Francie trochu jinak, nejen jídlem a pitím, živ je Francouz…

..., ale i uměním.

Tentokrát něco o slíbené výstavě patchworku, a protože se jedná o velice komplexní festival, jistě akceptujete, že reportáž rozložím do několika příspěvků.

Znalci mě omluví, že dnešní část začnu pár řádky o historii největší evropské výstavy patchworku, letos už 17 Carrefour Européen du Patchwork. Výstava se tradičně koná v polovině září v půvabném údolí Val d´Argent – Asasko http://www.valdargent.com/tourisme/
http://www.valdargent.com/pahistoire.htm Dříve proslulé údolí svojí těžbou stříbra, (proto název údolí- Stříbrné) dnes bojuje o přežití. Není zde prakticky žádná pracovní příležitost, doly jsou dávno uzavřené, textilní i jiný průmysl, díky mondializaci zmizeli! Pořádání festivalů kolem látek a minerálů je jednou z mála příležitostí, kdy toto krásné údolí ožije díky tisícům návštěvníků z celého světa a přinese trochu pracovních příležitosti místnímu obyvatelstvu.

Festival je rozložen do 4
městeček,
Liepvre,
Rombach,
Ste.Croix-aux-Mines a
Ste.Marie-aux-Mines,
které objíždí každých 20 min naveta.
27 kostelů, kaplí, divadlo, význačných budov, sportovních sálů a divadlo se stanou na 4 dny výstavními síněmi, pro patchwork a textilní umění. Máte možnost zapsat se do kurzů, které pořádají světoznámí umělci a utrácet u 150 specializovaných prodejců. Festival vznikl před 17 lety jako malá výstava prací místních patchworkových klubů. Ovšem nebyla to jenom malá náhoda, že z malé lokální výstavy se stala mezinárodní expozice.
Ste-Marie-aux-Mines, v 16 a17 st. obývala početná a prosperující komunita Anabaptistů, kteří sem přišli z území dnešního Švýcarska a Moravy. Jejich prosperita se stala trnem v oku jinak nábožensky smýšlejícím obyvatelům Alsaska. (Amišové, jsou odnož anabaptistů. Založena patrijarchou Jakobem Amannem, jsou hluboce nábožensky založeni a jejich pacifický výklad bible jim přinášel v Evropě represe). V roce 1712, byli donuceni k vysídlení z Alsaska Královským dekretem Ludvíka XIV. Dále pronásledováni na dnešním územím Francie, volili cestu do „Nového světa“,a usadili se v Severní Americe. Největší část této komunity žije dodnes v Pensylvánii, Ohiu a Indianě.  Amišové, krom svého způsobu života,který je uzavřen okolnímu světu a žijí pouze ze zemědělské výroby, se také proslavili svými krásnými quilty, které mají nezaměnitelný podpis(používají pouze jednobarevné látky).Autorky při tvorbě patchworku dodržují přesná pravidla, která jim vštěpuje jejich komunita.Životní styl Amišů se zastavil v 17 století.
(Poz.autorky. Občas si, ve stavu v jakém se nachází naše společnost, říkám, že to není možná špatné? Amišové vlastně dali do praxe už v 17 st.rčení:" Zastavte zeměkouli,svět se zbláznil, chci vystoupit"!)
                                                                                                                                       

Amišské ženy, jsou opravdu dokonalé v ručním quiltování!

V Ste.Marie-aux-Mines,

je pravidelně pořádána konference panem Jaque Légeret a expozice Amišských quiltů v kostele „des Chaines“. Před vstupem do kostela stojí tradiční amišský  povoz.

Více o historii Amišů najdete na tomto odkazu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ami%C5%A1ov%C3%A9