…, mojí duše blogérky.
Ano, ano opět zpytuji svědomí, proč nepíší více na blog a dospěla jsem k tomuto uzávěru, že
1) mám chronicky málo času.
2) můj stálý boj s ovládáním blogu, neustálé změny v technologii blogu nejsem schopná zvládat. K už existujícím problémům, přibyl další, zjistila jsem, že se mi nezobrazují některé blogy a jejich nové příspěvky, i když je mám v seznamu.
3) o čem psát? Doba je tak “zvláštní”, že se těžko hledá téma s neutrální tematikou… a zachovávat si nadhled a optimismus mi dělá stále více potíže. Tudíž hrozí, že se budu více a více opakovat a dokola publikovat fotky z naší zahrady ze všech ročních období, což návštěvníky mého blogu rychle omrzí!?
4) stále více mizících blogů, kam jsem ráda chodila na “kukandu” zaniká. ( Malou útěchou mi je, že v tomto dilema nejsem sama.)
Vyhodnocení
mojí sondy “ do vlastní duše blogérky” … je opět nejasný…., co s tím?! Pozorný čtenář mého blogu ví, že to není poprvé, kdy si tuto otázku pokládám ( vidíte, jak se opět vykrádám)!
Než najdu odpověď a správnou cestu po internetové síti,
několik fotoček,
asi uhodnete od kud😁
Nová dekorace,
rekuperace, zhotovil šikovný kamarád. (Fotka není zrovna kvalitní🙁)
Jedna z mála letošních kytic. Ráda váží kytice z toho co nám kvete na zahradě, nejen pro mě, ale i kamarády.
Na konec to nejlepší!
Další” žrout času” 😁❤️
Tak...
co Vy na to?
Váš Lezarts,
zase jednou na “žlutém kanapi”, sama se sebou 😉
