pátek 6. září 2013

Kdo by nebyl rád, kdyby měl pohled na modrý vodopád?


Tak jak ho mám já. 


Vstávám i ulehám s pohledem na náš krásný modrá vodopád. 
Má velkou přednost, jeho kaskády neohlušují sílou padajících vod 


a jeden nedostatek, tento výhled trvá  necelé léto, 
alespoň v našem klimatu. 


Pohled na ten blankyt ve mě vždy vyvolává otázku, 
kam paní mistrně příroda chodí na takové barvy?


Á..., že jsem vám zapomněla napsat o kom tu píši...:o),...
 pardon je to náš, na každý pád tichý a krásný vodopád 
Olověnec.


Už třetí rok nám dělá parádu, jenom letos díky vrtkavosti počasí, 
začal kvést teprve první týden v srpnu.
Ale stojí to zato. 


Nemohu se nikdy na tu nádheru blankytného obláčku, 
ladně se vznášejících na stonkách, dost vynadívat!!!
Vidíte teď den také, už jen v bleděmodrém?

Váš
Lezarts
celý takový bleděmodře vodopádový:-)