Krásný, ale prchavý západ slunce napomohl k režírování. Jedná se opravdu ani ne o 2x 10 min, ve kterých slunce umožnilo čarovat s fotoaparátem.
Uhodnete, o čem stínohra vypovídá? 
 |
| Nápověda je v jednom mém zářijovém příspěvku. |
Sluníčko zase trucuje a tak než si to rozmyslí, posílám Vám pohlednici plnou slunce. 
Práce je podle knihy jednoduchá a kabelka ušitá za jedno dopoledne.
Já jsem použila knoflíky, výraznější barvy a zároveň, jako ozdobu. Podložit vatelínem, proquiltovat na stroji , doladit látku na podšívku a je hotovo! 
 |
| Jak se vám líbí..? (autor Lezarts a ne Shakespeare) |
Přejeme všem, 
I když dávno, ne školou povinná, poslední den prázdnin, na mě padne nostalgie stejná jako v dětství. Z končící bezstarostné plavby na poklidných vlnách léta (i když letos trucovalo), najednou tu jsou peřeje a proud zrychlí! Zítra se rozdrnčí školní zvonky, budíky, které nás probudí z prázdninové lenivosti, aby nám připomněl, že je čas, se zase pustit do toho bláznivého života… Života, ve kterém si budu připadat jako, Robinson, kterému pod nohama ukradli ostrov!
Pieris
Třapatka a spol...
Rtuť teploměru si konečně ke konci prázdnin vzpomněla, že by měla vystoupat na výšky své stupnice a zdolat třicítku! Přišlo vhod, že pan domu, dokončil před nedávnem první část vodního díla, dlouho plánované jezírko. Potvrzuji, voda vnáší do zahrady zvláštní atmosféru. Uklidňuje, překvapuje a poskytuje zábavu. 
O tu se postarají hlavně obyvatelé jezírka, rybičky. Nemáme v jezírku, zlatou rybku, Malou mořskou vílu ani labutě (prozatím o))), ale kdo ví, třeba nám tu budou v zimě bruslit tučňáci…? 
Zbývá nějaké to doladění, ale už teď se nabízí příjemné posezení na jeho břehu. Ale, jak to u nás je zvykem, nezůstává jenom u toho sezení, dobře se tu pije kafe, klábosí ve stínu a probírají nové projekty pro zahradu!
I ty napnuté plachty se letos dočkaly, že se vzdouvají za horka nad vodní hladinou!
