úterý 19. března 2013

Po pohledu z okna, dnes ráno na vzdory všemu, co za nimi vidím, si zpívám...,

..., až Jaro na Aljašku zavítá k nám...!

Snad mi autoři odpustí, že jsem si text trochu upravila, ale nejen počasí se asi dnes pomátlo...?!


Prostě  jsem si řekla, že když nebe courá od začátku roku, svoje šedivé břicho po zemi, chci aby vše u nás hýřilo barvami.


Proti podlehnutí pochmurné náladě, jsem po dobu zimy pracovala s velice řádivými barvami!


 Proto, zítřejší Jaro uvítám v barvách a za zpěvu exotického ptactva. 


Třeba i vašeho zpěvu:-)


1) Až jaro na Aljašku zavítá k nám.
    hromadu barevných látek za zimu mám,
    šampaňský víno si do srubu dám,                   
   až jaro na Aljašku zavítá k nám.


 2) S panem A.... budu v něm žít,
      na haldě dřeva čeká a chce ho do srubu jít,
      velké poleno do krbu dám,
      až jaro na Aljašku zavítá k nám.
     
  
3) Z těch velkejch plánů, asi nezbyde nic,
      celou zimu jsem čekala, už nemohu víc,
      venku haldy sněhu a co z toho mám,
      když jaro na Aljašku zavítá k nám?
 


  4) Nač věšet hlavu: dá se i tak dál žít,
      šampaňské víno s panem A..., i tak budu pít,
      u nás, nikdo nebude sám,
      až jaro na Aljašku zavírá k nám. 


              



Jak vidíte, situace se dá také řešit, po vzoru našeho čtyřnohého miláčka,...
... trochu jako pštros. 
Ne hlavou v písku, ale v teplém polštáři.
Pak, ani slepice na kanapi ho nevzruší:-)

Váš
Lezarts
s Jarem až s Aljašky.