Ano, toto je óda na krásu měsíce června, měsíce rovnodennosti. Jsme v polovici kalendářního roku a jako by to příroda měla potřebu oslavit svým květinovým festivalem! Nejen, že se kochám pohledem na naší zahradu, která nás za práci na její údržbě, i přes občasné vrtochy počasí, bohatě odměňuje. Záhony se snaží ukázat ve svých nejlepších formách a barvách. Za teplých a dlouhých podvečerů, pak obohatí vnímání té krásy omamnou vůní. A já se nemohu udržet a musím si tu krásu přenést i do domu. Pečlivě vybírám barvy, formy pak tu krásu zasnoubím do kytice.
Prosím, přijměte pozvání na malou procházku naší zahradou a zkuste nachvíli zastavit čas. Čas, užít si tu přírodní ódu krásy měsíce června!
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYxUvw_5ZUDD8r4inhhRrUESJ7Bhbic-YeT8sNRELC0XJ7hbDOBM688GjI9WIMqQauAov4EztOGgXtNhCU0Tbi6hHENjAI9lysnXt04rlbvXhSa2QQhccJkLvSyhfTK7_b6TL_jgXnqK4/s320/P5280084.JPG) |
Když po ránu, kapky rosy, ještě vše do krásy orosí... |