neděle 18. prosince 2011

Když dnes přeskočí jiskra ze zápalky na knot čtvrté svíce na adventním věnci…,

…byl to pro mě, dnes zvláštní okamžik.









Den, kdy nás opustil největší český, ale i světový filozof- humanista, prezident Václav Havel.


Pan Václav Havel odchází v adventním období. Období, které nám má připomenout základy humanity-podstaty lidských vztahů. Odchází důstojně doprovázen, idejemi o kterých psal a podle kterých řídil svůj, ale i veřejně-politický život. Nemohu se ubránit vzpomínkám, kdy jsem měla tu možnost vítat pana Prezidenta Václava Havla a jeho ženu Olgu, při jedné z jeho prvních zahraničních cest do zahraničí, ve Štrasburku. Pamatuji se na toho nevtíravého, až stydlivého člověka, jehož celá osobnost na mě působila nesmírnou pokorou. Obdivovala jsem jeho umění naslouchat druhým a s rozvahou odpovídat. Toto setkání s panem Prezidentem ve mně, zanechává navždy dojem, setkání s člověkem, který má krásnou a neposkvrněnou duši. Dokázal, jako málo kdo, zůstat věrný, svému úžasnéně realistickému náhledu na svět a člověka do konce svého života, v dnešní době opravdu vzácná lidská vlastnost! Jako jediný dokázal v zahraničí, Českému národu otevírat všechny dveře.
Třepotající plamének poslední svíce na věnci, jako by mi vyvracel rčení, že nikdo nejsme nenahraditelní.
Nevím, jak jste na tom Vy, ale já nevidím žádnou osobnost v naší politice, která by mohla pana Prezidenta Václava Havla nahradit, nebo která by se mohl přibližovat na jeho úroveň a tak důstojně reprezentovat Českou republiku doma, ale hlavně v zahraničí! Pro mě zůstane nenahraditelným!
S velkým smutkem a respektem
Lezarts

8 komentářů:

  1. Milá Renatko, moc díky za tuto krásnou vzpomínku.

    OdpovědětVymazat
  2. Krásně psané,souhlasím vcházel nevtíravě a zůstává v nás dál....

    OdpovědětVymazat
  3. Renato, krasne jsi to napsala. Bohuzel jsem pana Havla neznala osobne, ale jedno vim jiste, byl to prave on, kdo ukazal svetu, ze existuje tato mala zemicka - Cechy. Myslim, ze lide zijici v Cechach vubec nedoceni to co on pro ne udelal v zahranici. Doufam, ze jeho myslenky zustanou i nadale zive. Hezky vecer, Katerina

    OdpovědětVymazat
  4. Milá Renčo,
    Ty víš, jaká je Vivi hříšnice, že teď byl její i Tvůj blog upozaděn, že měla práce nad hlavu a taky pořádnou rýmu a musela pít hektolitry čaje. Ale dnešní večer jsem věnovala Tobě a Tvému moc milému blogu. Je tak prima číst všechny Tvé články, které na mě dýchají neopakovatelnou vánoční atmosférou, vtipem a srdečností (zní to možná jako klišé, ale myslím to úplně vážně). A už vůbec nemluvím o tom, jak se do Tvého velikánského srdce vešli všichni soutěžící ze Tvé soutěže. Odměnila jsi nás všechny a to je tedy gesto! Renatko, mockrát Ti děkuju, mám velkou radost. Má adresa už k tobě zamířila na renalick@volny.cz (snad je to správný e-mail).
    A děkuju mnohokrát za tvé komentáře u mě, vždycky mě moc pobaví a když vidím tvou "ikonku", už jsem natěšená, co bystrého a vtipného jsi mi zase napsala.
    Děkuju ještě jednou a přeju krásný a pohodově strávený předvánoční večer.
    Vivi

    OdpovědětVymazat
  5. Quel bel hommage!!!!!
    Je compatis sincèrement à votre peine.
    Je vous souhaite d'agréables fêtes de fin d'année et merci pour tous vos commentaires très appréciés.
    A bientôt
    Laure

    OdpovědětVymazat
  6. Myslím, že můžeme než poděkovat tomuto, duší velkému muži, poděkovat, za 20 let světla na na našich lidských křižovatkách!
    Děkuji Vám Všem, za krásné komentáře.

    Laure:
    Merci+++

    OdpovědětVymazat
  7. Do posledního písmenka s tebou musím souhlasit a nakonec jeho nezaměnitelná tečka u podpisu ♥. Škoda, že takových lidí není víc, možná bychom nebyli tam kde jsme :-(

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že se vám na mém blogu líbilo a zanechali jste o tom stopu.