ukradli ostrov!

To přece potřebuje přípitek!

...a dám si ho s mým "Pátkem"! 

Foto-patchworkové variace.

Protože mě zahrada odloudila od šití, ale patchwork mě chybí, tak jsem to pojala trochu po svém.
Jak namíchat zahradu a patchwork. Jednoduše, vyřešila to hra s fotografiemi z naší zahrady.

Tady je ukázka.

Dnes se vám představí ve foto-patchworkové variaci, záhonková Orchidej a jiné krásky.

Pieris

Třapatka a spol...

Fuchsie

A je ušito...!!!

Veškerá foto by Lezarts. Děkuji, že respektujtete autorská práva.

Pozvánka na „Labutí jezero“.

Rtuť teploměru si konečně ke konci prázdnin vzpomněla, že by měla vystoupat na výšky své stupnice a zdolat třicítku! Přišlo vhod, že pan domu, dokončil před nedávnem první část vodního díla, dlouho plánované jezírko.  Potvrzuji, voda vnáší do zahrady zvláštní atmosféru. Uklidňuje, překvapuje a poskytuje zábavu.

O tu se postarají hlavně obyvatelé jezírka, rybičky. Nemáme v jezírku, zlatou rybku, Malou mořskou vílu ani labutě (prozatím o))), ale kdo ví, třeba nám tu budou v zimě bruslit tučňáci…? 


Zbývá nějaké to doladění, ale už teď se nabízí příjemné posezení na jeho břehu. Ale, jak to u nás je zvykem, nezůstává jenom u toho sezení, dobře se tu pije kafe, klábosí ve stínu a probírají nové projekty pro zahradu!

 

I ty napnuté plachty se letos dočkaly, že se vzdouvají za horka nad vodní hladinou!

Těším se na brzkou! Třeba, "tam za vodou v rákosí..."

Vetřelci…

Všude se najdou nějací vetřelci. Dělím je na příjemné a nepříjemné! Živé a neživé. Ti nepříjemní vetřelci umí parádně jednomu otrávit existenci.  Nachází se jak mezi lidskými jedinci, tak ve floře i fauně! To jsou prostě paraziti, co se snaží ničit vše krásné kolem sebe. Povídání o tomto druhu „nepříjemných vetřelců“ si nechám na jindy. Je tu konečně pár dní, které připomínají jak má vypadat,  léto! Nebudu ty parna kazit a navozovat ,slabším náturám,"husí kůži" demonstrací tohoto druhu.

Proto vám dnes ukážu, po všech stránkách,“ příjemné vetřelce“v naší zahradě.

Jeden z nedůležitějších je, náš "Anděl strážný", neúnavný ochránce!

Naše Bílá paní ve vaně nestraší dobré duše, ale žije v harmonické kohabitaci s Miss Marplle, která vždy odhalí nevítaného "vetřelce"...!

"Vetřel" se k nám dokonalý drůbeží páreček, který nepřehrabává zahradu,nesnáší vejce, ani nebudí ráno svým zpěvem.

Opeřenci, kteří netrousí a nemigrují.

"Vetřelci" s chladnou krví, žába co nekuňká, ještěrka co nikam dál, už leta nedolezla.

Rybí "Vetřelci", němé tváře, zato hbitá těla.

Do kolébky "Vetřelo" se, naše věčné mimčo, co nevyroste nikdy ze svých prvních střevíčků.

Každý dobrý "Vetřelec"najde správný směr...

Ten nejlepší "Vetřelec" na konec, zahradník na plný úvazek...,  ale kde se ztratil?

Velkolepé "Oslavy"

Dnes Vám zasílám pozdravy, z mého dne D.

Oslavy letos trvaly 3 dny. Bylo to příjemné, každý den něco jiného a jiné návštěvy. Jak jinak dokonce se i patchworkovalo!Největší překvapení mi udělalo letní počasí, přišlo osobně v doprovodu slunce na sobotní zahradní párty!  Děkuji všem zúčastněným, přátelům, patchworkářkám a rodině, za dárky a dobrou náladu. Prostě bez té "člověčiny", upřimnosti a přirozenosti, bez pozlátek, důležitých "ingrediencí",  by oslavy neměly tu správnou atmosféru! Nezbývá než dodat, pro velký úspěch si narozeniny, za rok zopakuji znova! Jinak, ani nemohu, moje křestní jméno v latině znamená "znovuzrozená"! Uhodnete o jaké jméno se jedná?

Květinové dary, už našly svoje nové "kabátky" a to pravé místo v zahradě.

Náš psí miláček na vše shůry dohlížel. Jako dárek k narozeninám mi ukázal, že vyskočí až na stůl!

Vínečko bílé...Plno dobrot a dobrá nálada! Byly všudypřítomné po celé 3 dny.

Paní Azalka a Pan Petrklíč, nechtěli o ty oslavy přijít a vykvetli!

Na konec oslav nechyběl dort a šampaňské. 

Tiramisu vyrobené potomkem. "Dizajnérsky" pojmutá dekorace, mě od srce rozesmála!

Končím letošní oslavy... "Štafetu pro štěstí", kytici, zasílám všem srpnovým oslavencům s přáním, aby se jim vyvedly oslavy, jako ty moje! 

Jednou v roce…

…při různých příležitostech se koná den otevřených dveří. Devatenáctého srpna, jednoho roku minulého století, jsem se rozhlédla poprvé do světa a z plna hrdla křičela, aby všichni věděli, že jsem rozmnožila náš „klan“! Otevírám proto, při té příležitosti, naše dveře. Prosím vstupte, začleňte se mezi hosty a oslavujte dnes se mnou.

 

Tady se vám představuji, autoportrét. Výsledek dárku k loňským narozeninám.

Prý jsem "Belle Jardiniere"!

Nostalgie starých časů, mě obklopuje v celém domě.

Kam ráda usedám, ale nejsem "Šípková Růženka"!Ptačí křeslo,tak jsem tento objekt do zahrady pojmenovala, je jeden z dárků k loňským narozeninám. od mé životní lásky. Podle mého návrhu, zrealizoval jeden šikovný pan kovář.

.K oslavám mi kvete letos, jak o závod, Ibišek.

Jiřiny také nelení.Sluší jim to i ve váze!

A nakonec, kytice pro vás!

Co mě dnes „vzalo“!

Dnešní, vzácná návštěva Prahy,
mě připravila milé přivítání a to v podobě nápisu, který jsem nemohla přehlédnout při výstupu z auta. Poopravila jsem si názor, že zdi a zídky, nemusí být pouze krásné, když jsou porostlé vegetací v přírodě. Taková šedá zeď továrny v Praze se může stát krásně romantickou, když na ní neznámý autor zanechá svoji básnickou prvotinu! Posuďte, nevzalo by vás to za osrdí i fotoaparát?



Doufám, že ta krásná neznámá, si to jednou také přečte!