Duben, Květen i já v trapu…

 

… až neuvěřitelné!

Zvyklá na poklidnější rytmus života, a najednou takový šrumec.

Cestování, čím dál komunikativnější dvojčata, zahrada a  interieriový desing. A žádný čas na napsání příspěvku na blog.

Vemu to popořádku a něco si nechám na příště… ovšem nevím kdy to bude, protože po malém zklidnění nastane zase v červnu “ šrumec”, tentokrát moc očekávaný zážitek.

Tek konečně k akci č.1.

V dubnu balím a za sněhové chumelenice nad letištěm V. Havla vzlétám s partou na prodloužený we. směr Paříž. 

Přistáváme v Paříži zde nás překvapí 19 st. Taxi nás odváží směr Chelle, předměstí Paříže .Hurá odložit zavazadla v hotelu. Zde se rozdělíme na pánské a dámské skupinky. Pánové směr místní kulturák, zde je očekávala velký mezinárodní veletrh lastur. 

Dámy na obhlídku města. V neočekávaném teple jsme začaly posezením na terase baru s vychlazeným nápojem a pak malou obhlídkou města.

Večer, jsme zase všichni, zakončila společnou večeří.

Už zde bylo vše v květu. Nejvíce mě zaujala kvetoucí kamélie, keř který si nemohu na zahradě v našem podnebí vysadit.

V sobotu po skončení veletrhu taxíkem zpět do hotelu v Paříži. Hotel byl kousek od Place de la République. Praktický výběr metro pár kroků, všude kam jsme měli namířeno kousek.

Neděle byla určena návštěvě přírodo-vědeckého muzea.

Jak jsme se celá  parta domluvili, muzeum nás zklamalo, krom překrásné architektury. První zklamání bylo z toho, že budova paleontologické expozice je v rekonstrukci. Druhé zklamání bylo že jsme zvyklí na poklidné Národní muzeum v Praze, v Pařížském, byl neuvěřitelný hluk, který se rozléhal celou budovou. Jednotlivé expozice jsou podle evoluce umístěné po odvodu centrálního prostoru, jako na pavlačích. K tomu batolata i větší děti probíhající, jak neřízené střely a máte strach, aby jste nějaké nezašlápli a nebo se sami nerozplácli.

Zato byl příjemný pohled na rozkvetlý park před muzeem.

Z muzea jsme s to namířili k obhlídce Notre Dam de Paris. Cestou jsme zjistili, že se běží v Paříži Maraton . Ale překonali jsme davy, a alespoň jsem krásně opravenou památku viděla z venčí! Malá zajímavost, když jsem byla naposledy v Paříži,  Notre Dam začal hořet když jsem odlétala.

Poslední den jsme začaly výletem na trh starožitníků, to bylo něco pro mě. Kdybych necestovala letadlem, určité bych potřebovala stěhovací vůz 😁

Výlet po Pařížských památkách jsme zakončili na Monte Martre .

Nemohu si odpustit můj komentář, jestli to nebude nezbytně nutné do Paříže už nemusím Byla jsem nesmírně překvapená ze situace Paříže, špína a sociální propad a to pouze za 4 roky od mé poslední návštěvy! Musím dodat, že jsem ve Francii ztrávila víc jak dvě dekády z mého života, ale Alsasko je province s jiným šarmem, i když zde dochází k některým změnám sociálního prostředí.

Pro dnes končím, s výletem do Paříže, pokračování příště ( doufám že dříve než na podzim), dalším zápisem z výletování.

Váš

Lezarts,

už jen s Pařížským dortem😁