úterý 15. října 2013

Já,..že mám boty ty toulavý...?

to jsem zjistila, když jsem se ohlédla za letošní jarní a letní sezonou a vy tím, že moje příspěvky na sebe dávají čekat.
Já, která nerada cestuji, jsem zjistila, že letos vyjímka potvrdila pravidlo a já balila kufry častěji, než moje povaha normálně snese. Když už cestuji, tak pokud možno za účelem změny a to po hodně stránkách, do zavazadla nepřibaluji počítač a mobil je jenom přístrojem v případě nouze. Prostě cílem cest, krom krásných míst, je několik dnů bezstarostnosti.
Poslední cesta se nám opravdu povedla. Počasí přálo a my jsme se vrátili s plnými zavazadly úžasných zážitků.
Nebojte se podělím se.
Dnes vás vezmu na procházku do ZOO v Mluhouse. 
Ač toto město a jeho okolí,bylo leta mým letoviskem, nikdy jsem nenavštívila, jeho zoologickou zahradu.
Tak to letos bylo poprvé, lépe pozdě, než nikdy:-)
Po vynikajícím obědě v přilehlé restauraci (pojedete-li kolem, vřele doporučuji), jsem mohla za krásného počasí jít na návštěvu obyvatel parku.

Trochu zhýčkána pražskou zoo, jsem byla zklamána, buď hodně zvířat mělo odpolední siestu, nebo někam zmizelo???


Zato park, jako takový je nádherně upraven a osázen.
Zrovna probíhala výstava Jiřin a ty mi vynahradily nedostatek fauny. Kdo by takové krásky nechtěl do vlastní zahrady??? 
Zatím co se tyhle giganti a krasavice zde producírovaly, ty moje mi mezitím doma docela omrzly.






Lev si to žehlil u své družky a láskyplně jí funěl do ouška.


Na louži se pelikáni hašteřili s volavkami, při nedělním obědě.


Lepší páv na střeše, než holub v hrsti...


Největší atrakce a foto-modely Suricaty..., 
hned bych se tak povalovala na sluníčku!



Trochu větší kousky..., 
To je tak, když manželovi řekne, ať "mi vleze na záda"!


Kdo chce s vlky býti, ten musí...
...a medvědi, nevědí, že...
či,či,čí kočičky, kočiččí...
...bizoní línání...


Plameňáci, jako vždy to přehnaly se sluněním:-)


Trochu australské exotiky s mini klokany.
...a jiné momentky.



...tak, zase zpět ze stromů na zem!!!

Jestli chcete se mnou ještě trochu cestovat, příště se vydáme na vrcholky hor.

Krásné podzimní dny přeje všem
Váš 
Lezarts,
že by budoucí  Phileas Fogg?


středa 18. září 2013

Do šedivého deštivého dne, vitamínové ohlédnutí...



..., za letním osvěžením.


Ách...., už je to pouhou vzpomínkou, kdy jsme se museli, před teplem a sluníčkem schovávat.
Kdy jsme hledali chladné zákoutí a dobré osvěžení. 


Když, už se voda stává v žaludku olovem, je potřeba zapojit vynalézavost.
Tak se smoothies staly i u nás příjemným zpestřením pitného režimu.


Tahle vitamínová bomba, je nejen způsob, jak se osvěžit, ale i zasytit a nabrat energii.
I když mám teď knihu se spoustou receptů, tak i moje fantazie dokázala divy.


Důkaz...chutnalo i těm co do úst nevloží téměř žádné ovoce:-)

Už jste také vyzkoušeli smoothies a máte nějaké zajímavé recepty?

Váš
Lezarts
a lá smoothie

pondělí 9. září 2013

Možná se vám zdá, že se válím...


..., ale omyl já nezahálím.
Abych vás o tom přesvědčila, zvu vás na čaj o páté. 


Je libo dýchánek v modrém, nebo červeném provedení?


Podle nálady si můžete vybrat na které barvě si přejete servírovat.


Oboustranně tkaná alsaská látka se stala základem ubrusu, "Rub a líc".


Čajové konvice ve dvou provedeních posloužily k obrubě. 
Abych docílila oboustranného efektu, 
musela jsem vsadit středovou látku mezi dvě látky v obrubě.
Trochu hodinářská práce, ale výsledek stojí za to.

 Tak co?
Jak vám chutnalo?
A na které straně ?

Váš 
Lezarts
téměř všestranný.



pátek 6. září 2013

Kdo by nebyl rád, kdyby měl pohled na modrý vodopád?


Tak jak ho mám já. 


Vstávám i ulehám s pohledem na náš krásný modrá vodopád. 
Má velkou přednost, jeho kaskády neohlušují sílou padajících vod 


a jeden nedostatek, tento výhled trvá  necelé léto, 
alespoň v našem klimatu. 


Pohled na ten blankyt ve mě vždy vyvolává otázku, 
kam paní mistrně příroda chodí na takové barvy?


Á..., že jsem vám zapomněla napsat o kom tu píši...:o),...
 pardon je to náš, na každý pád tichý a krásný vodopád 
Olověnec.


Už třetí rok nám dělá parádu, jenom letos díky vrtkavosti počasí, 
začal kvést teprve první týden v srpnu.
Ale stojí to zato. 


Nemohu se nikdy na tu nádheru blankytného obláčku, 
ladně se vznášejících na stonkách, dost vynadívat!!!
Vidíte teď den také, už jen v bleděmodrém?

Váš
Lezarts
celý takový bleděmodře vodopádový:-)


pondělí 2. září 2013

Studuji za školou...



...krásy fauny a flory:-)

Pro mnohé z vás dnes nastal "školní režim" a to díky tomu, že máte doma dítka školou povinné, nebo jste se rozhodli i nadále rozšiřovat své obzory. Tak co jedni pro rozvoj svých vědomostí "lustrují"svým pozadím školní lavice, já už chodím za školu a to bez bázně z poznámky v žákovské knížce:-) 
Přiznám, je to nádhera nemít, už dítka školou povinné a tím pádem nebýt součástí předškolního a školního stresu.
 Protahující se v posteli, při projevu ministra školství ke školákům, jsem si pro změnu já přemítala , jak příjemně začít dnešní den za školou.
Po řádné snídani a příjemné kávě, jsem začala moje záškoláctví přírodopisem.


Nechám vás nahlédnout na "blog" mého pilného 
studia botaniky.


Předmět studia:
Cínie
 přitahují mě stejně...


... jako motýli.


Následuje:
hodina estetiky...


...s fotoaparátem.


Na konec ...
...  vyhotovení botanického referátu, pro blog.


Výsledek praktického cvičení:
Cíniím to v zahradě svědčí.

Doufám, že vaše "známkování" bude shovívavé?!
***
Přeji všem,
 krásné dny ve škole i za školou!

Váš
Lezarts
někde v hlubinách "študákovi" duše.


pátek 23. srpna 2013

Lezarts se hlásí, někde mezi Hortenziemi a životem na zámku...,

..., aneb léta i mě běží vážení:-)

Nějak se mi stalo osudové moje vtipkování na téma života na zámku a příspěvek  o Hortenziích.
A já se díky mým "mazánkům" a přátelům ocitla na zámku a mezi Hortenziemi. Proč jsem si to zasloužila? No právě proto, že mi léta běží vážení!!!
Už víte, že se ráda dělím, proto vás dnes vezmu sebou, aby jste si i vy, alespoň virtuálně užili  " života na zámku".

Díky výstavě na které se částečně i já podílím na Humprechtu, jsme objevili krásnou krajinu a další zámky.
Nedaleko zámku nám už dlouho známého Loučeň, jsme tak objevily Chateau Mcely.
Často jsem o něm slyšela, ale netušila, že ho máme tak blízko. Při jedné cestě na Humprecht jsem si řekla, že ho musím vypátrat. Jenom ouha, není to zámek jako ostatní, je to hotel a restaurace. 
Ovšem moje touha prozkoumat i tento zámek byla veliká!!! Netušila jsem však, že bude velice rychle, díky krásnému dárku uspokojena. 


Zde vám pootevírám jeho dveře a přizvu vás na náš čajový dýchánek.
Uvítalo nás netradičně stádečko ovcí.


Teď už však, jen koukat a pssst...ticho nerušit.


Po přípitku na uvítanou bylinkovým nápojem za svatojiřského lesa, jsme se mohli usadit do pohodlných pohovek na terase a hodovat...


...a hodovat.

Později i v restauraci.


Překrásný výhled do přírody.


Děti zde najdou útulný zámecký koutek ke hrám.


Samozřejmě všude mě zámkem doprovázely Hortenzie. 


Krásná a decentní výzdoba jak na textilu, tak ve vázách a v parku.


Pouze škoda, že začalo pršet a nemohli jsme si užít, ani nafotit překrásný venkovní bazén a jiné sportovní radovánky, které zámek nabízí.Tak snad příště:-D
                                                       Více o této oáze klidu najdete zde
                                                          http://www.chateaumcely.com


Váš

Lezarts
zase o rok starší.


pondělí 12. srpna 2013

Letos, tak úspěšné krásky...

                                         

..., slečny HORTENZIE mi seděly modelem.


                       Letošní mizerné jarní počasí, jestli někomu vyloženě přálo, tak to bylo Hortenziím!


Rozkvetly mi všechny, i ty co 7 let stávkovaly a to z důvodů, že nejsou nevymrzající odrůdy. 


Jako každý amatér, jsem se ze začátku mého vzhlédnutí se v těchto noblesních  kráskách nechala navnadit každou, která na mě jukala v zahradnictví. 


Stačilo, že se mnou začaly koketovat svými desítkami drobných, či velkých kvítků hrajících všemi odstíny od bílé, žluté, zelenkavé, přes modrou růžovou, až červenou barvu, aby skončily u nás na zahradě! 


Teprve později jsem byla poučena, že jsou druhy, které v našem podnebí vymrzají a po té nevykvetou, jenom vyjdou do zahradní sezony v zeleném kabátku z listí:-) 


Dnes už vím, že kvetou pouze na dvouletém dřevě! 


Dávám si (snad), už pozor kterou si vezmu na naší zahradu. 


Jak můžete vidět, máme od odrůd macrophyla, pnoucí, až po lanthana.


Jejich květy jsou pro mě takovou pastvou pro oko, že nešlo jinak, než ty "krásky" portrétovat!
Také podléháte jejich kráse a pořizujete si kolekci Hortenzií do zahrady?


Já si je i následovně beru domů do vázy:-D

Váš 

Lezarts
"Hortenziová"

čtvrtek 8. srpna 2013

Vernisáž... aneb, jak se stát dočasně zámeckou paní.


Zatím co většina rozumných... 
...trávila sobotu 3.8. někde v chládku a pokud možno i u vody 
a s orosenou sklenkou si hlídala pitný režim...
...několik nadšenců, téměř v tropické teplotě, která hnala rtuť k číslu 36st. v chládku to nevzdalo a jalo se "dobívat" i "dobývat" zámek Humprecht. 
Odvážlivci, kteří zdolali 300 schodů, až do výstavních místností a dovolím si říci,
 podstoupili  v tak obtížných klimatických podmínkách tuto"oběť", si určitě zasloužili, aby vernisáž byla třešinkou na dortu.
Musím konstatovat, že byla a to i pro nás, " 7 protagonistek" výstavy.

O opravdové emoce, nejen autorkám, ale i celému auditoriu se postarala vynikajícím úvodem 
ceremoniářka Ing.Jarmila Novotná (www.skorkoviny.cz) a následovně,  část členů hudebního souboru "Řeheckého qvarteta".(www.kvarteto.rehec.cz)
Mimo jiné, neuvěřitelně podmanivým podáním písně Jerusalem v hebrejštině a češtině, v sále kde je akustika s až 6 vteřinovým echem,
 nenechala nikoho z přítomných bez hlubokých dojmů.
(Kdyby nebylo takové parno, řekla bych, že jsem z jejich přednesu měla husí kůži!)


Dalším překvapením pro vystavovatelky, 
bylo předání každé z nás,
 pamětní listiny k příležitosti výstavy 
"Pohádky šité z látky"
a povýšení do titulu
"dobyvatelky" Humprechtu 
od paní kastelánky PhDr. Dagmary Faměrové a 
ceremoniářky Ing.Jarmily Novotné.



A jak je dobrým zvykem... 
...i o chuťové pohárky bylo patřičně postaráno.
 Ale hlavně bylo potřeba se postarat o pitný režim našich hostů!


Teď, už si užívají naše patchworky, 
v klidu "života na zámku" a to, 
až do konce října.


...no a kdo nevěří, ať tam běží! 

Váš 
Lezarts
toho času,
jedna z "dobyvatelek" Humprechtu:-)