Pro jednoho anděla, který nás opustil příliš brzo.

Podzim, rozhodil dnes počasí,

jak dým,

s ním do mé duše vloudil se i splín.

Splín z člověčího bytí,

dnes jsi,

zítra...?- osud v prach,

může-obrátit, tvé bytí!

 Lezart

                    

Truzzle, není sprosté slovo…

…, ale co je to…?

…, není „to“ čokoládová pralinka, i když se to tak tváří.

…, je „to“, pro děti i dospělé.

…, přináší,

     bystření mysli,

     uklidňuje při doteku,

    okouzluje svojí krásou v odrazech světla svého materiálu!

…přihořívá?

Název Vám,

snad něco napoví..?

Hoří!!!

Truzzle..???

…, je puzzle???

Čím se liší od známého puzzle? Je z tvrdého, nebo exotického dřeva a ve 3D.

Tento krásný dárek, jsem jednou dostala od přátel z Francie. Chtěli, aby jejich dárek byl opravdu originální a z jejich regionu Franche-Comté. Posuďte, že se jim to povedlo! Dárek je úžasný jako tento region, nejen na pohled, ale dokáže stejně, jako krajina Franche-Comté, jitřit i jiné smysly, hmat a čich.

A když je venku nevlídně umí zaměstnat i ty největší neposedy. Nakonec, když si dohrajete, máte krásný abstraktní obraz.

Chcete vědět více o tomto originálním výrobci, který si velice pečlivě chrání svoje výrobní tajemství? Koukněte na www.truzzle.com

Třeba některý internetový obchodník zařadí tento všestranný a noblesní předmět do svého obchodního sortimentu i v ČR.  

A Vy…?

...,můžete najít, originální dárek.

Pro dnes, se s vámi loučím a jdu Trucovat, pardon TRUZZLOVAT!

Byli u nás Kaskadéři…

…z říše hmyzu.
Titulek, jako z Blesku, ale je začátek w.e., proto snesete trochu humoru…?! Posuďte, že i v říši hmyzu se najdou kaskadéři-hazardéři.





Šnek si ustlal na jablku, bez záchranné sítě.

To teda,... já,... nikdy!

Žába?...(ák?),

zatím je nerozeznám, se tváří jako kámen.

Málem ho, ty jeho mimikry, stály život. Chudinku(dáka), jsem přehlédla a mohlo to skončit pro nás oba tragicky, rozšlápnutím, pro „To“ a uklouznutím, pro mě. „Ono“ se to tvářilo, že je z kamene -že by Roman Zkamene?:o). No..., nepolíbila jsem „To“, tak vám  na to nemohu odpovědět. Snad příště?!

Druhý šnek si hraje na hadího muže, ženu??? O, o, o… u nich, nikdy jeden neví, za co se zrovna „travestie“.  Jenom mu tiše závidím jeho pružnost. Snít se může!

Mám, ale motivaci, trochu více jógy a dám si nohu do... boty!

Čmelák si nedělá starosti se štíhlým pasem a už vůbec mu nevadí, jakou má květ povolenu maximální nosnost!

Přeji Vám, humorný a nikým nerušený w.e.,

Váš, „paparadzi“ (t)

z říše hmyzu,

Lezarts.

Rozchodník…není chodník…

…, ale Sedum,

aneb portrét jednoho „nezmara“.

jedná se o rostlinu z čeledi tlusticovitých (Crassulaceae). Na severní polokouli se nachází asi 400 druhů, v České republice se vyskytuje 6 původních druhů, některé další zplaňují z kultury. Jsou to suchomilné byliny se silně dužnatými listy zadržujícími vodu a pětičetné (výjimečně čtyřčetné či šestičetné) květy. Některé druhy (např. rozchodník šestiřadý, Sedum sexangulare) jsou oblíbené jako zahradní rostliny.

                                                To říká slovník.

A co říkám já o Sedum?

Nenáročná rostlina, snad do každé zahrady. Rozchodník, je proto vhodný i pro ty pěstitele co umoří, vše zelené, protože, jak z jeho názvu vyplývá,
„Rozchodník to rozchodí“! Je velice přitažlivý, o návštěvníky nemá nouzi, někdy je přímo obležen včelami, čmeláky a motýli.

Představuji vám, několik druhů Rozchodníků, kterým se u nás, i s jejich návštěvníky, daří.

To je pro dnes vše, ze života flory a fauny v naší malé

"Versailles".:o)))

 

P, jako ...

...podzim nebo, jako Pojagi, inspirace pro dekoraci, či  originální obal na vánoční dárky???

protože mě chladno zahnalo k šití, napadlo mě se svámi podělit o jednu patchworkovou techniku...

...Pojagi,

je jednovrstvý, oboustranný patchwork. Jedná se o techniku sešívání jednotlivých kousků látek začisťovacím švem. Tato technika pochází z východní Asie, hlavně z Koreje a Japonska.

V Koreji se šije tato technika ručně. Nejvíce se používalo na tuto techniku hedvábí, bavlna, len, konopí.

V Korejské kultuře hraje Pojagi důležitou roli, použité jako obal daru, můžeme podle použitého textilu rozpoznat sociální situaci dárce nebo obdarovaného. Tyto Pojagi jsou uchovávány z generace na generaci, protože vyjadřují různé symboliky, štěstí, bohatství a ochrnu před nepřízní osudu.

Původní použití

- balení potravin, takto se chránilo před hmyzem a okoráním.

- balení dárků, jak v běžném životě, tak při různých slavnostech a obřadech.
- jako dekorace, paravány, ubrusy, závěsy atd…
- podšité a prošité se používalo k balení křehkých předmětů, nebo k
uchovávání potravin v teple.
Nebo, jako já, ušijte si ubrus.
Používané látky:
použijeme látky dobře propouštějící světlo,( mulovina, tenký len, babtisek…)většinou jednobarevné, protože na těchto látkách bývají barvy z obou stran intenzivní. Na trhu se najdou stejné látky i s potiskem.                                                       
                                                       
Nitě:
švy slouží u Pojagi jako ozdobný prvek, proto můžeme zvolit nit ve výraznější barevnosti než je látka. V případě, že chceme mít šev co nejdiskrétnější, šijeme nití v barvě látky nebo neviditelnou nití.

Spodní nit: můžeme volit ve stejných barvách jako horní nit, nebo pro vytvoření výrazného efektu použijeme jinou barvu.
Pracovní postup:
Pojagi můžeme šít bez předešlé přípravy tzv. lepit jednotlivé látky k sobě a zařezávat podle potřeby. Jiná možnost můžeme šít podle předem vypracovaného návrhu s přesným nákresem. Kombinací jednobarevných, nebo barevných látek dosáhnete zajímavých výsledků.

Zaujala vás tato technika? Napište mi a já vám poradím jak na to.

Přeji Vám, hezké podzimní dny!

Amicalement
votre
Lezarts.

Překvapení...

…bylo pro mě, že můj blog dostal ocenění?

Děkuji Katarině, od které přilétlo z jejího blogu. Její blog, je pro mě trochu osobní, „suvenýrový“ a mám ráda jeho pohodu.
Na této adrese
http://maison-de-la-suisse.blogspot.com/2011/10/merci.html ,
mám stále dojem, že jsou u ní všem návštěvníkům dveře otevřeny dokořán! Zároveň děkuji všem ostatním návštěvnicím(-kům) mého blogu. Ovšem taková ocenění zavazuje, proto budu muset zůstat na „úrovni“, neusnout na vavřínech, abyste měly stále chuť nakukovat a komentovat můj blog!

Teď, když se trochu u mě ohřál, posílám ho dále! (těžký úkol, koho mezi všemi blogy vybrat…?)

http://lamaisondelaure.blogspot.com/ - pour son amour des objets anciens

http://daja-duha.blogspot.com/- za spoustu fantazie a humoru

http://mujblogjesimpl.blogspot.com/  - za to, že i maličkost stojí za povšimnutí
http://lucieliving.blogspot.com/- za hezké vnímání života kolem sebe

http://susieshousecr.blogspot.com/- za poznatky (nejen) ze života na farmě

http://ostrovanka.blogspot.com/ - za komunikaci i se starým kontinentem

-a všem ostatním blogerkám, u kterých jsem se byla, nebo příště budu na návštěvě, předávám toto „srdce na dlani“!

Vaše

Lezarts

" Le pot-pourri"...

... "made in" podzimně barevná, pošmourná…atmosféra.

Zpět doma z cest, se jako většina z vás, snažím prodloužit letní náladu, tím, že zdobím příbytek podzimními dary přírody. Potřebuji zapomenout, že venku, sluníčko, už nevrhá stín na sluneční hodiny,že je zima a prší. V teple za kamny si hraji s tím, co jsem posbírala venku, ale i s fotografiemi z cesty.
A je z toho podzimní,

" le pot-pourri". 

V hlavní roli Hortenzie…

Podzim...

... paletou svou jenom hýří, v rytmu kvapíku jeho barvy vítr víří.
Ta koketka,
romantická Hortenzie,
z jeho barev, na zahradě
kabátky si nové šije!

Lezarts

Darované tykvičky, čekají na svoje obří kolegyně, které snad v zahradě ještě dozrají?!

Věnec

„ Bien venue“,

Vás u nás vítá a "ellf" dohlíží, aby nevstoupil žádný vetřelec.

Poslední růže ze zahrady.

Jako výhodu tohoto počasí beru, že mě zažene k šicímu stroji.

Francouzské Alsasko-pohraniční kraj…

…, který byl po staletí, díky své zeměpisné a ekonomické poloze, zdrojem svárů a přetahování, mezi Francií a Německem. Alsasko je součástí kraje, kterým protéká Rýn- přírodní hranice mezi Německem a Francií. Na německé straně se jakoby zrcadlově směrem na východ od Rýna, rozkládá podobná krajina Alsasku.

Nejblíže Rýnu jsou bohatá zelinářská pole a sady, které jsou lemovány vinicemi. Vše je zakončeno majestátní korunou Černého lesa. Ale i podzemí je tu bohaté, prochází zde termální žíla. Velké množství termálních lázní, nabízí krásná prostředí k relaxaci. Dnes vás zavedu na

dvě krásná místa.

Nejdříve navštívíme ne břehu Rýna Breisach, toto město se nachází na velice strategickém místě. Je zde nádherný výhled na celou planinu v údolí mezi Vosges a Černým lesem. Místo, bohaté nejen přírodní krásou, ale i svou historií.

Druhým místem, už po několik let naší oázou klidu, jsou lázně Badenweiller. Jak nám to čas dovolí, musíme si sem zajet, alespoň na kávu a koláč do naší oblíbené kavárny. Posuďte sami, kdo by mohl odolat a neusadit se, do tak útulného prostředí, nad šálkem kávy?!!!

A to je sladká tečka za výletem „do sladké Francie“, i když ji končím na druhém břehu Rýna.

Francie, ještě malá odměna…

…, jako  třešínka na dortu  za výstavou v Ste. Marie-aux-Mines….pár autorských děl ze soutěže artextilu.

Francie, ještě jednou pod šarmem…

…tentokrát  artquiltu a současnou patchworkovou tvorbou.

 Samozřejmě neopomitelnou součástí výstavy  Ste. Marie-aux-Mines, je artqiult a současný quilt. Dá se tu shlédnout tvorba ze všech koutů světa, jsou zde samostatné ucelené expozice klubů, nebo jedinců z celého světa. Nemohu vám vše ukázat a o každé expozici napsat, ale i tak snad nepohrdnete nahlédnutím, mýma očima (přiznám, co bude následovat, je velice subjektivní hodnocení). Moje kritéria pro vyhodnocování, jsou: harmonie, kompozice barev a originalita se smyslem pro autorovu srozumitelnost (co vlastně tím autor, chtěl říci?!). Moderní quilt, může být komponován, klasicky 3vrstvý, nemusí být použity pouze bavlněné látky, ale i jiný materiál. Artquilt, je opravdu, takovou „haute- cuture“ v oblasti ptchworku. Vše je dovoleno a autor si může pustit fantazii i materiály z „uzdy“. A jako na přehlídkách předních módních návrhářů, tak i zde jsou věci, které se ujmou u široké veřejnosti a jiné modely skončí na dně truhly. V oblasti letošního výběru mě opravdu okouzlily, v artquiltu dvě autorky.

První je Francouzska  

Claudine

Billaud-Rotbart

s expozicí „Lumiere des empreintes“. Opravdu výstižný název této kolekce „Světla stop“. Byla vlastně jedna z mála, která letos přinesla v této disciplíně opravdu neotřelou novinku. Na první pohled se může její technika, použití konfet, pletací příze a vlny, překryta tylem na látkovém, nebo patchworkové vzoru a vše volně proquiltováno, zdát nenáročnou. Avšak, jako často, potvrzuje se tu pravidlo,“ v jednoduchosti je krása“. Jde „jednoduše“ o nápad a bezchybnou kombinaci materiálů a barev.Můj názor: výsledkem je na diváka působící dokonale harmonické dílo. Vše prezentováno ve vkusných rámech, je připraveno k zavěšení do interiéru.

Druhou umělkyní je Němka Monika Schiwy a její kolekce

„Complexité“ – „Složitost“. Zde mě zaujalo, nejen neotřelé pojmutí artquiltu, někdy, až titěrná dílka, i když s použitím známé techniky, přenášení tiskovin na textil, je zde jasně čitelný autorčin podpis, vyzařující inspirací z přírody, harmonie, lehkosti a poezie. Opět se jednalo o artquilty, upravené, jako obrazy.Můj názor: po krátkém rozhovoru s autorkou, nezklamala, je to velice otevřená, citlivá a vřelá osobnost. Ale to, už bylo na pohled, jasné z její tvorby!

Svojí kolekci současného patchworku velice elegantně představila Edyta Sitar z USA.Můj názor: perfektně vypracované klasické techniky. Autorka dokázala, že je mistrní v aplikaci a ladění barev.

Za zmínku stojí výstava Izraelských quiltů. Izrael byla letos čestným hostem výstavy. Můj názor: bylo zajímavé porovnávat, jak se na izraelských quiltech odráží míšení kultur a náboženského vlivu. Nevím, zda byla náhoda, tento výběr? Ale vzhledem k aktuální politické situace, si pořadatelé opravdu vybrali po všech stránkách zajímavého hosta. Já si myslím, že výstavy jsou od toho, aby nejvíce vnímavé návštěvníky, nutily k zamyšlení, nejen nad její hmotnou částí...

Samozřejmě nechyběla soutěžní expozice „Artexture 2011“. Jedná se o rozmanitou textilní tvorbu.Můj názor: buď máme, nebo nemáme rádi. Já patřím do skupiny „máme rádi“. Vždy mě zaujme, jakým způsobem ostatní umělci dokáží zpracovat textil a propojovat ho s jinými, někdy neočekávanými materiály. A, že letos, bylo znovu co obdivovat!

Slovo na závěr: Možná jsem ve vás vzbudila, touto malou reportáží, o velké výstavě a nádherném kraji, chuť prozkoumat tento kout Francie- Alsasko a příští rok se rozjedete do Francie, mezi

13 a 16 zářím 2012, abyste vše viděli na vlastní oči. Zde najdete potřebné informace o výstavě www.patchwork-europe.com