"Nikdo není doma prorokem"...

..., ach přísloví, které jsem si už tolikrát díky patchworku v Čechách ověřila.
Milí čtenáři, dnes nebude můj článek o lehkosti bytí, ale zamyšlení, ba i kritikou určitého prostředí ve kterém se díky mé činnosti pohybuji. I když se snažím co nejúsporněji trávit můj čas na veřejném prostranství textilního umění, bohužel jsou momenty, kdy se prostě nemohu vyhnout jeho společenským událostem, které mě pak nutí k následovným zamyšlením.
Už neodmyslitelnou událostí v textilním umění a patchworku roku patří, "Carrefour European du Patchwork" v St. Marie aux Mines, Francie.

"Vyšito aplikováno-patchwork 21 století."

Sarah Vedeler,USA

Polehoučku i sem pronikají  české tvůrkyně. Letos čestnými hosty festivalu, byla Česká republika a s ní i textilní relikvie pražského židovského muzea. Mohla bych být spokojena, moje cíle které jsem plánovala pro BPK, už od roku 2007 se podařilo současnému vedení dotáhnout dokonce, ale...
Dnes chci složit hold paní Věře Skočkové a panu Skočkovi, kteří již podruhé reprezentovali svoje rodné Valašsko ve Francii.Letos byli vybráni porotou do úzkého výběru  prestižní soutěže této výstavy. Následovně jejích dílo poputuje po celé Evropě.

Paní Skočková u svého soutěžního quiltu.

Když před dvěma roky získali i ocenění, na citovaném festivalu, za patchwork s motivy jejich rodného Valašska, byla jsem nadšená! Při společném setkání jsem paní Skočkové sdělila, že dobře udělala a šla s jejich patchworkem do "světa"!
Zvedám sklenku vína a připíjím na další úspěchy paní Skočkové a panu Skočkovi do Valašska. Jediným tvůrcům v Čechách a na Moravě, kterým se jako prvním podařilo vtisknout svým pracím etnickou identifikaci.Co mě těší, že jsem se nespletla a svět je přijímá s otevřenou náručí.

Malá ukázka z jedné kolekce současné tvorby patchworku.

P.S.
Slibuji příště, další reportáž z výstavy.

   Váš
Lezarts