…, mojí duše blogérky.
Ano, ano opět zpytuji svědomí, proč nepíší více na blog a dospěla jsem k tomuto uzávěru, že
1) mám chronicky málo času.
2) můj stálý boj s ovládáním blogu, neustálé změny v technologii blogu nejsem schopná zvládat. K už existujícím problémům, přibyl další, zjistila jsem, že se mi nezobrazují některé blogy a jejich nové příspěvky, i když je mám v seznamu.
3) o čem psát? Doba je tak “zvláštní”, že se těžko hledá téma s neutrální tematikou… a zachovávat si nadhled a optimismus mi dělá stále více potíže. Tudíž hrozí, že se budu více a více opakovat a dokola publikovat fotky z naší zahrady ze všech ročních období, což návštěvníky mého blogu rychle omrzí!?
4) stále více mizících blogů, kam jsem ráda chodila na “kukandu” zaniká. ( Malou útěchou mi je, že v tomto dilema nejsem sama.)
Vyhodnocení
mojí sondy “ do vlastní duše blogérky” … je opět nejasný…., co s tím?! Pozorný čtenář mého blogu ví, že to není poprvé, kdy si tuto otázku pokládám ( vidíte, jak se opět vykrádám)!
Než najdu odpověď a správnou cestu po internetové síti,
několik fotoček,
asi uhodnete od kud😁
Nová dekorace,
rekuperace, zhotovil šikovný kamarád. (Fotka není zrovna kvalitní🙁)
Jedna z mála letošních kytic. Ráda váží kytice z toho co nám kvete na zahradě, nejen pro mě, ale i kamarády.
Na konec to nejlepší!
Další” žrout času” 😁❤️
Tak...
co Vy na to?
Váš Lezarts,
zase jednou na “žlutém kanapi”, sama se sebou 😉
Tvoje dilema naprosto chápu, můj blog de facto jede na fotky ze zahrady, z chaty a jejího bližšího či vzdálenějšího okolí už nejmíň sedm let z jedenácti co existuje. Občas proloženo fotkami z výletů za hranice všedních dnů, čili ze zahraničí. Dřív jsem mnohem víc psala, básničky, povídky....jenže moje múza si vzala neplacené volno na dobu neurčitou, takže musím nahrazovat "čtivé" články focením. A tam už narážím na stejný problém jak máš ty. Mám nebo ne dál pokračovat stokrát foceným. Jenže blog je pro mne terapií proti tomu abych neskončila u doktora Chocholouška, místo kam se můžu vyblout když už je mi vážně hodně zle na duši. O tom že už se opravdu není čemu smát, ale začíná se člověk víc a víc bát není sporu, i když jsem četla průzkum, že až dvě třetiny dotazovaných seniorů při ohlédnutí nazpět odpovědělo, že se po většinu života stále něčeho báli. Ovšem také přišli na to že vlastně úplně zbytečně. Asi vážně se má člověk držet onoho známého hesla které mám i na blogu, Carpe Diem. Protože pak zjistíš, že ti život protekl pod rukama a vlastně jsi si ho zbytečně kazila hrůzou z neexistujících problémů. Nějak bylo, nějak bude ....
OdpovědětVymazatRenátko a ty nemáš o čem psát? Ty?
OdpovědětVymazatVtipná, šikovná a nyní čerstvě babičkou? to povídej někomu jinému a ne mně, tvé komentáře jsou tak břitké a trefné, to by v tom byl čert, abys něco nevymyslela a blogový svět nepodarovala.
Jiřina z N.
Renatko, občas mám také takový problém, ale pak si řeknu, že když mně to baví, tak si blog vedu trochu jako deníček. Tvůj žrout času je nádherný a pochopitelný. Měj se hezky, pá 😉😊
OdpovědětVymazatRenatko, Tvoje fotografie z nádherné zahrádky mě opravdu baví. také chodím fotit stejná místa a vím, že jsou pokaždé jiná. Byla by škoda, kdybys přestala na blog dávat tyto nádherné fotografie. Vždy mě potěší. Máš krásného vnoučka. Mně už ti "žrouti času" vyrostli v dospěláky, tak že už se s nimi tak často nevídám jako dřív. Už mají svoje lásky i zájmy. Měj se moc krásně a prosím, pokračuj.
OdpovědětVymazatRenatko, tak je jasné, že se raději věnuješ tomu broučkovi než počítači! To naprosto chápu.
OdpovědětVymazatNa druhou stranu - kdyby na tvém blogu byly jen příspěvky z tvé kouzelné zahrady, byl by milý a příjemný a chodila bych se s obdivem kochat.
A tvé komentáře - na ty se vždycky moc těším!
Napíšu to třeba stokrát - zůstaň, prosím!
Helena
Naprosto souhlasím s komentáři výše napsanými. Kdyby nic, tak jen ty fotky z Tvé krásné zahrady stačí, aby sem člověk nakoukl.
OdpovědětVymazatMáš krásného vnoučka !!!
Klidné dny !
Hanka
Milá Renatko, mám stejný problém a jak jsem se dnes dívala můj poslední příspěvek je z května a také nevím, co s tím. Jinak moc ráda k tobě chodím na návštěvu a tak, když si najdeš chvilku času a budeš mít chuť něco napsat, moc ráda si vše přečtu a pokochám se fotkami. Vnoučka máš krásného ♥ Iva
OdpovědětVymazatRenatko, zdravím. Už jsem Ti sem komentář psala a koukám, že někde zmizel, tak napíšu znovu. Moc ráda si prohlížím Tvoji pohádkovou zahradu, to můžu pořád dokola ! Rozkvetlé kolo je nádherné a to nové zákoutí taky. A malý princ jak nakukuje... Mě by jsi tedy chyběla moc, byla by tady po Tobě díra ! Moc Tě pozdravuju, Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Moc by mě zmrzelo, kdyby jsi tu nebyla. To nám nemůžeš udělat. Vnouček je nádherný. Posílám vám sluníčko z teplých krajin. Eva
OdpovědětVymazathttp://es-ideas.blogspot.com/
I kdyby tady byly "jen" fotky tvé krásné zahrady, tak zajdu ráda. Mám to s blogem podobně, zahrada, recepty, šití, občas nějaký výlet, kterých od covidové doby je pomálu. Ale zase mi slouží jako záložní paměť, a to se taky počítá. Takže, chci-li vědět, jaké bylo předloni jaro, stačí nalistovat příslušnou stránku... Těším se na další příspěvky a mávám z Jablonce, Eva
OdpovědětVymazatMoc dobře tě Renato chápu, letos jsem si kladla stejné otázky, nechala jsem v sobě toto téma rezonovat, pak ho uspala a vyčkávala. Najednou jsem v sobě ten pocit, že v psaní blogu budu pokračovat, našla. Zahradu máš tak nádhernou, že by bylo opravdu škoda nám ji neukazovat. I když máš nádherného "žroutíka času", nepřestávej psát :-).
OdpovědětVymazatJá se na fotky z cizích zahrad kouknu vždycky ráda :), už proto, že mi zahradničení nejde a ani mne nijak nebaví se hrabat v hlíně.
OdpovědětVymazatHezký den