Přeji všem tvořivým duším. Užijte si Velikonoce v pohodě, radosti a v kruhu vašich blízkých.
laním krokem jdou.JPG)
ale stále – nic.
Andělský čas
Čas
Obracím se na vás, ale i prodejce, stalo se mi, že se mi nedostává látky, viz foto. Jedná se o tu světlou, květovanou. Volám SOS, odkoupím, alespoň 0,50 cm až 1m. Kdo jste ochoten mi ji odprodat, ozvete se. Děkuji předem. Stačí nechat kontakt v rubrice( pod článkem) „Komentář“ 
Druhý den mě čekalo setkání s ruským patchworkem. V 11 hodin jsem se vydala v doprovodu Kaťuši a Julie do Galerie „Bijelajevo“. Bylo to kousek, jen 9 stanic metrem pouhá hodinka cesty! Za ohlušujícího řevu se metro žene podzemím Moskvy a já mám dojem, že nebe už není. To je pouze počátek mého poznávání Moskvy, jak jsem to nazvala, z podzemí. Moskvané tráví v průměru 4 až 5 hodin denně v metru! Ocitáme se na jednom z mnoha sídlišť, kde se nachází nová moderní a opravdu velice dobře technicky vybavená galerie. Setkání se zaměstnanci bylo velice srdečné. Následovalo zavěšení mých prací. Doladění konference, s Marinou ředitelkou galerie. Krátce jsem ji informovala o připravované přednášce „Filozofie patchworku“. Už si Julia klepe na hodinky, protože jsme očekávány na druhém konci Moskvy na oslavách 10 výročí klubu „ Krasivij sarafán“, který byl zastoupen pracemi svých členek na letošním ročníku Prague Patchwork Meeting. A jak je v Moskvě zvykem, jdeme pouze s hodinovým zpožděním. Po hodině a půl dlouhé cestě metrem, se s Julií ztrácíme na jiném Moskevském sídlišti a máme z toho orientační běh za kulturním střediskem, ve kterém se akce koná. Ale naděje umírá poslední. U konce sil a hladová, Julia mě povzbuzuje, že budou pirožky a bohatý program, konečně jsme na místě. Jak jinak, oslavy jsou opět v plném proudu. Okamžitě jsem pohlcena folklorní hudbou, zpěvem, kostýmy a radostnými tvářemi. Nechybí ani koš se slíbenými pirožky. Opravdu bylo co vidět i slyšet, nejen, že členky klubu šijí patchwork a oděvy z patchworku, za které by se nemusel stydět žádný známý světový návrhář, ale i národní kroje. Je to klub, který se snaží opravdu udržovat národní obyčeje a folklor. Okamžitě jsem obklopena ženami v krásných krojích, obdivuji se jejich textilním výrobkům všeho druhu, které jsou všude vystaveny. Překvapena tvořivostí a opět tím obtiskem ruského folkloru v jejich současné tvorbě nemohu odolat a diskutuji, chci se toho dovědět co nejvíce, a tak nastupují všechny druhy jazyků, které kdo známe. Prostě vzniklo veselé esperanto a já jsem opět bohatší o zážitky. 
Čtvrtek, mám jedno dopoledne volno a mohu si vybrat, co chci ještě vidět. Už dlouho si přeji navštívit Treťjakovskou galerii. Přání splněno. S Taťánou vyrážíme. Pouze jedna stanice metrem a jsme na místě. Návštěva je pro mě znovu silným zážitkem, jenom škoda, zase málo času. Při zpáteční cestě na ministerstvo, jsem mohla ještě zahlédnout most přes kanál a na něm několik železných soch ve formách stromů ověšených závěsnými zámky. To je místní novodobý zvyk, novomanželé po obřadě zamknou zámek na větev železného stromu a klíč hodí do vody. Moderní romantika! Doufám, že to funguje a mají nižší rozvodovost než my.
Druhý den dopoledne jsem měla možnost navštívit znovu střed Moskvy s novými známými z Litvy Ainou a Einou. Znovu fotit a obdivovat skvosty historie, ať té nedávné, tak té vzdálené. A honem na můj první kurz do galerie. Je zde mnoho krásných prostor k využití na různé aktivity. Kurz Boutis vzbudil zájem. Nepokládala jsem si otázky, jak na to, prostě jsem pracovala, jak jsem zvyklá u nás. Okamžitě se navodila uvolněná atmosféra a všechny účastnice mi ochotně o sobě a o místě kde žijí, vyprávěly. Já jsem je učila vnikat do techniky Boutis a oplátkou jsem mohla vnikat vyprávěním žaček do různých koutů ruské federace. Kdy se mi podaří mít na kurzu účastnice, které za mnou přiletí i víc než 10 000 km? Jaká různorodost, ale zase ten samý závěr, je jedno odkud jsme, protože patchwork je báječný sjednocovací činitel! Po ukončení kurzu jsem odcházela nesmírně obohacena, ale hlavně doufám, že se mi stejně podařilo obohatit i moje žačky! Je těžké vypsat pocity na papír, ale pouze dodám, těžko se dá něco podobného zapomenout. Večer nás očekávala hostina s hlavními účastníky festivalu. Při velkolepé hostině se rozproudila příjemná zábava a všichni zahraniční účastníci jsme si slíbili, že to není naposledy, co se vidíme a doufáme, že i v Moskvě.
Ráno honem na výstavu Litevských kolegyň a ještě jejich kurz. Znovu honem na můj druhý kurz do galerie. Tentokrát to byla teorie o Candelwickingu a Redworku. Nejvíce byl zájem o nové pomůcky, které se zde ještě těžko dostávají, hlavně mimo Moskvu. Bohužel jsem pocítila, že moje tělesná schránka není v nijak dobré kondici a že ten maraton je na mě moc, a tak jsem místo závěrečné recepce volila komorní večírek s Ainou a Einou z Litvy na ministerstvu. Navíc mě brzo ráno očekával odlet do Prahy. 
Slovo na konec: „Naskytne-li se vám někdy příležitost, jeďte na některý z ruských festivalů, který se koná, každý druhý rok. Tudíž další v roce 2011. Třeba se tam setkáme.“
Chtěla bych poděkovat, tímto panu Dittrichovi za jeho báječnou reprezentaci české republiky. Nemohu, ovšem opomenou obdiv nad dokonale připravenou konferenci. Jestli budete mít ještě někdy možnost, nenechte si tento kulturní zážitek ujít. www.quiltsofgeesbend.com
Dnes si povíme něco o pí. Skočkové. Jak milé bylo moje objevení jejího quiltu v soutěži „Barvy mé země“, vypsané festivalem na letošní ročník (jak jsem měla možnost diskutovat s pořadateli soutěže, všichni jsme uznali, že je to dosti obtížné téma). O to jsem měla větší radost, že se znovu umístila česká patchworkářka v tak prestižní soutěži. Nesmíme, zapomenou, že zde už bodovala v minulém ročníku Mirka Fáberová. Vystavený exponát pí. Skočkové získal cenu časopisu Quitmania. Díky tomu bude putovat skoro celý rok po světě a reprezentovat český patchwork. Pro mě osobně je to uspokojení, že osvěta, kterou jsem se snažila dělat v řadách českých patchworkářek, nemít strach se přihlásit i jinde ve světě do soutěží, začíná mít své vlaštovičky. Doufám, že je to pro většinu z vás povzbuzení a důkaz, že to jde! 
Pro více obrázků a informací doporučuji navštívit stránky La Maison du Boutis www.la-maison-du-boutis.com
.JPG){kind=link}
