pátek 28. června 2013

Jen pro ten dnešní den...

..., první den prázdnin!

Pane jo, jak ten čas letí, už zase bylo poslední zvonění! 
Sice mě už dávno odzvonilo..., tím myslím to školní zvonění. 
 Zato můj houser ne a ne to odzvonit:-(
Tak se ploužím, jak to jde, alespoň už ne po čtyřech. 
Smutně konstatuji, že zahrada si začíná dělat co chce a látky čekají.
 Já zas pro změnu, čekám na teplé a suché počasí v domnění, že se mi konečně uleví!
A tak každá maličkost je příjemným rozptýlením. Určitě jste zvědavé co může mě-"chromajzla" potěšit?!
Stačí pokračovat ve čtení... a konzumovat bez omezení:-D


Že barvy podporují naše emoce, už víme a když se dají i sníst je to prostě "božské"!!!
Kdo by odolal? 


K čertu dieta, nervy s musí obalovat, aby člověk přežil to vrtošivé počasí a tělesné neduhy ve zdraví:-D
Tak ať žijí mé milované MAKARONKY.


Jako na zavolanou!
 Přicestovaly rovnou z Lyonu ve formě krásného dárku a já si na nich spravovala pochroumanou náladu. 


Třpytivě růžové, zelené, oranžové...neodolatelné.
Škoda, že je už krabice prázdná a vedra žádná!

Váš
Lezarts
chcípavý a proto "mlsavý".



11 komentářů:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Renatko!!
    Zdravím Tě v poněkud zvláštním začátku léta - aspoň pro mne...
    Napřed jsem skoro odplavala, pak málem umřela vedrem a vlhkem a teď mrznu - i když malinko se to zlepšilo, ale teplota večerní a noční před dvěma dny, kdy u nás byly pouhé 4 stupně..nic moc..
    Moc hezky jsi to napsala s tou zahradou :o))
    Ta si opravdu dělá, co chce!!!
    Ale Tvé makaronky mi opravdu zvedly náladu! I když by to asi chtělo dietu "do plavek" - můj každoroční letní pocit! Mlsání je nejlepší lék na všemožné neduhy.
    Přeji, ať houser opustí co nejrychleji tvoje záda
    a ať žije léto!!!!
    Jarka

    OdpovědětVymazat
  3. Týjo to jsou krásné dobrůtky!Moc přeji at houser poleví a je lépe a lépe!Zdravím Věra.-)

    OdpovědětVymazat
  4. Milá Renatko, máš pravdu počasí si dělá co chce, zahrada si dělá co chce a choroby nezůstávají pozadu i já dnes tak smutně sedím, místo abych poslouchala libé tóny na Portě /na kterou jsem se tolik těšila/ a piji různorodé čaje prokládané prášky neb zánět m.cest si žádá své.
    A tak ti přeji, aby tvůj houser odešel někam do husince a ty jsi zase mohla tvořit a okrášlovat zahrádku. Ještě, že jsi dostala ty barevné makarónky, to muselo být bezva mlsání - škoda, že jsi tak daleko.
    IVA

    OdpovědětVymazat
  5. Milá Renátko,přesně jak říkáš,kašlu na dietu,když mě honí mlsná ,vždy mě dožene!!!!!!!Já však zírám že z takové dálky došly v bezvadném stavu!!!!Asi letěly v soukromém triskáči!!!Daja

    OdpovědětVymazat
  6. To se to stůně s takovou makronkovou medicínou... Ne, vážně - brzo se uzdrav, housera pošli někam do pryč a ať už neotravuje, že na něj nemáš čas.

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj Reni, mrzi me, ze te stale zada boli a drzim palce, at se ti brzy ulevi! Makaronky vypadaji uzasne, bezva "zaplata" na chmurnou naladu :)

    OdpovědětVymazat
  8. Milá Renatko, asi jsem zase nemožná, ale nemohu tady najít na Tebe mail, tak využívám tuto cestu. Jsem ta brejlatá potřeštěná ženská, které jsi včera pomáhala vymyslet ocásek pro duhovou kočku na polštářek pro hospic. Mám hodně společného s Dekami z lásky a Zvířetníkem (Neviditelný pes) a vůbec se asi najde víc styčných bodů. Buď tak laskavá a napiš mi na arolf.07@gmail.com, ráda bych Ti poděkovala osobnějším mailem.

    OdpovědětVymazat
  9. Taky mám nařízeno suché teplo, ale jak přežít v tom horku bez průvanu, abych se neuvařila ve vlastní šťávě, už mi mudr neporadil :-) A těmto "hubolepkám" já ráda odolám, asi jsem jedna z mála, kterým nechutnají :-( Jsou na mě moc sladký. Ale nádherně fotogenický! Ať toho housera brzy zaženeš!

    OdpovědětVymazat
  10. Zuzu:
    příště ti je snad už i upečeme:-)

    Jaruš:
    Vzhledem k tomu počasí, myslím, že můžeš klidně mlsat, plavky si asi moc letos neužijeme:-)

    Věro:
    díky, ale houser je docela nezmar:-(

    Ivo:
    přeji ti také nějaké mlsání, aby to byl flastříček na tu Portu i zažehnání tvého bolení!!!
    Třeba dálka jednou nebude překážkou a budeme mlsat spolu:-)))

    Dajo:
    ano, ano uhodla jsi, letěly téměř "soukromě":-)a přistály opravdu v hod:-D

    Ditto:
    to jo, ale bylo jí asi málo! Houser je nezmar, rozežranej:-)!!!

    Moni:
    díky, snad se mi, spíše dceři vzhledem k tomu vtíravému houseru, podaří i jednou upéci. Byla jsem obdarována knihou plnou receptů na makaronky:-)

    Aleno:
    hezky podrbej za mě kočku za ušima.
    A na brzkou:-)

    Barboro:
    vidím, že máme stejný režim, až na ty makaronky:-) No já zase nazývám "hubolepky" kokosky. Houserovi jsem vyřídila tvůj vzkaz, ale zatím si hraje na hluchého:-(

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že se vám na mém blogu líbilo a zanechali jste o tom stopu.