V těchto vedrech není...

... na pohled, jakého koliv zrcadlení.
Už jen pouhý pohled, nejen na vodní plochu, aniž se v ní cachtám (nerada plavu), mi navozuje příjemný pocit osvěžení. Stačí, že vidím, jak v ní dovádí rybičky a že jsou spokojené.

Ale i takový pohled do chladné plochy zrcadla, dokáže navodit pocit svěžesti z chládku pod klenbou listí stromů, která se v něm odráží. Pocit příjemného pocitu chládku se ještě zdvojnásobí, když se v zrcadle odráží vodní plocha.

Takové malé-velké radosti, teplo, klid, příjemné návštěvy, lenošení v lehátku s knihou, koncerty pod širákem, které mi stačí k dojmu, že se mé prázdniny vydařily i bez balení kufrů (což je pro mě noční můrou cestování)! Škoda, jen, že to krásné počasí nemůžeme ochočit, aby zůstávalo déle v té naší kotlině, až do Vánoc a pak na novo!

Váš
Lezarts
v říši přírody za zrcadlem.

Dělám vylomeniny...

...nepíšu na blog,

slavím narozeniny:-)

Snad, to napravím, až zvládnu  ty "davy" gratulantů?!

Váš

Lezarts,

zase o rok bohatší.

Romance, pro čtyři ruce.

Už je to dost dlouho co mi Jaruš z http://redneval-redneval.blogspot.cz. zaslala  krásné dárky, které mají sloužit k očistě těla. Jenže smývat z těla špínu takovou krásou?!

 Bylo zapotřebí důstojnějšího uplatnění! Tak vznikly tyto romantické polštáře (zde  http://www.lezarts-renata.blogspot.cz/search?updated-min=2012-05-01T00:00:00%2B02:00&updated-max=2012-06-01T00:00:00%2B02:00&max-results=6 jste viděli ladění).

 Doufám, že se mi podaří brzo ušít k polštářům i deku. Vše by mělo najít místo v dětské postýlce, kterou jsem vyšťárala ve Francii u starožitníka. Představím ji, až bude její vybavení hotovo a to by mělo být pro příští léto. Měla by to být, taková romantická "povalovačka" na zahradu.

Prozatím musíte uznat, že jsou andělské i bez deky a postýlky!

I v patchworku může vzniknout romantika pro oko z dvou páru rukou, jeden háčkuje a plete, druhý šije. Třeba při pohledu na ně uslyšíte "alžbětinskou serenádu", tak jsme se sehrané.

Váš
Lezarts,
Váš romantický andílek.

Konečně i ty naše "Fiflenky", nadzvedly své sukénky...

..., ne, ne,ne, nejedná se o žádné neslušnosti! Ale já jásám nad tím, že i naše fuchsie konečně ukazují, s měsíčním zpožděním, jaké skrývají spodničky, pod svojí svrchní sukénkou.

Fuchsie, mě nepřestávají udivovat, jejich množstvím odrůd. Žasnu nad jejich květy, které mě připomínají šaty dam na šlechtických dvorech v době Baroka. Nejsem, žádní sběratelka, těchto krásek, ale nějak se mi  zdařilo je už několik roků přezimovat.

Ovšem, to vše jenom díky radám mé kamarádky Zuzu, která je vášnivou sběratelkou a odbornicí přes tyto krasavice.

Jsem naprostý amatér, tak se prosím neptejte, jak se ty mé čtyři druhy jmenují a které i občas s úspěchem množím, aby jsem pak podarovala mé okolí.

V podstatě nemohu říci, že je nějak rozeznávám, ale je jedna, která mě učarovala tak, že si pamatuji i její jméno.Není divu, jmenuje se Woodu.(snad jsem to dobře napsala?!) Bohužel, zatím pro mě i jí, jsem ještě nepřišla na taje, jak jí přechovat přes zimu.  

Váš

Lezarts
očarovaná a čekající na svojí Woodů.

Půlnoční třesk...

... to bude dnes o půlnoci, když se budou lámat prázdniny v půli. Doufám, že i tak budete spát "na obou uších" a o to více se od zítra budete snažit, užívat si druhé poloviny prázdnin.

Dnes si trochu zabilancuji a vystavím mé "polo-prázdninové" vysvědčení.

Chování:              zpomalené, až lenošivé.
Literatura:            slušný výkon, ale i tak ji ještě hodně zbývá k přečtení.
Snaha:                 velká, projekty se i nadále vrší v atelieru.
Ruční práce:        nedostatečné výrobní nasazení.
Tělesná výchova: pro dosažení lepších výsledků, bylo by zapotřebí, více běhat s motyčkou po zahradě.

Jistě chápete, jak mohu zlepšovat moje vysvědčení, když lelkuji a raduji se nad  krásou lesa a zahrady po dešti, abych se pak ještě houpala na síti z mých snů, pod obloukem duhy?

Ale i přes tak podprůměrné zhodnocení mých předsevzetí, miluji prázdniny a ten zpomalený společenský život. Lze pouze doufat, že mohu  vše dohnat o příštích prázdninách...

Mais c'est la vie!

A u vás, je to jak s plněním prázdninových předsevzetí? 

Váš

Lezarts

Prázdninová.

Když je u sousedů "Okurková sezona"...

..., tak já místo zavařování, se zavřu v atelieru a zavařuji šicí stroj. Místo nějaké dobroty zavařené do úhledně popsané a ozdobené skleničky, já konzervuji moje nápady do látek. Tentokrát, jsem chtěla udělat někomu radost, proto vznikla tato pochoutka, "Taška, pro Majku".

Látka se přímo nabízela k letnímu modelu. Snad počasí ještě poskytne majitelce možnost si jí letos užít?!

Mám ráda prakticky vybavené kabelky a tak jsem se snažila, aby i tato byla vybavena tím správným úložným prostorem a nepodobala se jednou naplněna, zakázané skládce.

I různé drobnosti, mohou být praktické a zdobivé prvky zároveň, jako koženková ucha a jezdce u zipů.

Kabelka svým květinovým vzorem, nahradila i kytici k narozeninám.


Váš 
Lezarts,
toho času, zavařený, pardon zavřený v atelieru.

Pro ty co nevěří...

..., že existuje láska na první pohled.

Nevím, jak jste na tom vy, ale já věřím, jsem vlastně i její "obětí", už několik desítek let! Proto mě pohled na tento párek , nemohl zanechat netečnou a musela jsem je zvěčnit. Nejsou roztomilí?

Pro gurmány, je to naděje na nevyčerpatelný zdroj pochoutky, pro zahradníky (tedy i mě), je to pohroma do záhonů. Ale rozpolcena mezi sentimentem věčně zamilovaných jedinců a zahradnickou racionalitou, jsem to vyřešila tím, že po pózování na  svatební fotografii, jsem jim zprostředkovala svatební cestu. (Asi jste postřehli, že jsem přeskočila důležitou část svatebního dne a odmítla svatební hostinu na naší zahradě).Snad jsem je poslala na líbánky dostatečně daleko, aby jim to trvalo, až do důchodu, než se k nám vrátí.
Chápejte, ráda šneky pohostím, ale jenom, když jsou z kamene.

Přeji všem stejně emočně laděný w.e., jako prožívá tento párek v přírodě. 

Zdá se, že počasí na tento konec týdne, bude opravdu přát zamilovaným:-D 

A těm ostatním to vypadá, že bude přát na houbách.

Váš

Lezarts

"in lowe"

Když si na zem sedlo...

...modré z nebe.

Aneb trochu inspirace z naší zahrady.

Když jsme si řekli ano,

slíbil jsi mi snášet k nohám,

každý den

modré z nebe.

Povedlo se lásko, 

každý letní den

si sedá

na naší zahradu, 

mezi mě a tebe.

Potvrzení toho, že když si něco hodně přejeme a pracujeme na tom, sny a přání se naplní.

 Každý den,

 za to modré z nebe, 

ale i bez něho, 

jsem ti vděčná,

 že tě mám lásko vedle  sebe!

Váš

Lezarts,

i za deště s modrým nebem v očích.

Jaký je libo zástřih či fazonku?

Aby si zahrada zachovala svůj styl, je potřeba sem tam, nějaký ten zástřih keřů a stromů. 

Jakou" fazonku" stříháme té naší zahradě? Nahlédněte.

Pečlivě vybavena na ten kadeřnický úkon, jsem se pustila se zatajeným dechem, ale otevřenýma očima:-), do    práce.

Pro malou informaci,dlouho jsem se do této disciplíny nehrnula, měla jsem  strach, že by zahrada mohla dopadnout po mém zásahu, jako živý plot, který ve filmu Hej rup, "fazonovali " Voskovec s Werichem.

Je jasné, že jsem zůstala vzhledem k mé velikosti, u zastřihávání vegetace na kterou dosáhnu ze země.

Ovšem nemohu konkurovat, mému osobnímu mistru zahradnickému! Přeměny "imag" stromů a keřů, umí u nás jen on.

Sice se nejmenuje Le Notre, ale i tak umí vytvořit příjemné přeměny "image" vegetaci.

Přeji všem, nadcházející w.e.,  pro "fazonovací" inspiraci, třeba někde ve francouzských zahradách.

Váš

Lezarts

zahradnice a lá kadeřnice.

"Moje"...pohádka o Makové Panence.

(Když se konečně můj počítač vrátil z lázní, mohu vám "mojí" pohádku převyprávět slovem i obrazem.)

Od té doby, což je asi 10 let, co jsme založili záhonek "a lá babčina  zahrádka", jsem se snažila, aby se mi na něm třepotaly nakvetlé hřívy máků, ale...až do letošního léta nic.Přitom jsem vytrvale, každé jaro mák sela?!

O to větší překvapení, když  mi letos záhon zrůžověl nespočetným množstvím růžových květů, jako bambule!!!

Jak něžná krása, v létě jsem mohla pozorovat, jak se mi na záhonu rodí pohádka o "Makové Panence". Je to, jako zrod motýla. Z kukly se vylíhne nádherný květ, který se rozvíjí, až se stane krinolínou  "Makové Panenky", která  se pak přeměnila v bohatou "Pokladnici- Makovici". Ta je příslibem velkého plesu v babčině záhonu na příští léto, kde se za valčíku, který jim bude pohvizdovat vítr,  nadnášet nespočet růžových  krinolínolín "Makových Panenek". 

A byly "Maková Panenka" a já  spolu šťastny, 

až do konce záhonu...

Váš
Lezarts
maková, ale ne buchta!

Jaké budou moje prázdniny?

Letos hlavně s předsevzetím, že se ponořím, ne do bazénu, ale do četby.

Už se nemohu dočkat, jak se začtu do všech připravených knih. 

Ve vodorovné pozici na lehátku v chládku. Budu u toho popíjet chlazený zelený čaj s mátou a citronem. 

Pak pro změnu listovat ve všech oblíbených časopisech a nechat si pro osvěžení přinést "eiskafe", které umí perfektně pán domu.

Takto na lehátku s prsty u nohou do vějíře a za šumu lesa, pohledem na jezírko, budu mít pocit, že jsem na té nejlepší dovolené, aniž bych musela balit kufry. Myslím, že prázdniny budou docela krátké, aby jsem zvládla, tak bohatý program?! Ale budu ZEN, 

když mi k tomu popřejte, jako i já Vám:

 slunečný, každý prázdninový den.

Váš

Lezarts
pecivál.

Naše taková...

...jahodová.

Už mám zasebou pokusy o zeleninovou zahrádku. Bezprostřední přítomnost lesa vyhrála nad mojí několikaletou  urputností, ve znamení skoč do zahrádky a přines rovnou do hrnce a ukázala mi, kdo tu poručí  přírodě. Po prvních velko úspěších ve stylu pořekadla, že "čím hloupější sedlák, tím větší brambory, nastaly naprosté pohromy. V okamžicích sklizně, vše končilo v popelnici a tak jsem opustila před několika lety pokusy o vlastní výpěstky  Po těch nezdarech jsem letos neodolala a nasadila tak vychvalované převislé jahody, místo květin do truhlíků na terasu. Sice nesklízíme kila, ale jahody jsou zatím dobré, zdravé a neuvěřitelně sladké. Další výhoda, nemusíme se dělit o tu dobrotu se slimáky. Jahodníky jsou i  hezká dekorace. Teď, už jen stačí natáhnout ruku a vložit tu červenou dobrůtku rovnou do pusy.

Aby bylo na koláč budu muset příští rok vysadit alespoň do 4 květináčů. Ale to je ještě daleko...
Možná, letos tu přírodu obelstím?!

Váš
Lezarts
taková trochu jahodová.

Myslíte, že by mohli do Národní galerie?

Kdo? No přeci trpaslíci, které vyšívala moje babička a já jsem jim dala jenom nový patchworkový "kabátek".

Pro někoho jsou trpaslíci kýčem (ti v zahrádkách), pro jiné uměním (ti co jsou v Národní galerii). Tihle trpaslíci, jsou totiž velice koketní, ale i skromní a proto nechtějí dělat konkurenci panu Knížákovi, tím, že by si dělali nárok na celou stěnu v Národní galerii. Vědí, že jejich správné místo je určitě lepší v nějaké venkovské kuchyni. Kdo by navíc odolal takovým Trpaslíkům, kteří vám mohou, nenápadně nasypat špetku zázračného pudru do hrnce a tak zamaskovat příležitostní úlet vašeho kuchařského umění.

Možná máte také někde na dně skříně, nějaký podobný skvost a jestli je trochu unavený životem z exilu ve skříni, můžete mu vdechnout novou životní příležitost, jako já.

Tyhle roztomilé trpaslíky, jsem potkala na jedné německé ulici.

Váš

Lezarts,

dnes Sněhurka mezi trpaslíky.

Trochu něžností v tomto světě hrubosti....

letně laděné video, které je opravdu nabito emocemi ...,

http://www.slothster.com/2352-Cat-On-Boat-Plays-With-Dolphins.htm
Třeba se o vaší dovolené u rybníka, bude váš kočičí mazlíček mazlit stejně s kaprem. Nezapomeňte to natočit.

Váš
Lezarts
toho času,kočkující se s rybičkami v jezírku:-D

Afghanistán...

...klídek, nenacházím se na cestách, ale v chládku mého atelieru. 

Při momentální tvorbě, duchem cestuji po této zemi, kterou známe jenom z médií a to hlavně v podobě válečných a teroristických aktualit. Já si ale užívám, takové mírumilovné, až intimní návštěvy a v útržcích se, už několik let seznamuji se životem afghánských žen. 

To vše díky projektů Pascale Goldenberg   pro DAI  

http://www.deutsch-afghanische-initiative.de , 

tentokrát se jedná o  "Výšivky Hazara" (pro shlédnutí galerie nabízených výšivek, do vyhledávače zadejte "picasa pascale goldenberg"). 

Tentokrát jde o  "Výšivky Hazara". 

Jedná se o humanitární akci, která už víc jak 5 let pomáhá afghánským ženám a které se už celou dobu zúčastňuji. Tentokrát pracuji s hedvábnou výšivkou, kterou jsem si zakoupila za příslibu, že konečné dílo přihlásím do mezinárodní výstavy, která se bude konat V roce 2013 v Paříži pod jménem 

" A tulip is a tulip is a tulip".

 Tato výstava bude odhalena na Pařížském festivalu textilní tvorby a materiálu. Žasnu, nad precizností vyšitou hedvábnou nitkou, miniaturními stehy, krásou vzoru a barev. Doufám, že moje kreace, důstojně doprovodí originál výšivky. 

Prozatím vám mohu ukázat pouze výšivku se kterou pracuji (podmínky, výstavy zakazují, před vystavením publikace hotové práce). 

Více najdete na:

http://www.lezarts-renata.blogspot.cz/search?updated-max=2011-06-23T21:46:00%2B02:00&max-results=50&reverse-paginate=true

Váš

Lezarts

-duchem na cestách-

Když v zahradě vzplanou...

Plaménky alias "Klematis", nevoláme hasiče, ale kocháme se pohledem na ty jazyky šlahounů, které olizují různé opory v zahradě a kolem domu. Miluji tuto popínavou květinu, její ladnost, neuvěřitelné variace barev, forem květů a odolnost, ale i vůně. Máme "pouze" 6 odrůd a zatím jich kvete 5, šestý pokvete až koncem léta.Je jisté, že se tato ohnivá kolekce, určitě ještě rozšíří. 

Ale už nebudu rušit, nechám vás ohřát se o vznětlivou krásu plamenů z Plaménků z naší zahrady.

První "Plamének", který rozzáří terasu brzo z jara a po odkvětu zůstane bambulka.

Druhý "Plamének", který vykvétá, škoda, že necítíte i jeho lehce vanilkovou vůni, zdálo by se, že je to umělá květinová girlanda s až vínově zbarveným listím.

Třetí "Plamének", je krásně žíhaný, velkokvětý a bohatě kvetoucí už od mladé sazenice.

Čtvrtý "Plamének", velká klasika z venkovských zahrádek, vínový, bohatě kvetoucí drobným květem, až do konce léta.

Pátý "Plamének", poslední, který vzplál, svojí nevinou krásou, je plnokvětý (zatím jen první a jediný květ dosahuje až 16 cm v průměru) v lehounké pastelové růžové barvě.

Váš

Lezarts

celý v "Plaméncích".