Když mě zavolá personální oddělení…

 

…, jako každý rok( letos mimo jiné už po 50 té), do služby sekretářky…

…narazím beranici, obléknu kožich, válenky, šálu a rukavice ( poslední roky fakultativní doplňky:-)), osedlám sáně a vyrážím kosmickou rychlostí do mé dobrovolnické mise.

Ano Vánoce jsou za dveřmi a podupávají na rohožce, zatím co já se třesu, jak to vše zase zvládnu?! Moje letošní služba bude po letech o hodně náročnější! Nesmím vnoučka zklamat  musí to být pohádkové!🧑🏻‍🎄

Začala jsem připravovat “náčiní a materiál” a zítra je nástup.

Držte mi palce, ať se vše vydaří a já to dám!

Začala jsem, jak jinak patchworkem.

Tento vánoční patchwork je klasickou ukázkou toho, že není potřeba být expertem na toto umění. Jedná se o kit z jednoho nejmenovaného obchodu, mimo jiné s dobrou kávou, kterým mě už před lety obdarovala moje kamarádka ( díkyMarti)!

Stačí jen složit čtverce, podle svého vkusu a sešít. Dodáte vatelín, látku na zádička a pár hodin u šicího stroje a je hotovo! Já jsem ještě přidala trochu osobní kreace a na několik čtverců jsem proquiltovala bílou perlovkou jelínky v různých postojích. Zbytek deky je prošitý v echu kolem každého čtverce.

.

,

Jak vidíte, žádné složitá práce a můžete mít praktický dárek. Může se hodit jako deka k televizi. Hezky se do ní zachumlat a koukat, třeba na pohádky o Vánocích

🤶🏻

Všem Vám mává, ze startovní dráhy

Váš

Skřítek je dílem šikovné kamarádky Lucky, tímto ji móóóc děkuji!

Lezarts

🧑🏻‍🎄

Naše krásná zahrada hoří…

 

… paletou podzimních barev.

Než tu krásu spláchne podzimní déšť, vkládám pár ukázek.

-.

Rozhodně, bych byla ráda, kdyby ta nadílka, krásně zabarveného listí na stromech zůstala.

Co si budeme povídat, kdo to má uklízet … jasně , že já! Přiznám se, že mě to už po pátém kolečku plného listí (dále už raději nepočítám),  směr kompost a zpět nebaví- hlavně unavuje!!! Navíc to u nás není žádná rovina.

A to prosím je jen začátek:-(

Snažím vychovávat další generaci a doufat, že ho záliba pomáhat na zahradě neopustí:-)))?!

Už má řidičák na vlastní kolečko!

A když už jsem byla v úklidu zahrady, obhlédla jsem, zda by byl materiál na vítací věnce a byl!

Stačila jsem ještě umotala 3 podzimní věnce, jeden na naše vrata a další dva, jako dárky.

A to je pro dnešek vše z naší podzimní zahrady, kterou pomalu ukládám k zimními spánku

Váš

Lezarts,

dnes mám oči,  listím zaváté🍂🍁

Most do minulosti…

 

... tím míním most do mé minulosti, konkrétněji mého dětství a dospívání.

Dnes si ” nazujte “ pohodlné boty, ale spíš se pohodlně usaďte a já vás vezmu na výlet do míst, kde jsem vyrůstala, chodila do MŠ i na ZDŠ a podnikala výpravy za zážitky. Jako hodně dětí naší generace, jsem byla dítko “s klíčem na krku”. Oba rodiče zaměstnaní a já měla spousty volného času, tak co s ním? Byla jsem víceméně samotářka, a když jsem nebyla někde sportovat nebo v ZŠU, tak jsem se potulovala hlavně po Holešovicích, Letné a centru Prahy. 

Od té doby uteklo už “móře” vody pod mosty Vltavy, a jako celá Praha tak i ty “moje” místa dětství se dočkaly neuvěřitelných krásných, proměn. Nejen z Holešovic, ale i jiných bývalých dělnických čtvrtí se klubou příjemná místa k bydlení.

Ale už konečně k té procházce, za kterou může nová lávka z Karlína do Holešovic. Musela jsem si ji projít! Nadchla mě po všech stránkách a tak se semnou vydejte na most, který vás zavede do “ mé minulosti”.

Pohled na krásné okolí lávky ze strany Karlína (který se také dočkal nádherných proměn).

.

Možnost nového výhledu na Hradčany a zdymadla.

Štvanice láká na zastávku do parčíku.

Krása, která se neokouká.

Změny Holešovického horizontu.

Pěkný pohled na kostel Sv. Antonína, který vykukuje za budovou Dopravních podniků ( jak se dříve nazývaly), na Strosmayerově náměstí.

.

A tohle je, ovšem pro mě, ten nejzajímavější pohled. Vidět do oken bytu rodičů, kde jsem vyrůstala. Pohled z okna byl na jednu stranu úžasný! Nic nám neblokovalo výhled přes Vltavu na Vítkov. Každé ráno jsem se mohla pozdravit s Žižkou, který poslušně a neúnavně pózovala na svém koni u Památníku a svým zbývajícím okem na mě ani nemrkl. Když, ale pohled z okna v 5 tém patře spadl do přízemí, viděla jsem do jatek a to nebyla opravdu moc potěšující podívaná! Nejen podívaná, ale i zápach, který býval intenzivní, když foukal západní vítr, byl cítit i přes zavřená okna. Nemluvě o zvucích vydávající zvířaty čekajících na porážku. V letních měsících tu “ symfonii “ doplňoval rachot kompresorů z mrazírenských vagónů. To vše je, ale minulostí! V současnosti se z Jatek pomalu klube multifunkční a hezké místo!

..

Vlastně jsem Vás nevzala tak do minulosti Holešovic, ale té mé. 

Spíš bych mohla napsat, že lávka je “mostem do budoucnosti” rozvíjejících se čtvrti -Holešovic  a Karlína.

Snad Vás někdy vezmu i na procházku opravdovou historií Holešovic a jejich okolí?

Zatím mohu doporučit, udělejte si výšlap, přes lávku Karlín - Holešovice,

Váš

Lezarts,

sedící ve vesnické přítomnosti.

Téměř šifra mistra Leonarda…

 

…1; 20; 30; 35; 65; 70; 90.

Jestli chcete vsaďte  si je, ale není to nabídka na “tutovku”, jsou to pouze šifry, které jsou od začátku jara důvodem rodinných oslav. Něco už proběhlo, něco probíhá a něco se teprve uskuteční.

Č: 1 už proběhlo- první narozeniny vnuka. Příspěvek jsem už publikovala.

Č: 20 sice už proběhlo, ale čeká na publikaci.

Č: 30 též proběhlo, ale čeká na vhodné datum publikace.

Č: 35 se bude oslavovat zítra,  možná na něj taky dojde?!

Č: 65 čeká na podzim.

Č: 90 v očekávání na podzimním pořadníku.

Dnes vám však nabídnu jen tu šifru…

…

Tak to mám za sebou a opět jsem, pro velký úspěch, pokročila do nového desetiletí. 7 považuji za šťastné číslo, snad dokáže, že je to pravda🤓!!!

Umím kde co, jen ne organizování vlastních narozenin, tak to vzaly do rukou děti. Já jsem si opravdu jen užívala.

Velkým překvapením byl dort. O žádných narozeninách jsem se něčeho podobného nedočkala.

 Jak vidno vyplatí se dožít té 70!!!

Vyloženě umělecké dílo a k tomu nejen hezké pro oko, ale i potěšení pro chuťové pohárky!!!

Bylo spousty hezkých dárků a milých hostů!

Dostala jsem krásné kytice, nejvíce mě zaujala nová odrůda plných Lilí, bez pestíků. 

Teď už mi jen zbývá dělat vše proto si to  užít a přežít, pokud možno bez ztráty květinky k dalším narozeninám😅

Váš

Lezarts

Když se fikce stane realitou…

' 

… 11.9.2001.

Myslím, že v tento den měla stejný pocit většina lidí na zemi.

Dnešní příspěvek je jen malým pozastavením nad tím, kam se světové dějiny, ekonomika i lidstvo začalo ubírat.

Nechci zde polemizovat, jen by mě zajímal příběh o tom, jak jste vy tuto událost prožívali a kde?

Já jsem seděla doma na kanapi, měla jsem ve zvyku si zdřímnout u televize při nějaké epizodě nekonečného seriálu. Když jsem otevřela oči tak jsem si říkala, že dávají už další program, nějaký film s katastrofických scénářem?! Trvalo mi dost dlouho, než jsem pochopila o co jde. Následoval u mě naprostý šok. Trvalo několik dní, než jsem byla schopná pochopit, že jsme asistovali takové katastrofě, téměř v přímém přenosu.

Vím není to na dnes moc veselé téma, proto si užívejte, každé krásné chvíle, ať jste, kde jste !!!

Stejně tak myslím na lidi, kteří stejnou lidskou hloupostí, některých jedinců i sílou přírody, přišli o všechno!

Ale naděje v lepší zítřky umírá naštěstí poslední!!!

,

 '

Váš

Lezarts,

radující se z každé klidné chvilek na světě.

Hory, voda, slunce a…

 

… moji nejmilejší.

Takové si představují prázdniny i já, přesto že jsem dávno opustila školní lavice, letos jsem se nestačila divit, jak ten letní čas utekl!!!

Žádnou nudu jsem na té prázdninové cestě nepotkala.

Čas byl naplněn, nejen prací (zahrada i dům se o to vždy důsledně postarají :-)), byl čas na milé návštěvy i čas na únik do krásy Alp. A na konec se konala i velkolepá oslava.

Dnes to bude o úniku, jak už po několik let do rakouských Alp.

I nejmenší člen (výpravy) ocenil výhled ze zahrádky, která byla součástí našeho ubytování.

.

 Každodenní koupání v jezerech, za teplot které tu panovaly voda byla opravdu “jako kafe”.

Příjemné večery v báječné společnosti a okouzlujícími výhledy na měnící se barvy skal a jezera s přicházejícím soumrakem.

Došlo i na kulinářské zážitky. Konečně jsme ochutnali místní cukrářskou specialitu “salcburské noky”.Opravdová mana!!! Porce se může zdát na fotografii malá, ale ve skutečnosti jsme si na ni pochutnali v 5ti. Tahle nadýchaná dobrota je ze sněhu z bílků., vanilkového cukru a švestek a rybízu. Dezert má představovat zasněžené vrcholy 3 hor kolem Salzburku. Pro nás hlavně představoval velkou dobrotu!

Když vypadalo, že teplota venku klesla na “pouhých 28•C,došlo i na výlet. Zamířili jsme pod východní část Dachsteinu do Gossau a dále k jezeru Gossausse. Byl to dech beroucí zážitek z pohledu od jezera na ledovce Dachsteinu!!! Snad ten výhled na ledovec udělal takový dojem, že jsme ani nevnímali opět stoupající teplotu na obvyklých 33•C.

Poslední noc jsme měli ve znamení vichřice, která napáchala notné škody. Ale nijak nám tento zážitek, naštěstí nepokazil náš pobyt.

Hodně nerada jsem se s tou krásnou přírodou loučila, ale doma na mě čekala velká oslava (ale o té příště). 

Snad i příští rok se mi podaří obdivovat rakouské Alpy?!

Už jste je také navštívili?

Váš

Lezarts,

opět na rodné hroudě.