...pro jednou zvrat počasí k horšímu, až opravdu nevlídnému, se mi hodil.
To máte tak, vše zorganizováno na stavbě, jenom nikdo nepředvídal, že hlavní polír (syn) si užene ustřel zad. Samozřejmě v tu nejnevhodnější dobu, zrovna začal zadělávat na omítky.
Když jsem mu zvládla poskytnutí první pomoci, aby se mohl dostat, alespoň na postel, musela jsem běžet na stavbu! Dítě vydechlo mezi bolestí informaci, že rozdělal dávku sádrové omítky, ať ji jdu zlikvidovat, než zatvrdne a nedostanu ji z vědra. Nabrala jsem druhý dech a šla okouknout co na mě čeká. Nevím zda to bylo ze šetřivosti, nebo instinkt zachránit situaci...?... měla jsem najednou zednickou lžíci a jiné náčiní v ruce a jala jsem se natahovat omítky. Akce na dva dny, pak následovalo vymalování a vybělení sklepa.
Žádné umělecké foto, bude te si muset počkat na lepší, až bude hotovo🧽🪣🪜
Shrnu to, vím o každém svalu, vazu a kloubu v těle. Dítě, po několika odborných hmatech rehabilitační pracovnice, se mohlo po týdnu vrátit do procesu. Já se vrátila za kamna ( duben, ještě tam budem) a už jen dělám stavební dohled. Termín pro nástup obkladače byl zachráněn!!! Do toho jsme zvládli i minimalistické Velikonoční oslavy👍
Ovšem teď mě bude čekat generální úklid, neb máme prach i v mrazáku😊
Po gruntu zpět do zahrady. Teda jestli nebude sněžit a mrznout?!
Tímto končí můj podcast, jak se stát ze zahradnice...zednice🥵
Váš
Lezarts,
“Vším čím jsem byl, jsem byl rád😊”.
Upozornění,
zakázky na zednické práce pro velký zájem, jsou ukončeny
(stejně by se mě nikdo nedoplatil😅😅😅).
