…tentokrát artquiltu a současnou patchworkovou tvorbou.
Samozřejmě neopomitelnou součástí výstavy Ste. Marie-aux-Mines, je artqiult a současný quilt. Dá se tu shlédnout tvorba ze všech koutů světa, jsou zde samostatné ucelené expozice klubů, nebo jedinců z celého světa. Nemohu vám vše ukázat a o každé expozici napsat, ale i tak snad nepohrdnete nahlédnutím, mýma očima (přiznám, co bude následovat, je velice subjektivní hodnocení). Moje kritéria pro vyhodnocování, jsou: harmonie, kompozice barev a originalita se smyslem pro autorovu srozumitelnost (co vlastně tím autor, chtěl říci?!). Moderní quilt, může být komponován, klasicky 3vrstvý, nemusí být použity pouze bavlněné látky, ale i jiný materiál. Artquilt, je opravdu, takovou „haute- cuture“ v oblasti ptchworku. Vše je dovoleno a autor si může pustit fantazii i materiály z „uzdy“. A jako na přehlídkách předních módních návrhářů, tak i zde jsou věci, které se ujmou u široké veřejnosti a jiné modely skončí na dně truhly. V oblasti letošního výběru mě opravdu okouzlily, v artquiltu dvě autorky. 
První je Francouzska
Claudine
Billaud-Rotbart
s expozicí „Lumiere des empreintes“. Opravdu výstižný název této kolekce „Světla stop“. Byla vlastně jedna z mála, která letos přinesla v této disciplíně opravdu neotřelou novinku. Na první pohled se může její technika, použití konfet, pletací příze a vlny, překryta tylem na látkovém, nebo patchworkové vzoru a vše volně proquiltováno, zdát nenáročnou. Avšak, jako často, potvrzuje se tu pravidlo,“ v jednoduchosti je krása“. Jde „jednoduše“ o nápad a bezchybnou kombinaci materiálů a barev.Můj názor: výsledkem je na diváka působící dokonale harmonické dílo. Vše prezentováno ve vkusných rámech, je připraveno k zavěšení do interiéru.
Druhou umělkyní je Němka Monika Schiwy a její kolekce „Complexité“ – „Složitost“. Zde mě zaujalo, nejen neotřelé pojmutí artquiltu, někdy, až titěrná dílka, i když s použitím známé techniky, přenášení tiskovin na textil, je zde jasně čitelný autorčin podpis, vyzařující inspirací z přírody, harmonie, lehkosti a poezie. Opět se jednalo o artquilty, upravené, jako obrazy.Můj názor: po krátkém rozhovoru s autorkou, nezklamala, je to velice otevřená, citlivá a vřelá osobnost. Ale to, už bylo na pohled, jasné z její tvorby!
Svojí kolekci současného patchworku velice elegantně představila Edyta Sitar z USA.Můj názor: perfektně vypracované klasické techniky. Autorka dokázala, že je mistrní v aplikaci a ladění barev. 
Za zmínku stojí výstava Izraelských quiltů. Izrael byla letos čestným hostem výstavy. Můj názor: bylo zajímavé porovnávat, jak se na izraelských quiltech odráží míšení kultur a náboženského vlivu. Nevím, zda byla náhoda, tento výběr? Ale vzhledem k aktuální politické situace, si pořadatelé opravdu vybrali po všech stránkách zajímavého hosta. Já si myslím, že výstavy jsou od toho, aby nejvíce vnímavé návštěvníky, nutily k zamyšlení, nejen nad její hmotnou částí...
Samozřejmě nechyběla soutěžní expozice „Artexture 2011“. Jedná se o rozmanitou textilní tvorbu.Můj názor: buď máme, nebo nemáme rádi. Já patřím do skupiny „máme rádi“. Vždy mě zaujme, jakým způsobem ostatní umělci dokáží zpracovat textil a propojovat ho s jinými, někdy neočekávanými materiály. A, že letos, bylo znovu co obdivovat!
Slovo na závěr: Možná jsem ve vás vzbudila, touto malou reportáží, o velké výstavě a nádherném kraji, chuť prozkoumat tento kout Francie- Alsasko a příští rok se rozjedete do Francie, mezi
…z říše hmyzu. 
Žába?...(ák?), 
Druhý šnek si hraje na hadího muže, ženu??? O, o, o… u nich, nikdy jeden neví, za co se zrovna „travestie“. Jenom mu tiše závidím jeho pružnost. Snít se může! 
Čmelák si nedělá starosti se štíhlým pasem a už vůbec mu nevadí, jakou má květ povolenu maximální nosnost!
Přeji Vám, humorný a nikým nerušený w.e.,
