čtvrtek 10. ledna 2013

Ve 121 letech a poprvé cestují po Evropě!

Ptáte se kdo...? 
...,moji prarodiče. Letos by jim bylo 121 a 122 let. Je to téměř 93 let, co si řekli ano. 
Za svůj život se nedostaly z rodné hroudy dále, než do Karlových Varů.Tak ani nevím, zda byli na svatební cestě? 
Proč ne, i když in memoriam, připravit mojí babičce a dědečkovi svatební cestu po Evropě?! 
Snad si tu nezadělávám na aféru špatného zacházení se seniory a oplétačky se sociálkou?! Ujišťuji, nebrala jsem to na lehkou váhu, ale zajistila jsem jim důvěryhodný doprovod! Cestuji s panem prezidentem V. Havlem.
(viz. archív blogu 5. říjen 2012, docela zajímavá souvislost ve dnech před volbou prezidenta!)


                                                      Jedná se o můj druhý  patchwork, 
                                                který putoval vloni na výstavu do Francie.


Doufám, že se jim tato cesta Evropou bude líbit a všichni se mi vrátí za dva roky ve zdraví domů. 
Na této cestě se ocitli, díky zadanému tématu konkurzu "Jeden patchwork, jeden život".


 Stali se mi inspirací k vypracování  patchworku pod jménem "Kořeny mého života". S dědou jsem, jako malá, sázela ořech, který je dodnes dominantou usedlosti ve které žijeme. Je to vlastně ztvárnění, mého "návratu k mým kořenům".


Použila jsem několik různých technik a materiálů, ale hlavně jsem mohla zakomponovat několik kousků z mé sbírky starých krajek.


Ke slovu přišla nejen klasická batika, ale i batika "rezavou polívkou".


Ruce samovolně vedly patchwork a malování jehlou-volné quiltování, bylo opravdovým potěšením!


Počítač pomohl s přenosem a úpravou fotografie a 
technika přenosu obrázku z papíru na textil, se dostal také do akce.


Nalepování krystalů.


Vypalováním látky za tepla, tím se docílí, že 
různé druhy textilu vytvoří zajímavé efekty.

Váš 
Lezarts
zapleten do svých kořenů života.

neděle 6. ledna 2013

Na tři krále, kam půjdeme takto dále???

Máme, tak jak už každý rok, zasebou oslavy  Epifanie. Stále slavíme stejně viz. příspěvek leden 2012. Pouze letos jsem si fant vytáhla já. Tudíž jsem královnou roku a snad nedopadnu, jako M-Antoinette:-), ale  bude pro mě úspěšný!

Místo příspěvku z oslav "Tříkrálových", vás vezmu na procházku do lesa. Mohlo by se zdát, že to bude pohodový příspěvek a  únik do klidu lesních zákoutí, omyl! Je to téma spíše k zamyšlení..., nad problémem, jak to půjde s naším našim, životním prostředím dále?!


 Žijeme prakticky v "zajetí" jedněch z nejkrásnějších lesů Středočeského kraje, říkají, že jsme plícemi Prahy. Chtěla jsem si trochu, procházkou v lesích po Novém roce, oživit moje vzpomínky o jejich krásných zákoutích. Několik měsíců jsem se do lesa nedostala a to co jsem tam uviděla, mě přímo šokovalo!!! Po několikaletém těžení dřeva z našeho obecního lesa, jsem našla les v dosti zdevastovaném stavu.


Chodit po lesních cestách, se prakticky dá pouze za mrazu, jinak riskujete  že se vyválíte, či utopíte v blátě vyježděných kolejí, po těžké strojové technice dřevorubců.


Potok stále neudržovaný, tvořící bažiny a stále více znečištěný, nepřejdete! Most, který tu stál téměř 100 let nepřežil, jeho neúměrné používání těžkými vozidly.(V obecním zpravodaji je uvedeno, že letos most opraví, asi se spletli, snad znovu postaví).


Neuvěřitelné výseky lesních parcel, aby si vítr mohl tím lépe zařádit ve zbylém oslabeném porostu!
Pokácené stromy, které zůstanou hnít, protože je nikdo nesveze!


Tak si říkám, co by tomu řekli bývalí pánové z Lichtenštejnska, kteří darovali v roce 1936 lesy naší obci?!
Ani se nezmiňuji o stavu překrásné zámecké cesty, kterou vybudovali. Je osázena exotickými dřevinami a částečně byla i vydlážděna. Byla to jedna z nejkrásnějších cest, podél potoka lesy, spojující Černokostelecký zámek a tvrz v Tuchorazi.


Les je bohatě zabydlen zvířaty, nacházíme všude jejich stopy..., ale jak se zdá i lidmi...jejich stopy, ty však jen tak nevymizí!!!


Lidských stop je tu zanecháno, nejen v podobě  přetvárnění terénu, díky stoky obce vyvěrající do lesa... Černé skládky, jsem už nemohla nafotit, došla mi, asi z milosrdnosti, baterie ve fotoaparátu.


Jedinou útěchou mi zůstali náhledy do korun stromů, s modrým nebem v naději, že se stane zázrak a zde se někdo ustrne, nad naším životním prostředím. Protože po zkušenosti z mé intervence na obecním úřadě s poukázáním, pouze na nevyhovující kvalitu pitné vody a žádostí pravidelného uveřejnění rozborů vody, jsem zastupitelstvem byla hodnocena za hysterku!!! Pana starosta mi ironicky odpověděl, zda bych nechtěla, aby  publikovali na stránkách obecního webu, "zpoždění i každého autobusu"... na to se už nedá, jako jedinci otevírat diskusi o zbylých problémech NAŠEHO životního prostředí.Sama ten boj těžko mohu vyhrát. A ostatní potenciální "bojovníci"? Jako by se po nich v obci slehla zem, všichni mají totiž nějakého kostlivce ve skříni a musejí ho bedlivě hlídat! Tak nemají čas na obtěžování obecních zastupitelů! Ať žije demokracie...?!
Jak takové situace řešíte Vy? 

Váš 
Lezarts
 ...žádající, " zastavte zeměkouli, chci vystoupit, protože se svět zbláznil!"

pondělí 31. prosince 2012

Už jen pár kroků a budeme v "Novém roku"!

Co Vám popřát
 v roce se šťastným číslem 
?
To základní, 
aby jste měli vždy,
střechu nad hlavou, pod ní teplo,


...a samozřejmě obohacující a bez úrazové surfování po internetu, při hledání inspirací.


Váš
Lezarts-pro dnes,
sekretářka sv. Sylvestra

čtvrtek 27. prosince 2012

Já, kavárenská povalečka...

..., sním po několika více než obvykle "živých" dnech o klidu této mojí zamilované kavárny. Už jsem vám ji zde představovala, ale nemohla jsem odolat, abych vám ji znovu neukázala po malém "liftingu".


Nová výmalba, malá změna v dispozici nábytku, několik nových exemplářů do sbírky porcelánu,  starožitností a pro mě se stala ještě útulnější.  
Mám problém se vymanit z útulné atmosféry kavárny! Opustit pohodlné kanape, odolat dalším z vynikajících koláčů, nebo dortů a vrátit se do "současného, hektického života". 
Škoda,  je to "pouze" 700 km od nás. 
Možná je ta vzdálenost štěstí?!... jinak bych riskovala a propadla nezdravě požitkům, "kavárenského povaleče"!
Ale uznejte, že ta atmosféra i káva je téměř cítit i z vašich monitorů?!


   Sice musím přiznat, že už jednu podobnou kavárnu "Modré dveře",mám kousek za humny, ale...
Jak to vypadá, mohla bych zapřemýšlet o napsání "Průvodce kaváren":-).
Třeba mě pomůžete?
Máte podobné "úlety"?...:-)
Napište mi, jestli máte také nějakou oblíbenou kavárnu, nebo o nějaké podobné víte?! 
Beru adresy, domácí i z celé Evropy.

Váš
Lezarts
dnes, kavárenský povaleč.

neděle 23. prosince 2012

Zachvíli, už zacinká...



...Ježíšek se soumrakem u většiny dveří a při té příležitosti...


Merry Christmas
Joyeux Noel
Frohe Weihnachten

Váš
Lezarts

sobota 22. prosince 2012

Jak jsem do dnes jela na dvě směny...

..., první coby JSTM. Druhá doma.
Poslední den, byla služba u Ježíška obzvláště obtížná. 
Nejdříve vystát frontu na technické kontrole jeho dopravního prostředku, pak jej dobře promazat. 
Protože" kdo dobře maže, ten dobře jede", jak mi řekl pan šéf.(Ale čím namazat, když dnes padaly vločky velké, jako laviny a v pondělí mají být teploty téměř Jarní?)Ještě zapřáhnout sobí spřežení  do saní. Nakonec je naložit, a vše je připraveno k bezpečnému tažení s dárky, ke všem dobrým lidem.


Doma pak, po celou dobu, byla druhá služba ve znamení výroby dárků. Šití pohlednic ATC a vystání pokaždé 30 min frontu na poště.



 Mezi tím vším i léčení virózy:-(















Naplnit a popsat "Futrálky na lásku", jak to krásně pojmenovala Hela z
  www.Helen´s home Helen´s World.


Doladit poslední výzdobu a potěšit se došlou poštou. A jak jinak, než si ji vystavit. 


Teď už mohu s klidným svědomím, že je vše připraveno čekat, až i u nás Ježíšek zacinká (třeba mi letos předá osobně nějakou prémii, za přesčasy:-D)!


                            P.S.
Veškeré Vánoční reklamace se mohou uplatňovat, až od 7 ledna 2013.
Váš
Lezarts -JSTM,
do výše uvedeného datumu, už jen ve službách rodiny.

úterý 18. prosince 2012

Než mě pan "šéf" Ježíšek...

..., zase přiklepne mojí zaslouženou, roční dovolenou, mám pro vás ukázku z mé-naší pracovní náplně.
Spoustu předmětů, které na fotografiích uvidíte, máte asi také doma (krom Ježíška, ale ten tam není vidět).


 Ze známého velkoobchodu  "AEKI"( ze kterého má asi každá česká domácnost  nějakou "maličkost"), jsem si přinesla led lampu a svícínky. Zbytek dodala moje kouzelná stodola Papuart, domácí zdroje a příroda.
Jak vidíte málo stačí k vytvoření útulné adventní atmosféry a zabavení, aby jsem moc nevyrušovala mého šéfa, když si  při práci zdřímne ( mezi vyřizováním pošty),  následkem  nadměrného ochutnávání vánočního punče z placatice (která je jako korpus delikty), zachycena na fotografii. 


Ježíšek, už také něco pamatuje, proto obzvláště u něj platí rčení , že" všeho s mírou".   :-).Protože, aby se jeden pak bál s ním  sednout do saní ve strachu, jak dojedeme? Nebo, že na první nebeské křižovatce budou stát poldové, dají mu dýchnout a přijde rovnou o řidičák?!!! Sobí řidičák má jenom on, kdo by se s tím nákladem, pak tahal pěšky?  Ještě horší scénář, co kdyby si cvaknul panašovaného alkoholu?! Nechci ani na tu spoušť pomyslet!!! Už vidím ty novinové titulky, které by obletěli svět, "jak Češi zahubili Ježíška". To si nemohu vzít na svědomí. Stačí, že už máme v zahraničí dost neslavnou pověst. 
Musím na to opravdu do 25 prosince bedlivě dohlédnout!!! 
Ale co, vím, že to znáte! Nejste na tom asi o moc lépe a  bez vašeho dohledu, doma nemůžou předvánoční přípravy fungovat, nebo ano??? Svěřte se mě, jsem jedno velké " "Salyno" - vánoční ucho".

Váš
Lezarts
toho času-JSTM,
 velice rizikové povolání.

neděle 16. prosince 2012

Malé a milé překvapení...,

..., alespoň doufám, může být pro stolovníky u štědrovečerní večeře, malá pozornost od hostitelky. Každý rok si lámu hlavu čím překvapím?! Je jasné, že vám neukáži letošní překvápko, ale jedno z minulých let. Prosím vstupte do mého atelieru. Jakožto JSTM nemám žádnou protekci a zkonstatujete, že tu nemám malé Vánoční skřítky, ale poctivě vše vyrábím sama!


Ta překvapení, jsou pro mě srdeční záležitostí. Do těchto malých  "trezůrků", mým milovaným vkládám,
 jak jinak-lásku. Vždy tajně doufám, že tato malá pozornost se stane jejich talismanem pro štěstí. Uvnitř však najdou i nějakou čokoládovou dobrotu.(Stále platí, že láska prochází žaludkem, dokáži být i realista:-D)


Možná vám zbývá ještě čas a máte také chuť vyrobit, pro své štědrovečerní stolovníky, "trezůrek"? 


A když zbude trochu látky..., 


...vznikne i malá prostírky pod hrnek s dobrotou pro zahřátí.

Krásnou, už třetí adventní, neděli v teple u kamen a s teplým nápojem všem přeje,

Váš
Lezarts
JSTM-výrobce "pozorností" z lásky.

čtvrtek 13. prosince 2012

Zpověď jedné kostymérky...na vzdory světové...

..., ekonomické krizi, jsem se rozhodla, že vánoce budou u nás v barvách opulentně červeno-zlato zelených. Ano, na vzdory krizi Lezarts hýří ...barvami a hříšně zdobí!


 Pst... nastavte oči trochu blíž k počítači, ať to jiné zraky nevidí..., ale je to takový maskovací manévr, aby se odpoutala pozornost od toho, co bude ležet (spíše neležet) stromečku u nohou. Rozhodli jsme se,  letos si nadělit 100 x více lásky a porozumění!!! 
Takové dary se do žádných krabic pod velké mašle nevejdou. 


Na vzdory, coby Ježíškova JSTM , musím se v realitě naladit na tu správnou strunu prostě si stoupnout  k troubě a plotně, jako každá z vás..., protože stará pravda správně říká, že" láska prochází žaludkem".


Odkládám roli kostymérky vánočního stromečku, oblékám zástěru a vrhám se do role cukrářky-kuchařky i přes  risk mé roztržitosti, že se občas zapomenu včas podívat do trouby či pod pokličku. Vím totiž, že u mých milovaných nechybí porozumění nad nějakým tím cukrovím, nebo jídlem proměněným na "kominíčky"..., ale ti vlastně do Nového roku přinášejí štěstí?! 
Proč se tudíž obávat?!
Důležité je zjištění, máme se všichni rádi a víme, že tu jsme jeden pro druhého, a to v každé situaci.


Přeji Vám, ať  je Advent pro všechny z Vás  kouzelnou pohádkou, jako v dětství.

Váš
Lezarts
pro dnes, kostymérka vánočního stromečku.

pondělí 10. prosince 2012

Malý, adventní pozdrav tiskové mluvčí...

....Ježíška.

První, adventní w.e. byla u nás ve znamení výstavní "derniéry", vánočních trhů a večer návštěvou divadla (mimo jiné výborné amatérské divadlo v Kouřimi). Druhý adventní w.e. byl ve znamení Mikulášské. Letos se odehrála bez nepředvídaných komplikací  a "Manaly"(příspěvek 5. prosince 2011), jsem zvládla pod taktovkou rukou kouzelnice Lucky, která zadělala těsto, na výbornou. 
Všichni si mohli tradičně pochutnat a vše zapít teplou čokoládou! 
Svíčkám sice, venku z té sibérie, mrznul knot, ale nám doma to nebránilo, abychom si pořádně užívali Mikulášské atmosféry. 
A protože se v neděli venku vše proměnilo v pohádkovou vánoční krajinu, užívali jsme si hezky v teple u kamen.


Prozatím všem přeji, další příjemný adventní týden,bez velkých potíží se dopravit kam nutně musíte!


Zatím nemohu stále vkládat  více obrázků, tak si budete muset chvilku počkat na  fotografie, 
našeho letošního stromečku-fešáka?!(doufám, že to bude ještě před Velikonocemi)

Váš
Lezarts-JTMS
už zase Ježíškova tisková mluvčí a  sekretářka. 


pátek 30. listopadu 2012

Odmlka z důvodů...


...příprav na první adventní w.e. 

Tady je moje omluvenka, tip na výlet. 1.12.2012 na velice bohatý program v krásném městě Kostelci nad Černými Lesy.
Město s bohatou historií a podnikavými obyvateli vám nabízí opravdu atraktivní zábavu na první adventní sobotu.

Za sebe si Vás dovoluji pozvat na
„derniéru“

 výstavy patchworku a textilního umění

 „ADVENTŮRA“
v muzeu hrnčířství v Kostelci n/Č. Lesy,

která se bude konat 1.12.2012.

Výstava bude zakončena po interaktivní konferenci o patchworku,

 která začíná ve 14hod.

Na vaší účast se těší

autorka

Renata Stehlin

 Za základní školu vás zvu na její už tradiční Vánoční trhy.


A nakonec Vás zvu do Kavárny "Modré dveře", kde je připraven další program od 16 hod.
více na www.modredvere.cz

Omlouvám se, ale z důvodů zahlcení mého úložiště, jak mi Googl právě oznámil, nemohu vkládat další fotografie a obrázky. Musíte se spokojit pouze s odkazem. Dokud nevyřeším tuto situaci, bude na mých stránkách pauza. Přivítám veškeré rady, jak na to. Už jsem sice jeden způsob delší dobu používala, ale i ta je pro zahlcení Googlem ukončena. Nevím zda se nejedná o nový  způsob, pro tuto společnost , jak z nás vytáhnout finance?!

Váš 
Lezarts
v naději, že s Vaší pomocí řešení!


čtvrtek 22. listopadu 2012

Jak dopadne pokušení renovovat s Andělem ze Švédska.

Po brouzdání na vašich stránkách blogů a obdivováním vašich dovedností v oboru renovací nábytku, jsem neodolala a koncem léta sáhla po barvách a starém nábytku. Bohužel nemám zachované foto před a v zápalu chutě natírat, jsem zapomněla svoje dílo vyfotit "před", proto se musíte pouze spokojit s dílem pouze "po".
Vitrinu jsem, už před 20 lety poprvé renovovala, kdy jsem ji nechala vylouhovat ze svých hnědých lakovaných šatiček s napodobením kresby dřeva. Vyměnila prolamované a brčálově zelené sklo, kterým se vitrína koukala do světa, za obyčejné průhledné, kterým se naopak my koukáme do vitríny. Po stěhování se několik let krčila vitrína v garáži, až na ni znovu došlo. Prosím zde je výsledek.


"Paní vitrína" si teď trůní na kryté terase a slouží k ukládání "nezbytných" propriet k příjemnému letnímu stolování. Také se hodí na uschování potravin, před dotěrným hmyzem, nebo v chladné sezoně ulehčí ledničce. Své místo na "staronové" vitríně našel krásný Anděl, kterého mi přivezla kamarádka ze Švédska, od jedné "Stockholmské" šikulky. Vypadá, že si Andílek i vitrína báječně sedli.


 Tak to dopadne, když dám nábytku patinu ... a  "Anděl Švédský" se stane "Andělem strážným vitríny".


Váš
Lezarts,
už dávno s patinou.

pondělí 19. listopadu 2012

Naše drůbeží farma...

...se letos rozrostla o dva příspěvky.
I když náš kohout si hrdě kouká na svět s vršku, poznali jsme, že se mu v roli svobodného( spíše, už starého) mládence nějak nelíbí. Zdálo se nám, že mu peří nějak reziví a chřadne.Usoudili jsme, že je nejvyšší čas ho dostat pod hřebínek, proto je mu třeba družky. Aby mohl mít duchaplnou konverzaci s partnerkou , musí mluvit stejným kdákáním, jako on, proto jsme se rozhodli  přivézt krajanku. Vypadá to, že jsme se mu trefili do "noty"! Sice se nenatřásají na hromadě hnoje, ale i tak je to krásný pár! Doporučujeme tuto odrůdu domácího kuru, není hlučný, nerozhrabuje záhony a je čistotný. Pouze pro vajíčka si musíte do obchodu :-)

Dalším přírůstkem je kačer, sice se nejmenuje Donald (škoda, mohli by jsme jednou slušně dědit), ale  i tak je moc krásný na dvoře nadělá haldu parády a nehrne se do jezírka!!! Je to frajer, jak vidíte s otevřeným zobákem si troufá... on totiž na 100% ví, že neskončí na pekáči.


Teď si můžeme zpívat: " na tom našem dvoře..."

Váš
Lezarts,
tvořící v komoře.

pátek 16. listopadu 2012

Komu se nevešel termín...

... do diáře, přináším zprávu z mé vernisáže.

Pro ty kteří nemohli být přitom, se pokusím přiblížit ve zkratce, ale hlavně ve fotografii, vernisáž.
Začnu nejdříve poděkováním, všem přítomným, ale i těm co zaslali přání.
Z mého pohledu sešlost byla, víc než nad očekávání do tak malých prostor.Příjemným překvapením bylo i setkání s novými tvářemi. Patřičně kouzelnou a uvolněnou atmosféru vernisáži  nastartovalo vystoupení sboru dětí a dospělých "Kosáček". Jejich program rozehřál návštěvníky natolik, že jsme si společně zazpívali. Účinkující připravil i malé překvapení  a to s několika francouzskými písničkami a melodiemi.


Vernisáž jsem opouštěla za kamufláži kytic i dárků a s duší plnou pozitivní energie ke které přispěly komentáře návštěvníků k mým textilním dílkům.  

                                  
Komentáře jsou pro mě vždy ohromným přínosem, prověřují zda, co jsem mojí tvorbou chtěla publiku říci, jím bylo i pochopeno.


Pro ostatní, kteří nemohli být, doposud "přitom", byla výstava prodloužena o jeden den! 

Tak zvaná derniéra se bude konat 1.12.2012 při té příležitosti začíná  ve 14 hod  
"Interaktivní konference o patchworku a textilním umění".

Zároveň můžete navštívit tradiční
"Vánoční trh"
pořádaný ve dvoře v ZŠ Kostelece n/Č Lesy

A proč nezakončit první adventní sobotu v krásné kavárně Modré dveře?!


Váš 
Lezarts
 s díky
 za vaší podporu k další tvorbě!

pondělí 12. listopadu 2012

Hra o jablko.

Tak by se dalo nazvat počínání okolo jediného jablka z naší zahrady.
Jablka, které už od začátku vypadalo, že zůstane na jabloni jako jediné z těch všech deseti, co se na jaře začala klubat z poupat. Je vám jasné, že rostlo pod zvýšeným dozorem.(Teď si však s hrůzou uvědomuji, že jsme ho v noci nehlídali:-D)
Ale musím začít popořádku. Máme v zahradě dvě jabloně, jedna je ohromná krasavice, která pilně plodí, každý druhý rok kvanta jablek. Má to jen jeden zádrhel, jablka jsou raná, tudíž  se nedají uložit, ale musí se ihned zpracovat, což se u nás nezvládá. Jsou vynikající na koláče a povidla, ale vzhledem k tomu, když se urodí, tak se urodí. A i kdybych v nějakém pominutí mysli, nasadila tempo třísměnného provozu po dobu třech týdnů, mohla bych zásobovat celou republiku konzervovanými jablky a koláči.Ujišťuji, to nehrozí, zvládnu maximálně dva, až tři koláče v plné sklizni.Bohužel, z nedostatku pracovních sil, končí na zemi a poté na kompostu Jabloň vlastně slouží, jako okrasný prvek.Stala se modelem ke kreativním zástřihům pod rukama mého vrchního zahradníka.
Druhá jablůňka je takový trpaslíček, zkrátka model pro mě. Mohu ji zastřihávat já a to bez žebříku. Je stará, stará... a co s ní bydlíme, snad neurodila nikdy jablko, alespoň zdravé. Je jasné, že to co se urodilo byla událost a tak jsem si ho muselo patřičně "vyportrétovat"!

Chcete vědět, kdo ho snědl, pardon vyhrál?! Jaká otázka, přeci JÁ! Abych si ho utrhla, nepotřebovala jsem hada, proto nám nehrozí, že by jsme byli vyhnáni z našeho ráje.

Váš
Lezarts
"zlatá reneta".

čtvrtek 8. listopadu 2012

Nesu, nesu novinky, pro "blogerky"kutilky...

...,DEKY Z LÁSKY.
aneb projekt, nejen pro patchworkářky.
Tento projekt mě nezanechal bez následků, je jisté, že jak čas dovolí jdu do toho. Už jste se na mém blogu dočetly, že podporuji různé humanitární akce, doma i  v zahraničí a tak po setkání s jednou ze zakladatelek o.s. DEKY Z LÁSKY, paní Dášou Humhálkovou, jsem zjistila, jak smysluplný je to projekt (viz. níže přiložený dokument).
Vím, stejně jako vy, že co my tvořilky produkujeme, je vždy z lásky! Napadlo mě, když fungují výměny mezi blogerkama,  proč si neudělat výměnu s kolektivem "Deky z lásky". Sice v tomto případě je zpětná vazba radost  obdarovaného dítěte a jeho rodičů, ale často i to, že se maminka obdarovaného dítěte,sama zapojí do této akce. Líbí se mi v této humanitární pomoci, že mi nikdo nechrastí kasičkou před nosem, ale naopak mohu pomocí svojí prací, spíše koníčkem, která mi přináší za každých okolností radost, tak proč se nepodělit?!Projekt je nastaven velice nenásilně a jeho pravidla jsou  nezatěžující.
Myslím, že šířením informací o tomto projektu, přes vaše blogy, můžeme rozzářit úsměv, v dnešní tak hektické době, kdy se vytrácejí pozitivní mezi lidské vztahy, na nejedné tváři a vnést příjemný pocit do duše rozprouděním endorfinů obdarovaným, ale i darujícím.

Jestli jste vydržely dnes číst do konce, jsem Vám vděčná a věřím, že se jednou sejdou naše jména, nebo přezdívky na listině "DEKY Z LÁSKY".

















Váš
Lezarts
zachumlaná do projektu "DEKY Z LÁSKY"