Nejen pro "gurmány" textilního umění a patchworku, ale i pro ostatní milovníky krásy a umění...

...,aneb  malá ukázka z letošního 18 ročníku Carrefour Européen du Patchwork. Vzhledem k tomu, že výstava je tak obsáhlá, nemohu na mém blogu ukázat tuto akci v její celé podobě, proto předkládám, takové malé laskominy. Nepohrdám ostatní tvorbou, ale vzhledem k tomu, že už navštěvuji tuto akci již po jedno desetiletí, začínám vyhledávat opravdu jen "pro mě laskominy" autory, kteří nejsou tak známí a mají podpis, podle kterého i bez popisku poznáte autora-ku. Je mi jasné, že můj výběr nemusí být podle vaší chutě, ale snad i tak vás zujme pohled na mojí dnešní nabídku. Doufám, že třeba zaujmu sběratele umění, ale i návrháře interiérů, protože některá díla si mohou zadat s uměleckými díly z jiných kategorií umění a tak se stát vkusným, nebo praktickým doplňkem v dnešních interiérech. Pro informaci, v zahraničí existuje mnoho muzeí a soukromých sběratelů patchworku a textilního umění. Bohužel v Čechách stále současný patchwork, čeká na uznání umělecké společnosti, aby by si mohl najít místo ve sbírkách, jak soukromých, tak muzejních. Ale nikdo neví, třeba se jednou dočkám muzea českého patchworku a všem jeho podkategorií?!

Prosím, prohlídka začíná.

Svojí neotřelou inspirací (tvůrčím podpisem), mě zaujala kolekce

" Interpretation de corps humains et de cerveaux bleus"("Interpretace lidského těla a modrý mozek")

 od švýcarské autorky 

Regula Affolter.  

Autorka propojila svojí tvorbu se svým povoláním, rentgenologickou laborantkou.

Rukou virtuóza vytvořila přepis, dnešní sofistikované techniky ke zkoumání našich tělesných schránek, do textilní techniky.Výsledek je opravdu velice sugestivní.

S kolekcí 

"Une féte de Couleurs" ("Svátek barev") 

Německá autorka 

Inge Hueber, 

opravdu dokázala, že v jednoduchosti, je krása, jen vědět, jak na to!

Nepohrdal by jsem takovým uměním, na zdi i u nás doma.

Toto byly opravdu pro mě autorky, které uspokojily, svojí ucelenou kolekcí, mojí touhu nálezt na letošním festivalu, inovaci a "originalitu-podpisu".

Teď následují malé, pro mě extra z ostatních sbírek a kolekcí.

Soukromé sbírce 

"La collection de John M. Walsh III z USA", 

nechyběla opravdu originalita a umělecká kvalita.

I v textilním umění, si lze hrát se slovíčky.

 Jenom bylo škoda, že byla vystavena v relativně malých prostorech, kde chyběl některým velkým objektům  odstup, na lepší požitek z díla a tím i kvalitnější fotografování.

Neuvěřitelný opus, na přírodu a včelí společenství.

Hortenzie v obřím podání

Voda, jako živá...

Velký úspěch u publika zaznamenala díla z kolekce 

EQA (European Quilt Association), 

"Générer la diversité" ("Generovat rozmanitosti)

 s výjevy známých měst a turisty hojně navštěvovaných míst.

Při pohledu na tyto práce, mě nejen zaujmula preciznost, nápaditost, ale i dokonalé umělecké zpracování. I bez popisku není pochyb o jaké město se jedná.

V expozici, čestných mimoevropských hostů výstavy, zde z Kanady v jejich kolekci, 

"La tradition en mouvement" ("Tradice v pohybu"),

 mě krom jiného nejvíce zaujmul tento 3D "artextil". 

Zde opravdu nechybí invence a výsledek? Esteticky dokonalý dojem.

Snad mě milovnice tradičního patchworku omluví, 

že tentokrát předkládám, pouze malou ukázku z této kategorie?!

 Tradiční patchwork, je vždy přehlídkou preciznosti!

Příště uzavřeme letošní 18.ročník výstavy ve francouzském  St. Marie aux Mines, samostatnou reportáží o japonské expozici.

Váš
Lezarts,
vaše průvodkyně textilním uměním.

"Nikdo není doma prorokem"...

..., ach přísloví, které jsem si už tolikrát díky patchworku v Čechách ověřila.
Milí čtenáři, dnes nebude můj článek o lehkosti bytí, ale zamyšlení, ba i kritikou určitého prostředí ve kterém se díky mé činnosti pohybuji. I když se snažím co nejúsporněji trávit můj čas na veřejném prostranství textilního umění, bohužel jsou momenty, kdy se prostě nemohu vyhnout jeho společenským událostem, které mě pak nutí k následovným zamyšlením.
Už neodmyslitelnou událostí v textilním umění a patchworku roku patří, "Carrefour European du Patchwork" v St. Marie aux Mines, Francie.

"Vyšito aplikováno-patchwork 21 století."

Sarah Vedeler,USA

Polehoučku i sem pronikají  české tvůrkyně. Letos čestnými hosty festivalu, byla Česká republika a s ní i textilní relikvie pražského židovského muzea. Mohla bych být spokojena, moje cíle které jsem plánovala pro BPK, už od roku 2007 se podařilo současnému vedení dotáhnout dokonce, ale...
Dnes chci složit hold paní Věře Skočkové a panu Skočkovi, kteří již podruhé reprezentovali svoje rodné Valašsko ve Francii.Letos byli vybráni porotou do úzkého výběru  prestižní soutěže této výstavy. Následovně jejích dílo poputuje po celé Evropě.

Paní Skočková u svého soutěžního quiltu.

Když před dvěma roky získali i ocenění, na citovaném festivalu, za patchwork s motivy jejich rodného Valašska, byla jsem nadšená! Při společném setkání jsem paní Skočkové sdělila, že dobře udělala a šla s jejich patchworkem do "světa"!
Zvedám sklenku vína a připíjím na další úspěchy paní Skočkové a panu Skočkovi do Valašska. Jediným tvůrcům v Čechách a na Moravě, kterým se jako prvním podařilo vtisknout svým pracím etnickou identifikaci.Co mě těší, že jsem se nespletla a svět je přijímá s otevřenou náručí.

Malá ukázka z jedné kolekce současné tvorby patchworku.

P.S.
Slibuji příště, další reportáž z výstavy.

   Váš
Lezarts

"Děkuji vám, že jste měli vypnuté telefony!

Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí! 

Zapněte si telefony!"

Památná slova, která se asi vryla většině z nás do paměti. Bohužel jejich autor, který je naposledy pronesl při děkovačce s diváky, po premiéře filmu Odcházení, tu dnes není, aby oslavil své 76 narozeniny.
Jistě jste uhodly, že zde vzdávám hold Václavu Havlovi!

Tento výrok je krédem, mého vlastního cítění. Ač samému autorovi se nedařilo, za svého života,  tuto morálku vštípit do duší politiků a tím i většině národa, já v ní věřím! Nestačí ovšem jenom věřit, to umí každý, ale je potřeba jí aplikovat a nejlépe je začít sám u  sebe.
"Je tvrdou realitou, že žijeme v nespravedlivém a krutém světě, ale co je ještě horším konstatováním, že mlčky přihlížíme!"

Odchod Václava Havla na druhý břeh byl pro mě inspirací k vytvoření artquiltu, který jsem prezentovala ve Francii. Porota Francpatchworku, moje dílko vybrala  do jejich kolekce "Un quilt, une vie" (Jeden quilt, jeden život), která bude po premiéře na festivalu Carrefour Européen du Patchwork,  www.patchwork-europe.com v St. Marie aux Mines, putovat po Evropě.

Důkaz pro mě, že moje morální volba je ta správná, žel do nadcházejícího roku, kdy nás čekají prezidentské volby, mi to nepomůže k výběru nového prezidenta. Václav Havel byl a je pro mě jedinečnou osobností současné, české  politické společnosti, který zůstal bez následníka. Bohužel, zde nastala vyjímka, která potvrzuje pravidlo, že nikdo není nenahraditelný!

Václave Havle, byl jste a budete jedinečný, děkuji!

Váš
Lezarts,
který věří, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí!.

Pohlednice pro vás...

...z mého cestování.
Nezanevřela jsem na vás, ale sbalila jsem (ach..., jak nerada) kufry a vydala se na cesty.  A když už musím balit kufr, tak jich rovnou zabalím několik, protože co kdyby mrzlo, bylo parno, pršelo a nebo jsem se vyválela v blátě. Je vám určitě jasné, že jsem takto vybavena nejela stanovat, ale korzovat po výstavách, zámcích ve vinicích, zahradách i zemědělských festivalech.
Abych měla dojem, že mám dovolenou v klidu, počítač zůstal doma!
Můžete v obraze zhodnotit, jak se mi dovolená vydařila, internetový pošťák vám přináší několik pohlednic.

Vzala jsem to už tradičně od St.Marie aux Mines, až do Mulhouse.
Tři dny trávené na výstavě patchworku, vám přiblížím podrobněji jindy. Ale jak jinak, jeden nevěděl, co obdivovat dříve!

Počasí přálo a tak počínající vinobraní, bylo ideální příležitostí k zastavení se ve vinicích.Letos nás zlákal Rouffach   http://www.ville-rouffach.fr/ .

V tomto krásném městečku, uprostřed vinic, se vám naskytne ze Chateau  D´Isenbourg, nádherný pohled do širokého okolí. Z jedné strany Vosges z druhé za Rýnem, Černý les a pod vámi se uprostřed historického centra města tyčí kostel. Jak odolat, takovému lákavému prostředí a nehřešit?

Wesserling www.parc-wesserling.fr ,bývalá textilní továrna, dnes kulturní centrum, nabízí pravidelně, ve svém muzeu, vynikající výstavy textilního umění a stálou expozici o historii továrny. V přilehlém parku, pak najdete zahradní tvorbu a pořádají se zde různé druhy festivalů, tentokrát to byl festival mladých zemědělců. Po celý rok tu najdete spoustu dalších atraktivních programů.

Trochu humoru, díky organizátorům festivalu. 

V takovém případě, je lepší nespěchat, ale dobře se orientovat v prostoru!

Pak už to je jenom skok do Vosges,  nemohla jsem si nechat ujít výlet do místního horského střediska Le Markstein www.lemarkstein.net, ze kterého je nádherný pohled do kraje. Nechyběly ani romantické procházky v rozlehlých lesích na úpatí hor protkaných potoky a v uličkách alsaských vesnic, stále ještě bohatě kvetoucí výzdobou ulic a domů.

Na konec to nejlepší,... jeden francouzský fešák si lehl k mým nohám. Jak odolat a neportrétovat?! Kdy se mi to znova poštěstí?

Váš
Lezarts,
ještě myslí ve Francii, ale rukama v atelieru, výstava se neodvratně blíží!!!

Vstup povolen...

...všem, kdo v dobrém přicházíte!
Protože se u nás usadilo "babí léto", nebo "indiánské",(název, který máme raději, neb přeloženo z francouzského jazyka), můžeme využívat našeho letního obýváku každý večer. Tak i navzdor zkracujících se dnů si je příjemně prodlužujeme.

Za nic na světě si nenecháme ujít večery ve dvou s dobrým jídlem a sklenkou  lahodného vína. Jindy, zase ve společnosti dětí a dobrých přátel ( kteří  například, jako dnes, přinesou dobrý citronový koláč), oslavíme jedny z narozenin( kterých je u nás od konce srpna požehnaně).

Ty krásné chvíle, kdy se smíchem a blahem, zažehnou plaménky světel i v očích všech našich hostů, jsou mi nábojem do dalších dnů!
To nejlepší však na konec. Přistihla jsem, že po zavírací době si pak v obýváku dávají ještě dostaveníčko zakletí Princové a Princezny:-)
Nevěříte? Stačí přijít na náš večerní dýchánek,  pak počkat, až přijdou a zkusit je políbit ...

Váš 

Lezarts,

který si užívá "indiánského léta" se svými  indiány.

Zrod a pád Andělské trumpety...

..., tak bych nazvala dnešní příspěvek.
Za touto přezdívkou se skrývá jenom taková "drobná"  rostlinka Datura. Není divu, že má takovou přezdívku, protože její květy opravdu připomínají andělské trumpety, jak z obrazů s náboženskými náměty. Určitě ji mnohé z vás vlastníte a nepředstavuji vám zde žádnou novinku,ale mě překvapilo, že já jsem každý rok z tohoto "drobečka" v u vytržení.

Jedna z mých exemplářů letos dosáhla téměř 3m na výšku. Je to, až jak ve zrychleném filmu, kde z 50 cm klacíčku vám za pár měsíců vyroste strom. Sice květů měla méně, než obvykle, ale i tak je atrakcí nejen pro oko, ale i pro nos, našeho letního obýváků. Ovšem největším překvapením je barva jejího květu, měla být totiž růžová, jak mi sdělila hodná kamarádka, která mi jí věnovala.
V loni jsem si posteskla, že bych ráda rozšířil mojí kolekci o jinou barvu a ona mi ochotně ze své kolekce zanesla růžovou. Vykvetla žlutě..., ale nijak mi to nevadí i tak děkuji, je totiž nádherná!!! Přesto, že máme i letos Datůry v jediném barevném provedení, kocháme se jejich nádherou.

 Jen je škoda, že květy mají trochu jepičí život.

Váš
Lezarts
tak trochu "pompet" z těch andělských trumpet.

Až si řeknou ano,...

...pak si vymění snubní prsteny.
Příležitost pro mě, abych k takové příležitosti vyrobila svatební dar- malé překvapení, pro budoucí novomanžele. Vyklubala se mi pod rukama "pompadůrka", která bude sloužit, jako polštářek pod svatební prstýnky a zároveň, jako jejich úschovna.

 Je ušita z nového i starého hedvábí. Protože se jedná o milovníky a znalce Francie, výběr materiálu byl jasný, květ je ušit z pravého lyonského hedvábného brokátu. Monogram jsem vyšila hedvábím a nalepila třpytky. Vnitřní okvětní lístky, jsem pošila korálky. Naaplikovala motýlka, růžičky a stužky na přivázání prstýnků. Ke stahování, jsem využila galonu s očky, do kterých jsem protáhla zdrhování, které vzniklo sešitím ramínek ze starého hedvábného topu, který je základem "pompadůrky".

Bavilo mě vymýšlet si novou formu, už jsem ušila různé polštářky,  krabičku a teď jsem chtěla-"pompadůrku-kytičku", celou z hedvábí.Trochu komplikovanější k šití,  velice živý materiál, ale příjemný na dotek. Věřím, že  novomanželům přinese stejné kvality do společného života.

Ale prosím, ani muk, je to překvapení!!!

Váš
Lezarts,
"a lá  madame de Pompadoure"

Co skrývají "Modré dveře"?

Malý ráj, uprostřed maloměsta, kde bývá někdy nuda, jako v Brně...
Posuďte sami, odolali by jste tomuto prostředí? Slabá nátura jako já, takovým svodům rozhodně ne.

Otevřením kavárny Modré dveře,  v malebném městečku Kostelci nad Černými Lesy, nastalo příjemné oživení místního, společenského života.

 Nejen, že svým interiérem, ale i cukrářskými výrobky, si dovede své návštěvníky "ochočit", ale i svojí zahradou.

Ovšem "třešničkou na dortíčku" , jsou středeční koncerty! Nezapomenutelné okamžiky nastanou, když se zahrada zabarví soumrakem a lampami, pak se začne  prostorem linout příjemná hudba,nastane navození iluze krásného a bezproblémového světa. Dokonalý dojem, že jste na dovolené v ráji.Všichni se usmívají a vám je tak blaze, že se vám nechce opustit, tuto "říši divů za  Modrými dveřmi".

Jestli nevěříte, tak se přijeďte přesvědčit na vlastní oči, co se skrývá za Modrými dveřmi!




Váš
Lezarts,
občas, kavárenský povaleč.

V těchto vedrech není...

... na pohled, jakého koliv zrcadlení.
Už jen pouhý pohled, nejen na vodní plochu, aniž se v ní cachtám (nerada plavu), mi navozuje příjemný pocit osvěžení. Stačí, že vidím, jak v ní dovádí rybičky a že jsou spokojené.

Ale i takový pohled do chladné plochy zrcadla, dokáže navodit pocit svěžesti z chládku pod klenbou listí stromů, která se v něm odráží. Pocit příjemného pocitu chládku se ještě zdvojnásobí, když se v zrcadle odráží vodní plocha.

Takové malé-velké radosti, teplo, klid, příjemné návštěvy, lenošení v lehátku s knihou, koncerty pod širákem, které mi stačí k dojmu, že se mé prázdniny vydařily i bez balení kufrů (což je pro mě noční můrou cestování)! Škoda, jen, že to krásné počasí nemůžeme ochočit, aby zůstávalo déle v té naší kotlině, až do Vánoc a pak na novo!

Váš
Lezarts
v říši přírody za zrcadlem.

Dělám vylomeniny...

...nepíšu na blog,

slavím narozeniny:-)

Snad, to napravím, až zvládnu  ty "davy" gratulantů?!

Váš

Lezarts,

zase o rok bohatší.

Romance, pro čtyři ruce.

Už je to dost dlouho co mi Jaruš z http://redneval-redneval.blogspot.cz. zaslala  krásné dárky, které mají sloužit k očistě těla. Jenže smývat z těla špínu takovou krásou?!

 Bylo zapotřebí důstojnějšího uplatnění! Tak vznikly tyto romantické polštáře (zde  http://www.lezarts-renata.blogspot.cz/search?updated-min=2012-05-01T00:00:00%2B02:00&updated-max=2012-06-01T00:00:00%2B02:00&max-results=6 jste viděli ladění).

 Doufám, že se mi podaří brzo ušít k polštářům i deku. Vše by mělo najít místo v dětské postýlce, kterou jsem vyšťárala ve Francii u starožitníka. Představím ji, až bude její vybavení hotovo a to by mělo být pro příští léto. Měla by to být, taková romantická "povalovačka" na zahradu.

Prozatím musíte uznat, že jsou andělské i bez deky a postýlky!

I v patchworku může vzniknout romantika pro oko z dvou páru rukou, jeden háčkuje a plete, druhý šije. Třeba při pohledu na ně uslyšíte "alžbětinskou serenádu", tak jsme se sehrané.

Váš
Lezarts,
Váš romantický andílek.

Konečně i ty naše "Fiflenky", nadzvedly své sukénky...

..., ne, ne,ne, nejedná se o žádné neslušnosti! Ale já jásám nad tím, že i naše fuchsie konečně ukazují, s měsíčním zpožděním, jaké skrývají spodničky, pod svojí svrchní sukénkou.

Fuchsie, mě nepřestávají udivovat, jejich množstvím odrůd. Žasnu nad jejich květy, které mě připomínají šaty dam na šlechtických dvorech v době Baroka. Nejsem, žádní sběratelka, těchto krásek, ale nějak se mi  zdařilo je už několik roků přezimovat.

Ovšem, to vše jenom díky radám mé kamarádky Zuzu, která je vášnivou sběratelkou a odbornicí přes tyto krasavice.

Jsem naprostý amatér, tak se prosím neptejte, jak se ty mé čtyři druhy jmenují a které i občas s úspěchem množím, aby jsem pak podarovala mé okolí.

V podstatě nemohu říci, že je nějak rozeznávám, ale je jedna, která mě učarovala tak, že si pamatuji i její jméno.Není divu, jmenuje se Woodu.(snad jsem to dobře napsala?!) Bohužel, zatím pro mě i jí, jsem ještě nepřišla na taje, jak jí přechovat přes zimu.  

Váš

Lezarts
očarovaná a čekající na svojí Woodů.

Půlnoční třesk...

... to bude dnes o půlnoci, když se budou lámat prázdniny v půli. Doufám, že i tak budete spát "na obou uších" a o to více se od zítra budete snažit, užívat si druhé poloviny prázdnin.

Dnes si trochu zabilancuji a vystavím mé "polo-prázdninové" vysvědčení.

Chování:              zpomalené, až lenošivé.
Literatura:            slušný výkon, ale i tak ji ještě hodně zbývá k přečtení.
Snaha:                 velká, projekty se i nadále vrší v atelieru.
Ruční práce:        nedostatečné výrobní nasazení.
Tělesná výchova: pro dosažení lepších výsledků, bylo by zapotřebí, více běhat s motyčkou po zahradě.

Jistě chápete, jak mohu zlepšovat moje vysvědčení, když lelkuji a raduji se nad  krásou lesa a zahrady po dešti, abych se pak ještě houpala na síti z mých snů, pod obloukem duhy?

Ale i přes tak podprůměrné zhodnocení mých předsevzetí, miluji prázdniny a ten zpomalený společenský život. Lze pouze doufat, že mohu  vše dohnat o příštích prázdninách...

Mais c'est la vie!

A u vás, je to jak s plněním prázdninových předsevzetí? 

Váš

Lezarts

Prázdninová.