Nejedná se o překlep! Tuto sadu kořenek a nádob na „ingredience“, potřebné k vaření, jsem objevila, když mi bylo asi 14 let. Odložené na půdě statku tety, mě okamžitě učarovaly. Teta mě přislíbila, že si je budu moci odvézt, až budu mít jednou vlastní kuchyň. Proč jsou to „kořenky mého života“? Doposud se mnou cestovaly po Čechách, a nakonec, i přes Evropu a zpět! Vždy mají v naší kuchyni čestné místo. Když se na ně podívám, připomínají mi krásné chvíle strávené s mojí nejmilovanější tetou, milou a dobrotivou ženou. Byla uchvacující vypravěčkou. Ještě dnes se slyším, jak žadoním, vyprávěj, jaké to bylo, když jsi byla mladá a já ještě nebyla na světě. Sedící na stoličce u kamen s velkou buchtou nebo krajícem namazaným škvarky v ruce, bradu opřenou o kolena, jsem ani nedutala a poslouchala. Dnes všechno, ta její laskavost a vyprávění, je na věky uzavřeno do 
„kořenek mého života".
 |
