neděle 27. července 2014

Zaručuji, že po přečtení tohoto příspěvku...


...nebudete potřebovat růžové brýle, aby se vám svět zdál růžovým!


Letošní rok přeje růžím, mírná zima jim usnadnila, aby se hodily (rozvily)v létě do krásy!
Určitě mi to všichni pěstitelé růží jen potvrdí.


Mám obzvlášť radost z těch mých (keřových, popínavých pokryvných...), protože se mi konečně některé  po dlouhých letech ukázaly jak to umí "rozbalit". 


V loni jsme koupili nový druh (jméno nevím), 
nebyly vůbec drahé a hned, ještě po zasazení uprostřed léta, krásně kvetly. 


Velice odolné na nemoci i parazity!!!
Ovšem letos jsme nevěřili naším očím, nádherné, bohaté a opakované kvetení. 
Tak se jim vede, že už jsou větší než já! 


Podotýkám, nejsem velká, ale také ne vyložený trpaslík 1,55 m :-D
Zde jen v porovnání s naším čtyřnohým miláčkem:-)


Jsem si na 100% jistá, že při této procházce, vás nemohly ani tlačit boty a notujete si,
"růžovou si krinolínu koupím lásko má":-D

Už to je důvod, aby jste dnes viděli  "la vie en rose" a to i bez růžových brýlí:-?!  


Krásné růžové letní dny vám přeje,

Váš
Lezarts
připíjejíc všem na zdraví, růžovým vínem:-)

středa 16. července 2014

Provence u nás doma...



...aneb moje malá bylinková zahrádka.

U nás máme s pěstováním všeho k jídlu problematické...
... musela jsem najít nějaké řešení,
 kde by se vedlo bylinkám ku prospěchu všech. 
Další podmínkou bylo, aby jsem to neměla příliš daleko z kuchyně!!!
Vytipováno nejteplejší místo zahrady, 
a už se sázelo...


...do starých kýblů, škopků a vaničky.
Využila jsem podstavec od starého elektrického grilu vaničku na něj postavila, 
a mám vyvýšený záhonek!
Občas se hodí být sběratelka:-)!
Navíc to zabránilo nevítaným "uživatelům", mi plundrovat toto voňavé políčko.
 Výsledkem je 
 "Aromatická zahrádka na plechárně". 


Pokus opět zasadit cuketu, myslím nebyl rozumný, nějak se jí nevede... 
...snad, už definitivně pochopím, že zelenina u nás opravdu nemá své "podnebí":-( 
Petržel chce trochu jiné podmínky a tak jsem ji našla místo v polostínu, 
a na dosah z kuchyně.

Bazalka se letos dostala do "houpačky", rovnou na terase, 
aby na ni nepršelo a nestala se hospodou pro slimáky.


Díky naší " Aromatické plechárně",  každé jídlo a pití u nás zavoní, jako v Provence.
Holt tu francouzskou gastronomii mám, už nadosmrti "pod vařečkou":-D!

Teď, už jen pohled na tu vůni, mi vyvolává příjemné suvenýry...


***
Také milujete, když vaší kuchyň provoní aromatické bylinky? 
Jak je pěstujete, nebo užíváte?

Voňavé letní dny všem přeje,

Váš
Lezarts,
bez cestování a i tak téměř v Provence:-D

středa 9. července 2014

Když už není vyhnutí a musím balit kufry...,



...a pak vybalovat.


Už jsem se tu mnohokrát svěřovala s moji "pantoflářskou" povahou. 
Za mou nechuť k cestování, může hlavně můj odpor k balení zavazadel. 
Další důvody jsou,
 nemít vlastní postel a koupelnu všude sebou, 
což je také brzdou, ale vcelku vždy rychle překonanou. 
Ovšem myšlenka, natož zjištění na místě, že jsem něco důležitého zapomněla  dát do zavadla, mě totálně paralyzuje, jako kdyby na mě z těch kufrů koukala a hypnotizovala kobra !!! 
Myslela jsem, že s věkem to bude lepší, nemusím balit,pro celou rodinu..., 
...kočárky, plínky, dudlíky, plyšáky, nočníky...
...omyl!
 Teď pro změnu nesmím zapomenout léky, anatomické polštáře, brýle 
a jiné vymoženosti v jistém věku nezbytné k přežití. 
Určitě jste vydedukovali, že nejsem, už žádná světluška a ni pionýrka, proto se pro mě pobyt mimo mojí postel stává téměř expedicí na Annapurnu.
Navíc... 
...,musela jsem si tentokrát, jedno vhodné zavazadlo ušít, 
aby se mi vše potřebné do něho vešlo...


...a když už, tak v optimistické růžové a s andělem strážným...


..., jistě pochopíte, že jsem trpěla, až panickými úzkostmi nic nezapomenout, když uvidíte co tentokrát skrývají moje zavazadla...!


Jinak moje hodiny kurzů, pro duše spřízněné textilem by ztratily svůj smysl.
Ustála jsem to a nic nezapomněla, uf!!!

Teď musím i přiznat, užila jsem si to...!
Nebyl, to žádný pobyt pod širákem..., 
...tak jsem, alespoň večer vyrazila k blízké vodní ploše, pokochat se místní letní přírodou. 
Bylo to příjemné odreagování se 
od prostředí "Sálového Mistrovství Evropy v šití", 
jak vtipně někdo pojmenoval to čemu já říkám 
"Letní tábor, pro dospělé patchworkářky". 
Byla to příjemná atmosféra, plná milých setkání
 a seznámení se s novými stejně "postiženými":-)!


Krom, kil navíc, 
(když člověk nemusí vařit o to více mu chutná:-(),
 jsem si přivezla jak jinak krásné látky 
(v tomto případě kila navíc, ale mých zavazadel, pro změnu konstatoval můj pan A...),
ale hlavně...,
 těšení se na mé milé a zahradu!


...

A co vy, jak to máte s balením kufrů?

Váš
Lezarts,
všude rád, ale doma nejraději:-)!