Když neštěstí chodí po lidech a ne po horách??!

Tuto větu si pokládám od dnešního rána.

Snad ani nejlepší scénárista, by nevymyslel co se dnes odehrálo.

Bohužel hlavními protagonisty, tohoto dramatického scénáře byli moji blízcí. Nebudu se rozepisovat o tom, jaké to je, když se vám místo přání dobrého rána  ozve v telefonu, že členové vaší rodiny měli vážnou autonehodu. 

Po otevření žaluzií mě bylo vše, už jasnější. Venku krásná, bílá peřinka, jak na dětský kočárek, ovšem tato sněhová peřinka neležela na kočárku, ale na náledí a náledí hlavně na silnicích. V tom okamžiku mě napadla myšlenka, prostě černý humor, zda jsou silničáři  stále na home office ??? 

(Jako každoročně, zpráva silnic je  zaskočena tím, že v prosinci může sněžit, pršet a mrznout!)

Všechny tyto meteorologické ingredience jsou tou nejlepší příležitostí, aby zkoušeli um řidičů. Střih: Auto v protisměru se dostalo do smyku a přes veškerou snahu ti mojí milí, neměli šanci na té ledovce zvrátit  střet se zmítajícím autem, které se na ně řítilo na té úzké silničce.

 Bilance děsivá, dva mrtví a dva v nemocnici. Jeden na JIP a druhý na operačním sále. Nebudu vás napínat, moji blízcí jsou ti co měli “ štěstí “ a jsou v rukách zdravotnického personálu.

Ale proč to vše píšu, mohli by jste říci prostě nehoda, jako” každá jiná “ ovšem kontext, proč se můj syn s partnerkou ocitli za takových nepříznivých podmínek na cestě, je (kdyby se jednalo o jinou událost téměř groteskní), že jí vezl do lázní na rehabilitaci po vážném úrazu 14. července, kdy byla účastnicí vlakového neštěstí vážně zraněná a po kterém se ještě do dnes zotavuje.

Tak místo do lázní se vrátila do nemocnice na operační stůl a syn na JIP s v vnitřním zraněním. Musíme děkovat opět za štěstí v neštěstí. Nemohu se, ale ubránit myšlence, kdo to vše režíruje?

Každopádně moje mysl je s rodinou těch dvou, které to nepřežily a vím, že tu ztrátu se nedá ničím nahradit!!!

Váš

Lezarts,

který určitě rok 2020 nezapomene.