neděle 27. července 2014

Zaručuji, že po přečtení tohoto příspěvku...


...nebudete potřebovat růžové brýle, aby se vám svět zdál růžovým!


Letošní rok přeje růžím, mírná zima jim usnadnila, aby se hodily (rozvily)v létě do krásy!
Určitě mi to všichni pěstitelé růží jen potvrdí.


Mám obzvlášť radost z těch mých (keřových, popínavých pokryvných...), protože se mi konečně některé  po dlouhých letech ukázaly jak to umí "rozbalit". 


V loni jsme koupili nový druh (jméno nevím), 
nebyly vůbec drahé a hned, ještě po zasazení uprostřed léta, krásně kvetly. 


Velice odolné na nemoci i parazity!!!
Ovšem letos jsme nevěřili naším očím, nádherné, bohaté a opakované kvetení. 
Tak se jim vede, že už jsou větší než já! 


Podotýkám, nejsem velká, ale také ne vyložený trpaslík 1,55 m :-D
Zde jen v porovnání s naším čtyřnohým miláčkem:-)


Jsem si na 100% jistá, že při této procházce, vás nemohly ani tlačit boty a notujete si,
"růžovou si krinolínu koupím lásko má":-D

Už to je důvod, aby jste dnes viděli  "la vie en rose" a to i bez růžových brýlí:-?!  


Krásné růžové letní dny vám přeje,

Váš
Lezarts
připíjejíc všem na zdraví, růžovým vínem:-)

středa 16. července 2014

Provence u nás doma...



...aneb moje malá bylinková zahrádka.

U nás máme s pěstováním všeho k jídlu problematické...
... musela jsem najít nějaké řešení,
 kde by se vedlo bylinkám ku prospěchu všech. 
Další podmínkou bylo, aby jsem to neměla příliš daleko z kuchyně!!!
Vytipováno nejteplejší místo zahrady, 
a už se sázelo...


...do starých kýblů, škopků a vaničky.
Využila jsem podstavec od starého elektrického grilu vaničku na něj postavila, 
a mám vyvýšený záhonek!
Občas se hodí být sběratelka:-)!
Navíc to zabránilo nevítaným "uživatelům", mi plundrovat toto voňavé políčko.
 Výsledkem je 
 "Aromatická zahrádka na plechárně". 


Pokus opět zasadit cuketu, myslím nebyl rozumný, nějak se jí nevede... 
...snad, už definitivně pochopím, že zelenina u nás opravdu nemá své "podnebí":-( 
Petržel chce trochu jiné podmínky a tak jsem ji našla místo v polostínu, 
a na dosah z kuchyně.

Bazalka se letos dostala do "houpačky", rovnou na terase, 
aby na ni nepršelo a nestala se hospodou pro slimáky.


Díky naší " Aromatické plechárně",  každé jídlo a pití u nás zavoní, jako v Provence.
Holt tu francouzskou gastronomii mám, už nadosmrti "pod vařečkou":-D!

Teď, už jen pohled na tu vůni, mi vyvolává příjemné suvenýry...


***
Také milujete, když vaší kuchyň provoní aromatické bylinky? 
Jak je pěstujete, nebo užíváte?

Voňavé letní dny všem přeje,

Váš
Lezarts,
bez cestování a i tak téměř v Provence:-D

středa 9. července 2014

Když už není vyhnutí a musím balit kufry...,



...a pak vybalovat.


Už jsem se tu mnohokrát svěřovala s moji "pantoflářskou" povahou. 
Za mou nechuť k cestování, může hlavně můj odpor k balení zavazadel. 
Další důvody jsou,
 nemít vlastní postel a koupelnu všude sebou, 
což je také brzdou, ale vcelku vždy rychle překonanou. 
Ovšem myšlenka, natož zjištění na místě, že jsem něco důležitého zapomněla  dát do zavadla, mě totálně paralyzuje, jako kdyby na mě z těch kufrů koukala a hypnotizovala kobra !!! 
Myslela jsem, že s věkem to bude lepší, nemusím balit,pro celou rodinu..., 
...kočárky, plínky, dudlíky, plyšáky, nočníky...
...omyl!
 Teď pro změnu nesmím zapomenout léky, anatomické polštáře, brýle 
a jiné vymoženosti v jistém věku nezbytné k přežití. 
Určitě jste vydedukovali, že nejsem, už žádná světluška a ni pionýrka, proto se pro mě pobyt mimo mojí postel stává téměř expedicí na Annapurnu.
Navíc... 
...,musela jsem si tentokrát, jedno vhodné zavazadlo ušít, 
aby se mi vše potřebné do něho vešlo...


...a když už, tak v optimistické růžové a s andělem strážným...


..., jistě pochopíte, že jsem trpěla, až panickými úzkostmi nic nezapomenout, když uvidíte co tentokrát skrývají moje zavazadla...!


Jinak moje hodiny kurzů, pro duše spřízněné textilem by ztratily svůj smysl.
Ustála jsem to a nic nezapomněla, uf!!!

Teď musím i přiznat, užila jsem si to...!
Nebyl, to žádný pobyt pod širákem..., 
...tak jsem, alespoň večer vyrazila k blízké vodní ploše, pokochat se místní letní přírodou. 
Bylo to příjemné odreagování se 
od prostředí "Sálového Mistrovství Evropy v šití", 
jak vtipně někdo pojmenoval to čemu já říkám 
"Letní tábor, pro dospělé patchworkářky". 
Byla to příjemná atmosféra, plná milých setkání
 a seznámení se s novými stejně "postiženými":-)!


Krom, kil navíc, 
(když člověk nemusí vařit o to více mu chutná:-(),
 jsem si přivezla jak jinak krásné látky 
(v tomto případě kila navíc, ale mých zavazadel, pro změnu konstatoval můj pan A...),
ale hlavně...,
 těšení se na mé milé a zahradu!


...

A co vy, jak to máte s balením kufrů?

Váš
Lezarts,
všude rád, ale doma nejraději:-)!

neděle 22. června 2014

Když si mě k sobě přivábí...



..., hedvábí!



Aneb jak to nakonec dopadlo s mojí kolekcí hedvábí a hedvábnými afghánskými výšivkami.

Není tak dlouho co jsem se tu vyznávala k "lásce" k hedvábí.  


Výsledkem je dílko, vlastně šité
 4 páry rukou.


A tak to padlo.


Musím  přiznat, že hedvábí je velice neposedný a rozpustilý materiál, 
ale za výsledná efekt, mu tu "nevychovanost" odpouštím:-)
Jedinečné zlomy světla na jeho struktuře, dělají divy.


Hedvábná výšivka, je naprosto bezchybně vypracovaná...,
...hodna hodinářské práce!!!


Její autorky mají ode mě neskonalý obdiv a 
doufám, že se mi podařilo jejich práci dát 
důstojné "zarámování"?!


I když léto nám začíná trochu 
"frišně"
doufám, že máte dostatečně "žhavý" prázdninový program!!!

Váš
Lezarts,
hledající Bource morušového:-)

čtvrtek 5. června 2014

Pojďte se se mnou brouzdat raní rosou, zaručuji...



...ani s kosou , či nohou bosou, ale...
s fotoaparátem v jedné ruce a kávou ve druhé (teda spíše, pak někde s kávou hezky usazená na sluníčku a listující v oblíbeném časopise).
To je pro mě dobré našlápnutí do nového dne. 


Slunce na blankytu, kapky rosy v trávě a ohňostroj barev, který si naše zahrada přichystala do nového dne.
I když se je to stále opakující koloběh, nikdy není stejný...
...příroda umí každý rok překvapit.


Jak odolat nezachytit fotoaparátem?!


Už dlouho jsem vás nepozvala do naší zahrady, 
která mimochodem prochází dalšími úpravami, tak pojďte prozatím nakouknout na krásná barevná dueta, která na mě vykukují z každého záhonu.


Opory


Rozkvétající i odkvétající.


Odstíny modré, růžové, fialkové...
...letošní modrá "vlna" Kakosu.


Nový přírůstek do sbírky Hortenzií s tmavě fialovým, až černým dřevem.


..žluté,
(loňská novinka, raná růže s květem ibišku, která je pokrytá desítkami květů)


...červené plameny Lupin a Heucher,


Všechny tony zelené, od stříbřité, až do červené.


Určitě už není potřeba dalšího komentáře, jen popřát všem...



...jen krásná rána, plná slunce a radosti ze života!!!

Váš
Lezarts,
stále obdivující, "les plus beaux matins du monde"u nás na zahradě.

čtvrtek 29. května 2014

Den" M" na druhou...



...tak letos u nás probíhali oslavy dne matek.

***
První  český, ale s dárky z Francie. Přesněji z Alsaska, jak jinak už u nás:-)
Dostala jsem tašku mých oblíbených dobrot, že nevíte co to je? 
Ale určitě si vzpomenete, že makaronky.
Tentokrát z jedné nejlepší Alsaské pekárny-cukrárny. 


A jestli si počtete, můžete se dozvědět, že nejen v Čechách se chlubíme
 nespočtem druhů vánočního cukroví. 
Alsasani jsou, co se do počtu druhů cukroví -"bredele",
také vynalézaví a mají v tom dlouhou tradici.


Druhý francouzský den matek (který je za čtrnáct dní po českém), jsme oslavili v mé nejoblíbenější pražské lodní restauraci. 
Trpím mořskou nemocí ( já křtěná Vltavou), proto je jasné, že si nikdy neužiji dovolenou na zámořské lodi, 
avšak na tuto loď vstupuji bez problému, protože je pevně zakotvena u nábřeží.
 Po dobu oběda si užívám nejúžasnějším výhled na krásné panorama Hradčan, Karlova mostu a Petřína. Velice příjemné prostředí podpalubí, vynikající italská kuchyň, perfektní obsluha a báječná společnost,
jsou zárukou klidné "plavby"  . 


Když vás omrzí pohled na panorama, můžete se bavit pozorováním výletních lodí, kachen , nebo labutí. 
Vždy mě zde potěší, že i s mořskou nemocí si mohu užít malý a osvěžující pobyt na lodi,
díky " R+A"!


Jestli se budete toulat Prahou doporučuji, zajděte si sem třeba jen na kávu. 
(Máte-li "jachtu", můžete zakotvit u terasy, která je přímo na vodě.


Přeji všem krásné dny, 
hlavně v suchu!
Váš

Lezarts,
notující si :"Marina, Marina, Marina...".

pátek 23. května 2014

Než "soumrak bohů" preferuji...



...výhledy na "božské soumraky", 
které se nám často naskýtají nejen z naší terasy, 
verandy, nebo z okna jedoucího automobilu.


Některé z nich jsem i pro vás zachytila.
Soumraky mám ráda za každé sezony, 
nejen, že podporují mojí představivost, 
ale zároveň mi přinášejí pocit uvolnění po koloběhu dne.
V  poslední době, dokonce nahrazují čas trávený  pohledem na obrazovku počítače. 


Třeba pohled do "božských oken" i vám přinese příjemné okamžiky,
a víru, že rána budou stejně růžová, jako soumraky:-) 


Přeji všem pokojný w.e.



Váš
Lezarts,
zahleděn do nebeských oken.

středa 14. května 2014

Prosím, věnujte pozornost tomuto hlášení. Vlak ze Železnice má zpoždění z důvodů...



...dochází pára pod kotlem (nestíhám) a počítač si vzal nemocenskou:-)
***
Teď, už slíbená fotoreportáž z velice vydařené vernisáže.

Jako 7 statečných, ale patchworkářek, jsme přepadli vlak jedoucí do Železnice a dali jsme si zde virtuální schůzku s afghánskými ženami, které tu reprezentují jejich nádherné výšivky. 
Tuto krásu jsme se my české patchworkářky snažily umístit s co největším citem do našich patchworků. Nejen, že se nám dostává pocit z příjemné práce, ale i z toho, to co je pro nás v Evropě zábavou,
 pomáhá podporovat v Afganistanu několik stovek žen a jejich rodiny.
 Ženy, které ve své zemi, už 25 let se zmítající se na bitevním poli, 
nemají doposud snadné postavení ve společnosti. 
Prodejem vyšívaných bločků do Evropy si mohou, alespoň trochu přilepšit k tvrdým životním podmínkám. Věřím, že se nám všem společně podařilo připravit pro návštěvníky výstavy příjemný zážitek. Možná to pro některé bude i námětem k zamyšlení...
více na 
http://www.deutsch-afghanische-initiative.de/

Přeji Vám,
hezkou virtuální prohlídku!


Plný stůl dobrot 
a
povedený úvodní program,
tak byl  náležitě přivítán náš patchwokový vlak, 
který na čas dojel plnou parou do stanice Železnice
pod vedením "mašinfíry"  Jarmily.


Poté mohlo nastat, pod dohledem výpravčího s jeho Řáholeckou "bandou",
  uvítání všech návštěvníků.


Najdete tu patchwork s afghánskými bločky, 
ale i patchwork bez...


Tak co pojedete na výlet do Železnice?

P.S.
Děkuji za vaší přízeň a trpělivost, 
ale druhá moje vášeň, zahrada si mě teď vyžaduje více než stíhám a tak, 
jak to bude možné odpovím na vaše komentáře a e-maily a pak
 zajdu zjistit, "jak mi ujíždí vlak" s novinkami na vašich stránkách:-) 

Prozatím přeji všem, krásné dny rozkvetlé štěstím!!!

Váš

Lezarts,
hledající co nejpřesnější jízdní řád, svého času.

pátek 25. dubna 2014

Zítra to vypukne...



... jestli jste zapomněli,
připomínám
26.4.2014
Ve 14 hod VERNISÁŽ
jste všichni vítáni:-)



...jak budu schopná fungovat na internetu, dám pro ty co nemohou "být při tom"
nějakou reportáž
***
Děkuji za komentáře a přání k Velikonocům.


Váš
Lezarts
co teď..., leze, leze...
 do Železnice.

pátek 18. dubna 2014

Nejsem svatá, ale jsem také znovuzrozená, aneb...



..., můj malý velikonoční fejetonek.

***
Ráda si hraji s latinským významem mého křestního jména renátus-znovuzrozená.
Sudička mi mé jméno,  asi dobře vybrala , protože moji cestu životem, 
nejednou zkřížil nějaký ten Jidáš. 
Mé jméno, jak se zdá mě předurčuje, 
aby se taková setkání nestala mojí věčnou zkázou, 
ale naopak mým znovuzrozením!!! 
Přeji všem bez rozdílu křestního jména, (až na Jidáše), 
vyžeňte vše zlé z vašich domů i duší a radujte se ve zdraví 
...ze znovuzrození,
... všeho krásného
...přírody, lásky, přátelství!!!



Váš
Lezarts,
v očekávání opětného znovuzrození.

pondělí 31. března 2014

Už zase, jdu do finiše...



...jakého?
...kreativního. 

Dnes vás zdravím z mého atelieru, kde se připravuji na další výstavu. 
Opět v tom "nejedu" sama, ale v doprovodu dalších stejně "postižených":-).
Letošní výstavu jsme obohatily exotikou, 
představíme se v doprovodu afghánských výšivek.
(už jste mohli vidět  na mém blogu malou "ochutnávku")

Abych nerušila múzy, počítač a internet půjde do "izolace"-D
Takový klid před bouří...,
...,než to vypukne...
...a v pochybnostech...,
....jak to dopadne?

Pro odpověď, stačí přijít se přesvědčit na vlastní oči!

Mohl by to být pro mnohé i příjemný výlet do přírody a za kulturou.


...a třeba se tam potkáme?!

Váš
Lezarts
na cestách inspirací.

čtvrtek 27. března 2014

Vyzkoušela jsem si osobně, " Jak se staví sen"!


Je vám tento titulek nějak povědomý...?!

***

Tento název TV pořadu,
sedne přesně na to co jsem si prožila minulý týden
(přiznám, že bych brala, kdyby to byl ten opravdový pořad!).
A protože by to vydalo na několik stránek, udělám vám z toho našeho "pořadu"malý koncentrát.

Námět:  Smontování skleníku.

                   
Casting:        Do rolí Pat a Mat -Stars..., moje maličkost a můj pan A.....
Scénář:         Výrobce skleníku, dodal v podobě piktogramu a to v trojjazyčné verzi (češtinu asi nikdo v                             ČR nepotřebuje. Určitě jsme byli obsazeni do hlavní role, protože mluvíme oba společně,                             alespoň jedním světovým jazykem)


Režie:           Vše v naší vlastní režii.
Rekvizity:    Nějaké to nářadí, důvtip, vynalézavost, dva páry rukou, velice silné nervy( Občas máte                                dojem, že se výrobce spletl a nic do sebe nepasuje!? Když se zklidníte, zjistíte, že jste si                                špatně přečetli "scénář"a obráceně namontovali jeden díleček, té stavebnice pro dospělé!) 
Realizace:    Muselo se vyčkat suché a bezvětrné počasí ( neb i malé kýchnutí ohrožuje stabilitu                                        načaté konstrukce. V tu chvíli si říkáte, že produkce mohla angažovat ještě dva další páry                              rukou do vedlejší role!) 
                     Kompletní dokončení 3 dny. Pracovalo se dokud bylo denní světlo.


Recenze:      Sen, který se může občas změnit v sen zlý! Scénář prověří solidnost partnerského stavu.
                     I přes dramatickou zápletku na závěr se dostavil stav euforie z výsledku a                                                      vítězstvím nad technikou!
Závěrem:     Mám neuvěřitelnou radost z mého, vytouženého zahradního atelieru
                     a cenný poznatek tvrdé reality, že bychom se stavbou skleníku určitě neuživili:-)


Poznámka autora:
určitě nečekejte, že ze mě bude Mičurin.
Je to můj zahradní"budoárek" k přesazování, 
za každého počasí a k
urychlování kvetení,
přezimovaných okrasných rostlin.
Je malý, ale můj:-)))!

Přeji všem, 
splňte si svůj sen

Váš
Lezarts
ve skleníku dlící, ale i nadále snící!