čtvrtek 5. června 2014

Pojďte se se mnou brouzdat raní rosou, zaručuji...



...ani s kosou , či nohou bosou, ale...
s fotoaparátem v jedné ruce a kávou ve druhé (teda spíše, pak někde s kávou hezky usazená na sluníčku a listující v oblíbeném časopise).
To je pro mě dobré našlápnutí do nového dne. 


Slunce na blankytu, kapky rosy v trávě a ohňostroj barev, který si naše zahrada přichystala do nového dne.
I když se je to stále opakující koloběh, nikdy není stejný...
...příroda umí každý rok překvapit.


Jak odolat nezachytit fotoaparátem?!


Už dlouho jsem vás nepozvala do naší zahrady, 
která mimochodem prochází dalšími úpravami, tak pojďte prozatím nakouknout na krásná barevná dueta, která na mě vykukují z každého záhonu.


Opory


Rozkvétající i odkvétající.


Odstíny modré, růžové, fialkové...
...letošní modrá "vlna" Kakosu.


Nový přírůstek do sbírky Hortenzií s tmavě fialovým, až černým dřevem.


..žluté,
(loňská novinka, raná růže s květem ibišku, která je pokrytá desítkami květů)


...červené plameny Lupin a Heucher,


Všechny tony zelené, od stříbřité, až do červené.


Určitě už není potřeba dalšího komentáře, jen popřát všem...



...jen krásná rána, plná slunce a radosti ze života!!!

Váš
Lezarts,
stále obdivující, "les plus beaux matins du monde"u nás na zahradě.

čtvrtek 29. května 2014

Den" M" na druhou...



...tak letos u nás probíhali oslavy dne matek.

***
První  český, ale s dárky z Francie. Přesněji z Alsaska, jak jinak už u nás:-)
Dostala jsem tašku mých oblíbených dobrot, že nevíte co to je? 
Ale určitě si vzpomenete, že makaronky.
Tentokrát z jedné nejlepší Alsaské pekárny-cukrárny. 


A jestli si počtete, můžete se dozvědět, že nejen v Čechách se chlubíme
 nespočtem druhů vánočního cukroví. 
Alsasani jsou, co se do počtu druhů cukroví -"bredele",
také vynalézaví a mají v tom dlouhou tradici.


Druhý francouzský den matek (který je za čtrnáct dní po českém), jsme oslavili v mé nejoblíbenější pražské lodní restauraci. 
Trpím mořskou nemocí ( já křtěná Vltavou), proto je jasné, že si nikdy neužiji dovolenou na zámořské lodi, 
avšak na tuto loď vstupuji bez problému, protože je pevně zakotvena u nábřeží.
 Po dobu oběda si užívám nejúžasnějším výhled na krásné panorama Hradčan, Karlova mostu a Petřína. Velice příjemné prostředí podpalubí, vynikající italská kuchyň, perfektní obsluha a báječná společnost,
jsou zárukou klidné "plavby"  . 


Když vás omrzí pohled na panorama, můžete se bavit pozorováním výletních lodí, kachen , nebo labutí. 
Vždy mě zde potěší, že i s mořskou nemocí si mohu užít malý a osvěžující pobyt na lodi,
díky " R+A"!


Jestli se budete toulat Prahou doporučuji, zajděte si sem třeba jen na kávu. 
(Máte-li "jachtu", můžete zakotvit u terasy, která je přímo na vodě.


Přeji všem krásné dny, 
hlavně v suchu!
Váš

Lezarts,
notující si :"Marina, Marina, Marina...".

pátek 23. května 2014

Než "soumrak bohů" preferuji...



...výhledy na "božské soumraky", 
které se nám často naskýtají nejen z naší terasy, 
verandy, nebo z okna jedoucího automobilu.


Některé z nich jsem i pro vás zachytila.
Soumraky mám ráda za každé sezony, 
nejen, že podporují mojí představivost, 
ale zároveň mi přinášejí pocit uvolnění po koloběhu dne.
V  poslední době, dokonce nahrazují čas trávený  pohledem na obrazovku počítače. 


Třeba pohled do "božských oken" i vám přinese příjemné okamžiky,
a víru, že rána budou stejně růžová, jako soumraky:-) 


Přeji všem pokojný w.e.



Váš
Lezarts,
zahleděn do nebeských oken.

středa 14. května 2014

Prosím, věnujte pozornost tomuto hlášení. Vlak ze Železnice má zpoždění z důvodů...



...dochází pára pod kotlem (nestíhám) a počítač si vzal nemocenskou:-)
***
Teď, už slíbená fotoreportáž z velice vydařené vernisáže.

Jako 7 statečných, ale patchworkářek, jsme přepadli vlak jedoucí do Železnice a dali jsme si zde virtuální schůzku s afghánskými ženami, které tu reprezentují jejich nádherné výšivky. 
Tuto krásu jsme se my české patchworkářky snažily umístit s co největším citem do našich patchworků. Nejen, že se nám dostává pocit z příjemné práce, ale i z toho, to co je pro nás v Evropě zábavou,
 pomáhá podporovat v Afganistanu několik stovek žen a jejich rodiny.
 Ženy, které ve své zemi, už 25 let se zmítající se na bitevním poli, 
nemají doposud snadné postavení ve společnosti. 
Prodejem vyšívaných bločků do Evropy si mohou, alespoň trochu přilepšit k tvrdým životním podmínkám. Věřím, že se nám všem společně podařilo připravit pro návštěvníky výstavy příjemný zážitek. Možná to pro některé bude i námětem k zamyšlení...
více na 
http://www.deutsch-afghanische-initiative.de/

Přeji Vám,
hezkou virtuální prohlídku!


Plný stůl dobrot 
a
povedený úvodní program,
tak byl  náležitě přivítán náš patchwokový vlak, 
který na čas dojel plnou parou do stanice Železnice
pod vedením "mašinfíry"  Jarmily.


Poté mohlo nastat, pod dohledem výpravčího s jeho Řáholeckou "bandou",
  uvítání všech návštěvníků.


Najdete tu patchwork s afghánskými bločky, 
ale i patchwork bez...


Tak co pojedete na výlet do Železnice?

P.S.
Děkuji za vaší přízeň a trpělivost, 
ale druhá moje vášeň, zahrada si mě teď vyžaduje více než stíhám a tak, 
jak to bude možné odpovím na vaše komentáře a e-maily a pak
 zajdu zjistit, "jak mi ujíždí vlak" s novinkami na vašich stránkách:-) 

Prozatím přeji všem, krásné dny rozkvetlé štěstím!!!

Váš

Lezarts,
hledající co nejpřesnější jízdní řád, svého času.

pátek 25. dubna 2014

Zítra to vypukne...



... jestli jste zapomněli,
připomínám
26.4.2014
Ve 14 hod VERNISÁŽ
jste všichni vítáni:-)



...jak budu schopná fungovat na internetu, dám pro ty co nemohou "být při tom"
nějakou reportáž
***
Děkuji za komentáře a přání k Velikonocům.


Váš
Lezarts
co teď..., leze, leze...
 do Železnice.

pátek 18. dubna 2014

Nejsem svatá, ale jsem také znovuzrozená, aneb...



..., můj malý velikonoční fejetonek.

***
Ráda si hraji s latinským významem mého křestního jména renátus-znovuzrozená.
Sudička mi mé jméno,  asi dobře vybrala , protože moji cestu životem, 
nejednou zkřížil nějaký ten Jidáš. 
Mé jméno, jak se zdá mě předurčuje, 
aby se taková setkání nestala mojí věčnou zkázou, 
ale naopak mým znovuzrozením!!! 
Přeji všem bez rozdílu křestního jména, (až na Jidáše), 
vyžeňte vše zlé z vašich domů i duší a radujte se ve zdraví 
...ze znovuzrození,
... všeho krásného
...přírody, lásky, přátelství!!!



Váš
Lezarts,
v očekávání opětného znovuzrození.

pondělí 31. března 2014

Už zase, jdu do finiše...



...jakého?
...kreativního. 

Dnes vás zdravím z mého atelieru, kde se připravuji na další výstavu. 
Opět v tom "nejedu" sama, ale v doprovodu dalších stejně "postižených":-).
Letošní výstavu jsme obohatily exotikou, 
představíme se v doprovodu afghánských výšivek.
(už jste mohli vidět  na mém blogu malou "ochutnávku")

Abych nerušila múzy, počítač a internet půjde do "izolace"-D
Takový klid před bouří...,
...,než to vypukne...
...a v pochybnostech...,
....jak to dopadne?

Pro odpověď, stačí přijít se přesvědčit na vlastní oči!

Mohl by to být pro mnohé i příjemný výlet do přírody a za kulturou.


...a třeba se tam potkáme?!

Váš
Lezarts
na cestách inspirací.

čtvrtek 27. března 2014

Vyzkoušela jsem si osobně, " Jak se staví sen"!


Je vám tento titulek nějak povědomý...?!

***

Tento název TV pořadu,
sedne přesně na to co jsem si prožila minulý týden
(přiznám, že bych brala, kdyby to byl ten opravdový pořad!).
A protože by to vydalo na několik stránek, udělám vám z toho našeho "pořadu"malý koncentrát.

Námět:  Smontování skleníku.

                   
Casting:        Do rolí Pat a Mat -Stars..., moje maličkost a můj pan A.....
Scénář:         Výrobce skleníku, dodal v podobě piktogramu a to v trojjazyčné verzi (češtinu asi nikdo v                             ČR nepotřebuje. Určitě jsme byli obsazeni do hlavní role, protože mluvíme oba společně,                             alespoň jedním světovým jazykem)


Režie:           Vše v naší vlastní režii.
Rekvizity:    Nějaké to nářadí, důvtip, vynalézavost, dva páry rukou, velice silné nervy( Občas máte                                dojem, že se výrobce spletl a nic do sebe nepasuje!? Když se zklidníte, zjistíte, že jste si                                špatně přečetli "scénář"a obráceně namontovali jeden díleček, té stavebnice pro dospělé!) 
Realizace:    Muselo se vyčkat suché a bezvětrné počasí ( neb i malé kýchnutí ohrožuje stabilitu                                        načaté konstrukce. V tu chvíli si říkáte, že produkce mohla angažovat ještě dva další páry                              rukou do vedlejší role!) 
                     Kompletní dokončení 3 dny. Pracovalo se dokud bylo denní světlo.


Recenze:      Sen, který se může občas změnit v sen zlý! Scénář prověří solidnost partnerského stavu.
                     I přes dramatickou zápletku na závěr se dostavil stav euforie z výsledku a                                                      vítězstvím nad technikou!
Závěrem:     Mám neuvěřitelnou radost z mého, vytouženého zahradního atelieru
                     a cenný poznatek tvrdé reality, že bychom se stavbou skleníku určitě neuživili:-)


Poznámka autora:
určitě nečekejte, že ze mě bude Mičurin.
Je to můj zahradní"budoárek" k přesazování, 
za každého počasí a k
urychlování kvetení,
přezimovaných okrasných rostlin.
Je malý, ale můj:-)))!

Přeji všem, 
splňte si svůj sen

Váš
Lezarts
ve skleníku dlící, ale i nadále snící!









pondělí 17. března 2014

Mám to zapsáno v rodném listu...



..., proč mě nikdy mě neomrzí pozorovat, jak se příroda probouzí ze zimního spánku.

***

Když vydržíte číst, až do konce příspěvku, 
rozluštíte dnešní tajenku, kterou ukrývá můj rodný list!


Letos s velkým náskokem příroda raší , pučí, kvete a já se nemohu, jako každé jaro vynadívat! 


Nemohu se udržet, abych znovu a znovu nezvěčňovala ten zázrak znovuzrození pomocí fotoaparátu.

Kvetoucí keře a jejich návštěvníci


Pučící trvalky.


Rozkvetlé tulipány...


... hyacinty,...


...barvínek...


... petrklíče a narcisy.


Čemeřice v plné kráse.


Vše obráží svěžími barvami.


Magnolie Stelata, ze které máme přirozenou bonsaj. 
(ve věku 20 let stále měří 60 cm na výšku)
Nebude dlouho trvat a zazáří prvními květy.


Změna výzdob v okrasných hrncích. 
Letošní jaro vítají violky, až udělají místo muškátům pak poputují do záhonu.


V jezírku se odráží blankyt oblohy a okolní vegetace i dekorací.


Škoda, že nelze dodat i tu vůni.


Ještě, aby se nám zase vrátilo sluníčko a pocit znovuzrození nebude mít kazu na kráse!


Přeji všem, prožít krásná jarní znovuzrození!

Že nebylo těžké rozluštit dnešní tajenku?!

Váš
Lezarts,
pro přátele 
Jara, vždy Renátus 
(z lat. znovuzrozená)


čtvrtek 13. března 2014

Navštivte se mnou "Tři zahrady" a představím vám...

... tři páry rukou, které je stvořily.
***
Předčasně zrozené Jaro a počasí, 
které venku panuje neodolatelně láká k pracím na zahradě.
Tak vás dnes vezmu na prohlídku a navštívíme 
"Tři zahrady".
Tak se jmenuje další dílko, 
které jsem vytvořila za "spolupráce" afghánských výšivek.


Vždy se mi nenaskytla příležitost vybrat motiv bločku, který se mi líbil. 
Nestěžuji si, bylo to v počátcích, kdy jsem přivezla výšivky do ČR. 
a nebylo ještě vše zorganizováno na internetu (možnost osobní rezervace), 
tak jsem přivezla určitý počet, který mi byl přidělen. 
Po rozebrání ostatníma zájemkyněmi, jsem si vzala co zbylo:-) 
O to pak je zajímavější najít inspiraci, když pracujete s motivy, 
nebo barvami se kterými normálně nepracujete.
Tentokrát vznikly
"Tři zahrady"...


...na základě virtuální spolupráce pro 3 páry rukou.
Bylo pro mě velkým oříškem, jak pracovat s bločkem květu a jeho barevností. 
Druhý afghánský bloček, naopak byl dost barevně i tvarově  nevýrazný,
proto bylo potřeba najít nějaké propojení.
Vím, že afghánské ženy rády pěstují cokoliv jim chudá afghánská zem umožní. 
(Pro informaci, když jednou Pascale jela do Afganistanu, udělala sbírku semínek, 
aby "vyšívačkám" udělala radost.) 
Tato realita se stala pro mě inspirací vytvoření "záhonů"  
a spojit vše do celku zahrady, kde je vše tak jiné, 
ale i tak vypovídající o zálibě v pěstování květin 
a to bez rozdílu národnosti a země.


Snad se vám dnešní prohlídka rozkvetlou textilní zahradou líbila, 
než ty naše nanovo zahýří rozkvetlými záhony!?

Váš
Lezarts,
šijící zahradu na míru.

pátek 7. března 2014

Opět cestuji s výšivkou Afghánistánem...



 ..., když se šicím strojem projíždím kolem afgánských bločků.
Pro nezasvěcené, asi můj dnešní úvod bude kapánek chaotický, 
ale pro informované, nic nečekaného, protože tyto moje výlety  
(nebo chcete li úlety) 
s afgánskými výšivkami, už znají.
Není to poprvé co se na mém blogu zmiňuji o Afghánistánu 
a humanitní akci na podporu afgánských žen, 
pro nezasvěcené 
http://www.lezarts-renata.blogspot.cz/2012_06_18_archive.html
Zjistila jsem, že jsem si už nastřádala malou sbírku těchto krásných výšivek a tak nastal čas je nechat "promluvit".
***
Blíží se termín jedné výstavy, které se také zúčastním (ale o tom později), tudíž příležitost tuto cizokrajnou krásu ukázat  zdejšímu publiku.


Mám ráda tvoření, pro několikeré ruce:-D, 
jak říkám quiltům komponovaných několika segmenty od různých autorů. 
Tato "doplňovačka" je příjemné cvičení obrazotvornosti a hlavně přizpůsobivosti, 
což v současné individualistické společnosti je stále více obtížnější. 
S každou výšivkou se ocitám v jiném světě v jiné dimenzi. 
Hledám, jak co nejdůstojněji "doprovodit" krásu, 
kterou vyšily ruce ženy,
ženy, kterou asi nikdy nepotkám 
a přece nás pevně spojuje nit solidarity a tvoření. 
Je to příjemný pocit!!! 
Můj obdiv vždy patří také Pascale Goldenberg, 
která tomuto velice časově náročnému projektu, už obětovala tolik ze své velkorysé osobnosti! 
Osobnosti, které těžké osudy druhých bytostí není lhostejná.
***
Dnes je naší průvodkyní Afghánistánem Marsia.
 Já jsem její výšivku umístila do rezavé batiky, kterou jsem ještě podbarvila  barevnou batikou.


Doufám, že se vám dnešní zájezd líbil a opět se mnou zúčastníte, 
příštího "výletu do Afghánistánu".

Váš
Lezarts
kapánek "zablokovaný" v Afghanistánu:-D

pondělí 3. března 2014

...hebká křídla motýlí...,aneb




...malá (hedvábná) "ochutnávka", 
než začnou poletovat, 
opravdoví motýli.

(Tento příspěvek je součástí malé hry, 

la Vie en Couleur

která je vyhlášena na

http://ventdeterre.canalblog.com/archives/2014/02/13/29195664.html)


Otevřela jsem svoje zásoby s přírodním hedvábím
a z krabice na mě " vylétli" tito krásní motýli.
Motýlí na pravém, tkaném indickém hedvábí.
V závěsu za látkou se objevily i hedvábné stužky,
vše tak příjemné na dotek.


Teď ještě lapit do tvůrčí síťky  tu správnou inspiraci,
jak tu hedvábnou krásu dát dohromady.
Jak nejlépe zakomponovat do konečné podoby emoce, 
které ve mě tento kus hedvábí vyvolává?
Materiál, který vychutnávám pohledem a doteky rukou?
Jak nepřerušit, tento řetězec emocí, aby stejně i po zpracování zapůsobili na diváka? 


A nebo...
si jen tak užít doteky s tímto příjemným materiálem
a pak vše znovu vrátit do krabice,
protože nenadešel ještě ten správný okamžik?
Protože inspirace nedokončila svojí etapu vývoje 
a setrvává ve stádiu zámotku.
Zámotek, pak pečlivě uložím do podvědomí a počkám, 
až najde ten správný čas, 
kdy inspirace ze zámotku vylétne na hedvábných křídlech motýlích...


Právě jste si přečetli...
...jednoho z (ob)časných dilema
"sběratelky látek"!

Váš
Lezarts,
téměř Bourec morušový.

středa 26. února 2014

Mám parohy...,konečně!



Sice nejsou takové velikosti 
se kterými by se nedalo projít pod 
"Eiffelovkou"(jak říkají Francouzové),... 
Prosím, nevykládejte si to tak,
že mám, 
nebo jsem  dokonce
nasadila mému panu A... parohy!!!
Konečně jsem po dvou letech mohla i já zajásat, 
nad objevem tohoto miniaturního paroží  s hlavou zvěře,
kterou zdobí! 



Není to žádná pravá trofej, ale nefalšovaný odlitek z pryskyřice, 
je můj a jsem na tento úlovek náležitě pyšná!!!
Za 1,-Eur, nebylo pochybnosti, že se stanou ozdobou naší domácnosti 
a tak se ze skladu jednoho z blešáků Emause přemístilo k nám. 
Sice můj doprovod nad tímto nákupem pozvedlo obočí, které vyjadřovalo, "co je to za kýč"?
Ale tyto mimiky mě nikdy neodradí. Později zase dělám mimiky já, když předmět dostane nový "kabátek" a to správné místo a pak slyším komentář, že jesme dobře nakoupili:-)!  
Vzhledem k velikosti našeho příbytku, 
velikost trofeje, je jako na míru.
Ani se nebude cítit moc opuštěná, 
protože jsem v minulosti, 
ušila několik polštářů s tématem 
jelení hlavy:-) 



Teď pouze čeká na to správné umístění a změnu barvy, 
ale s tou mám zatím problém. 
Trofej bude po přebudování viset v předsíni, 
která dostane skandinávský styl.
Co myslíte, poradíte jakou barvu... bílá, zlatá, či jaká...???

Váš
Lezarts,
...já jsem malý mysliveček...