Malý, adventní pozdrav tiskové mluvčí...

....Ježíška.

První, adventní w.e. byla u nás ve znamení výstavní "derniéry", vánočních trhů a večer návštěvou divadla (mimo jiné výborné amatérské divadlo v Kouřimi). Druhý adventní w.e. byl ve znamení Mikulášské. Letos se odehrála bez nepředvídaných komplikací  a "Manaly"(příspěvek 5. prosince 2011), jsem zvládla pod taktovkou rukou kouzelnice Lucky, která zadělala těsto, na výbornou. 

Všichni si mohli tradičně pochutnat a vše zapít teplou čokoládou! 

Svíčkám sice, venku z té sibérie, mrznul knot, ale nám doma to nebránilo, abychom si pořádně užívali Mikulášské atmosféry. 

A protože se v neděli venku vše proměnilo v pohádkovou vánoční krajinu, užívali jsme si hezky v teple u kamen.

Prozatím všem přeji, další příjemný adventní týden,bez velkých potíží se dopravit kam nutně musíte!

Zatím nemohu stále vkládat  více obrázků, tak si budete muset chvilku počkat na  fotografie, 
našeho letošního stromečku-fešáka?!(doufám, že to bude ještě před Velikonocemi)

Váš

Lezarts-JTMS

už zase Ježíškova tisková mluvčí a  sekretářka. 

Odmlka z důvodů...

...příprav na první adventní w.e. 

Tady je moje omluvenka, tip na výlet. 1.12.2012 na velice bohatý program v krásném městě Kostelci nad Černými Lesy.

Město s bohatou historií a podnikavými obyvateli vám nabízí opravdu atraktivní zábavu na první adventní sobotu.

Za sebe si Vás dovoluji pozvat na

„derniéru“

 výstavy patchworku a textilního umění

 „ADVENTŮRA“

v muzeu hrnčířství v Kostelci n/Č. Lesy,

která se bude konat 1.12.2012.

Výstava bude zakončena po interaktivní konferenci o patchworku,

 která začíná ve 14hod.

Na vaší účast se těší

autorka

Renata Stehlin

 Za základní školu vás zvu na její už tradiční Vánoční trhy.

A nakonec Vás zvu do Kavárny "Modré dveře", kde je připraven další program od 16 hod.

více na www.modredvere.cz

Omlouvám se, ale z důvodů zahlcení mého úložiště, jak mi Googl právě oznámil, nemohu vkládat další fotografie a obrázky. Musíte se spokojit pouze s odkazem. Dokud nevyřeším tuto situaci, bude na mých stránkách pauza. Přivítám veškeré rady, jak na to. Už jsem sice jeden způsob delší dobu používala, ale i ta je pro zahlcení Googlem ukončena. Nevím zda se nejedná o nový  způsob, pro tuto společnost , jak z nás vytáhnout finance?!

Váš 

Lezarts

v naději, že s Vaší pomocí řešení!

Jak dopadne pokušení renovovat s Andělem ze Švédska.

Po brouzdání na vašich stránkách blogů a obdivováním vašich dovedností v oboru renovací nábytku, jsem neodolala a koncem léta sáhla po barvách a starém nábytku. Bohužel nemám zachované foto před a v zápalu chutě natírat, jsem zapomněla svoje dílo vyfotit "před", proto se musíte pouze spokojit s dílem pouze "po".
Vitrinu jsem, už před 20 lety poprvé renovovala, kdy jsem ji nechala vylouhovat ze svých hnědých lakovaných šatiček s napodobením kresby dřeva. Vyměnila prolamované a brčálově zelené sklo, kterým se vitrína koukala do světa, za obyčejné průhledné, kterým se naopak my koukáme do vitríny. Po stěhování se několik let krčila vitrína v garáži, až na ni znovu došlo. Prosím zde je výsledek.

"Paní vitrína" si teď trůní na kryté terase a slouží k ukládání "nezbytných" propriet k příjemnému letnímu stolování. Také se hodí na uschování potravin, před dotěrným hmyzem, nebo v chladné sezoně ulehčí ledničce. Své místo na "staronové" vitríně našel krásný Anděl, kterého mi přivezla kamarádka ze Švédska, od jedné "Stockholmské" šikulky. Vypadá, že si Andílek i vitrína báječně sedli.

 Tak to dopadne, když dám nábytku patinu ... a  "Anděl Švédský" se stane "Andělem strážným vitríny".

Váš
Lezarts,
už dávno s patinou.

Naše drůbeží farma...

...se letos rozrostla o dva příspěvky.
I když náš kohout si hrdě kouká na svět s vršku, poznali jsme, že se mu v roli svobodného( spíše, už starého) mládence nějak nelíbí. Zdálo se nám, že mu peří nějak reziví a chřadne.Usoudili jsme, že je nejvyšší čas ho dostat pod hřebínek, proto je mu třeba družky. Aby mohl mít duchaplnou konverzaci s partnerkou , musí mluvit stejným kdákáním, jako on, proto jsme se rozhodli  přivézt krajanku. Vypadá to, že jsme se mu trefili do "noty"! Sice se nenatřásají na hromadě hnoje, ale i tak je to krásný pár! Doporučujeme tuto odrůdu domácího kuru, není hlučný, nerozhrabuje záhony a je čistotný. Pouze pro vajíčka si musíte do obchodu :-)

Dalším přírůstkem je kačer, sice se nejmenuje Donald (škoda, mohli by jsme jednou slušně dědit), ale  i tak je moc krásný na dvoře nadělá haldu parády a nehrne se do jezírka!!! Je to frajer, jak vidíte s otevřeným zobákem si troufá... on totiž na 100% ví, že neskončí na pekáči.

Teď si můžeme zpívat: " na tom našem dvoře..."

Váš
Lezarts,
tvořící v komoře.

Komu se nevešel termín...

... do diáře, přináším zprávu z mé vernisáže.

Pro ty kteří nemohli být přitom, se pokusím přiblížit ve zkratce, ale hlavně ve fotografii, vernisáž.
Začnu nejdříve poděkováním, všem přítomným, ale i těm co zaslali přání.
Z mého pohledu sešlost byla, víc než nad očekávání do tak malých prostor.Příjemným překvapením bylo i setkání s novými tvářemi. Patřičně kouzelnou a uvolněnou atmosféru vernisáži  nastartovalo vystoupení sboru dětí a dospělých "Kosáček". Jejich program rozehřál návštěvníky natolik, že jsme si společně zazpívali. Účinkující připravil i malé překvapení  a to s několika francouzskými písničkami a melodiemi.

Vernisáž jsem opouštěla za kamufláži kytic i dárků a s duší plnou pozitivní energie ke které přispěly komentáře návštěvníků k mým textilním dílkům.  

                                  

Komentáře jsou pro mě vždy ohromným přínosem, prověřují zda, co jsem mojí tvorbou chtěla publiku říci, jím bylo i pochopeno.

Pro ostatní, kteří nemohli být, doposud "přitom", byla výstava prodloužena o jeden den! 

Tak zvaná derniéra se bude konat 1.12.2012 při té příležitosti začíná  ve 14 hod  

"Interaktivní konference o patchworku a textilním umění".

Zároveň můžete navštívit tradiční

"Vánoční trh"

pořádaný ve dvoře v ZŠ Kostelece n/Č Lesy

A proč nezakončit první adventní sobotu v krásné kavárně Modré dveře?!

Váš 

Lezarts

 s díky

 za vaší podporu k další tvorbě!

Hra o jablko.

Tak by se dalo nazvat počínání okolo jediného jablka z naší zahrady.
Jablka, které už od začátku vypadalo, že zůstane na jabloni jako jediné z těch všech deseti, co se na jaře začala klubat z poupat. Je vám jasné, že rostlo pod zvýšeným dozorem.(Teď si však s hrůzou uvědomuji, že jsme ho v noci nehlídali:-D)

Ale musím začít popořádku. Máme v zahradě dvě jabloně, jedna je ohromná krasavice, která pilně plodí, každý druhý rok kvanta jablek. Má to jen jeden zádrhel, jablka jsou raná, tudíž  se nedají uložit, ale musí se ihned zpracovat, což se u nás nezvládá. Jsou vynikající na koláče a povidla, ale vzhledem k tomu, když se urodí, tak se urodí. A i kdybych v nějakém pominutí mysli, nasadila tempo třísměnného provozu po dobu třech týdnů, mohla bych zásobovat celou republiku konzervovanými jablky a koláči.Ujišťuji, to nehrozí, zvládnu maximálně dva, až tři koláče v plné sklizni.Bohužel, z nedostatku pracovních sil, končí na zemi a poté na kompostu Jabloň vlastně slouží, jako okrasný prvek.Stala se modelem ke kreativním zástřihům pod rukama mého vrchního zahradníka.

Druhá jablůňka je takový trpaslíček, zkrátka model pro mě. Mohu ji zastřihávat já a to bez žebříku. Je stará, stará... a co s ní bydlíme, snad neurodila nikdy jablko, alespoň zdravé. Je jasné, že to co se urodilo byla událost a tak jsem si ho muselo patřičně "vyportrétovat"!

Chcete vědět, kdo ho snědl, pardon vyhrál?! Jaká otázka, přeci JÁ! Abych si ho utrhla, nepotřebovala jsem hada, proto nám nehrozí, že by jsme byli vyhnáni z našeho ráje.

Váš
Lezarts
"zlatá reneta".

Nesu, nesu novinky, pro "blogerky"kutilky...

...,DEKY Z LÁSKY.

aneb projekt, nejen pro patchworkářky.

Tento projekt mě nezanechal bez následků, je jisté, že jak čas dovolí jdu do toho. Už jste se na mém blogu dočetly, že podporuji různé humanitární akce, doma i  v zahraničí a tak po setkání s jednou ze zakladatelek o.s. DEKY Z LÁSKY, paní Dášou Humhálkovou, jsem zjistila, jak smysluplný je to projekt (viz. níže přiložený dokument).
Vím, stejně jako vy, že co my tvořilky produkujeme, je vždy z lásky! Napadlo mě, když fungují výměny mezi blogerkama,  proč si neudělat výměnu s kolektivem "Deky z lásky". Sice v tomto případě je zpětná vazba radost  obdarovaného dítěte a jeho rodičů, ale často i to, že se maminka obdarovaného dítěte,sama zapojí do této akce. Líbí se mi v této humanitární pomoci, že mi nikdo nechrastí kasičkou před nosem, ale naopak mohu pomocí svojí prací, spíše koníčkem, která mi přináší za každých okolností radost, tak proč se nepodělit?!Projekt je nastaven velice nenásilně a jeho pravidla jsou  nezatěžující.
Myslím, že šířením informací o tomto projektu, přes vaše blogy, můžeme rozzářit úsměv, v dnešní tak hektické době, kdy se vytrácejí pozitivní mezi lidské vztahy, na nejedné tváři a vnést příjemný pocit do duše rozprouděním endorfinů obdarovaným, ale i darujícím.

Jestli jste vydržely dnes číst do konce, jsem Vám vděčná a věřím, že se jednou sejdou naše jména, nebo přezdívky na listině "DEKY Z LÁSKY".

Váš
Lezarts
zachumlaná do projektu "DEKY Z LÁSKY"

To by Ludvík XV zíral...

..., ale nejen on. 

Dovolím si předvídat, že i vy, až se jednou rozhodnete navštívit zámek Versailles a budete cestovat Pařížskou příměstskou, vlakovou dopravou. Ptáte se proč? 

Po té co následuje, se klidně můžete vzdát opravdové prohlídky zámku. 

Prosím nastupte si, dveře se zavírají!

ilustrace internet

Zatím co ve Versailles by jste nemohli, ani náhodou vyzkoušet, vlastním pozadím, jak se sedí v zámeckém křesílku..., zde je to možné.

ilustrace internet

                      Pro zkrácení jízdy, když vás koukání z okna omrzí, můžete obdivovat stop.

ilustrace internet

Je libo okusit pohodlí "budoáru"?

ilustrace internet

Moc se nezačtěte, ať nepřejedete.

ilustrace internet

Dala bych si říci takovou dekoraci, třeba ve stylu Pražského hradu na mém vlakovém spoji do Prahy.

(Je jasné, že by nesměl vozit fandy na fotbal) 

ilustrace internet
Uznejte, kdyby ještě průvodčí a mašinfíra byly oděni do dobových kostýmů, iluze dekoru zámku Versailles, by byla dokonalá.

Že by "Lůďa" a celý jeho dvůr s ním zíral!

Váš

Lezart

 vlaková dvorní dáma.

Jak jsem se věšela.

I když to bylo občas na "mašli", musím  upřesnit, věšela jsem moje quilty.
Uf, téměř po dvou dnech práce, jsem zabydlela 4 stěny a 4 okna. Neptejte se kolik lineárních metrů, ale bylo to akorát. Myslím, že víc, než za celou výstavu bychom si s mým milovaným, zasloužili medaili za obětavost. Pracovali jsme téměř v extrémních podmínkách,  balancovali na štaflích, manipulovali  ruční nářadí a to vše o teplotách téměř Sibiřských. Vlhko a teplota snad nedosahovala ani 10 st.(venku bylo vlídněji).  Jednu chvíli se manžel začal podobat barvou voskové figuríně a já měla strach, že mi ztuhne nadobro. Bez něj, by jsem  nebyla schopná výstavu dokončit. Patří mu mé díky, že přežil rozmary umělce. Pod jeho povely trpělivě,  zatloukal hřebíky, převěšoval už zavěšené exponáty, rozmotával uzly, přestavoval mobiliář, vyměřoval a rovnal vše do správných úhlů, dokud vše neladilo umělcovu oku. Navíc k tomu všemu,  nepodlehl pokušení přeměnit se v ledovec a odplout se rozpustit domů za kamna!!!

Zde je malá ukázka výsledku.

Ovšem není nad to,být u toho a tak nezbývá než,"přijít či přijet a uvidět na vlastní oči".

Nebojte se, od zítra nehrozí v muzeu náledí:-D, topení bude v provozu!

Malá oprava. 

Výstava končí až 1.12.2012 po konferenci o patchworku, která začíná ve 14 hod.

Srdečně vás zve

Váš

Lezarts

na delší dobu dobře pověšený.

Jaké to bylo...

..., než všechno přikryl sníh.
Po  sobotní předčasné sněhové nadílce, jsem si musela zalistovat fotografiemi naší zahrady, abych se jí ještě pokochala v jejím krásném podzimním kabátě. Jeden z receptu, jak  nepodlehnout chmuru nad tím, že dny jsou kratší a venku zima, větší. Ráda se podělím s těmi, kdo potřebují, ještě trochu barvy z přírody přelít do svého nitra, než se budeme koukat na monochromní dekor opravdové zimy.

Uvařte si dobrý čaj či kávu a pojďte se projít naší zahradou.

 Zatím, co vy se budete brouzdat venku, já si v křesle prolistuji časopis a hledat inspiraci v zahradách u "sousedů". Zároveň se pokochám krásně zařízenými venkovskými  sídly ve Francii, které lákají k ozdravným pobytům. Pak už jen zbývá, jako cena útěchy do šedivého dne, si jít uvařit nějaký dobrý recept z plodů zahrady, který časopis nabízí. 

 Třeba karamelizovaná jablíčka?

Neuvěřitelné, jak se zahrada umí barevně sladit, kdo by tomu odolal?

 Meleme, meleme...netřesky.

Všechny tony červené, až po vínovou.

 Mangold, dobře chutná, ale nadělá v zahradě i spousty parády...

Barevné obzory.

Listí se stěhuje na zem.

 Poslední teplé sluneční paprsky na kvetoucí truhlíky a záhony, kterým se nechtělo pod bílou peřinu!

Oznamujeme všem návštěvníkům, že nadešla zavírací hodina, návštěva pro dnes končí.

Za návštěvu děkuje a těší se, že přijdete znovu! 

Váš

Lezarts,

pěkně v teple.

Uprostřed Japonek v Evropě...

..., aneb Japonská expozice v St.Marie aux Mines.
Japonské autorky jsou rok od roku, nejen k mému potěšení, stále více reprezentovány na "Carrefour Européen du Patchwork". Letos se dostalo  JHIA (Japan Handicrafts Instructor’s Association ),
nejprestižnější výstavní plochy ve vile Burrus v městě St. Marie aux Croix. Bylo zde vystaveno asi 8O
 quiltů, od přehozů na postel až po miniquilty. Výstava na téma "La sensibilité japonise" (" Japonská citlivost"), zahrnovala různé styly, materiály, techniky a zároveň celá expozice dala možnost náhledu do japonské historie. Další atrakcí expozice, byla možnost se na místě zapsat do mini dílen a strávit tak s členkami JHIA příjemné chvíle, při výrobě drobností z textilu.

Patchworkářky ze země vycházejícího slunce dokazují, že v patchworku, jsou na vrcholu technologie.Jejich preciznost dává dojem, že i patchwork je v Japonsku "tranzistorová" záležitost. Po každé, když mám příležitost se setkat s Japonskou textilní tvorbou, nenacházím dostatek slov k jeho chvále.

Neustále jsem měla dojem, že v mém slovníku chybí "dokonalé" slovo, pro tak citlivě a precizní vyjádření se pomocí textilu."Japonská citlivost", název této expozice,  je  téměř dokonalý výraz, který jsem tak dlouho hledala.

Jako obvykle, po shlédnutí tolika krásy jsem měla potřebu se poklonit, té dokonalosti. Proto dovolte, abych  tu v pokoře vzdala hold japonskému textilnímu umění a patchworku.

A co vy, jaký  na vás Japonské umělkyně udělaly dojem?

Váš
Lezarts
z toho celá v "Kimonu".

Nejen pro "gurmány" textilního umění a patchworku, ale i pro ostatní milovníky krásy a umění...

...,aneb  malá ukázka z letošního 18 ročníku Carrefour Européen du Patchwork. Vzhledem k tomu, že výstava je tak obsáhlá, nemohu na mém blogu ukázat tuto akci v její celé podobě, proto předkládám, takové malé laskominy. Nepohrdám ostatní tvorbou, ale vzhledem k tomu, že už navštěvuji tuto akci již po jedno desetiletí, začínám vyhledávat opravdu jen "pro mě laskominy" autory, kteří nejsou tak známí a mají podpis, podle kterého i bez popisku poznáte autora-ku. Je mi jasné, že můj výběr nemusí být podle vaší chutě, ale snad i tak vás zujme pohled na mojí dnešní nabídku. Doufám, že třeba zaujmu sběratele umění, ale i návrháře interiérů, protože některá díla si mohou zadat s uměleckými díly z jiných kategorií umění a tak se stát vkusným, nebo praktickým doplňkem v dnešních interiérech. Pro informaci, v zahraničí existuje mnoho muzeí a soukromých sběratelů patchworku a textilního umění. Bohužel v Čechách stále současný patchwork, čeká na uznání umělecké společnosti, aby by si mohl najít místo ve sbírkách, jak soukromých, tak muzejních. Ale nikdo neví, třeba se jednou dočkám muzea českého patchworku a všem jeho podkategorií?!

Prosím, prohlídka začíná.

Svojí neotřelou inspirací (tvůrčím podpisem), mě zaujala kolekce

" Interpretation de corps humains et de cerveaux bleus"("Interpretace lidského těla a modrý mozek")

 od švýcarské autorky 

Regula Affolter.  

Autorka propojila svojí tvorbu se svým povoláním, rentgenologickou laborantkou.

Rukou virtuóza vytvořila přepis, dnešní sofistikované techniky ke zkoumání našich tělesných schránek, do textilní techniky.Výsledek je opravdu velice sugestivní.

S kolekcí 

"Une féte de Couleurs" ("Svátek barev") 

Německá autorka 

Inge Hueber, 

opravdu dokázala, že v jednoduchosti, je krása, jen vědět, jak na to!

Nepohrdal by jsem takovým uměním, na zdi i u nás doma.

Toto byly opravdu pro mě autorky, které uspokojily, svojí ucelenou kolekcí, mojí touhu nálezt na letošním festivalu, inovaci a "originalitu-podpisu".

Teď následují malé, pro mě extra z ostatních sbírek a kolekcí.

Soukromé sbírce 

"La collection de John M. Walsh III z USA", 

nechyběla opravdu originalita a umělecká kvalita.

I v textilním umění, si lze hrát se slovíčky.

 Jenom bylo škoda, že byla vystavena v relativně malých prostorech, kde chyběl některým velkým objektům  odstup, na lepší požitek z díla a tím i kvalitnější fotografování.

Neuvěřitelný opus, na přírodu a včelí společenství.

Hortenzie v obřím podání

Voda, jako živá...

Velký úspěch u publika zaznamenala díla z kolekce 

EQA (European Quilt Association), 

"Générer la diversité" ("Generovat rozmanitosti)

 s výjevy známých měst a turisty hojně navštěvovaných míst.

Při pohledu na tyto práce, mě nejen zaujmula preciznost, nápaditost, ale i dokonalé umělecké zpracování. I bez popisku není pochyb o jaké město se jedná.

V expozici, čestných mimoevropských hostů výstavy, zde z Kanady v jejich kolekci, 

"La tradition en mouvement" ("Tradice v pohybu"),

 mě krom jiného nejvíce zaujmul tento 3D "artextil". 

Zde opravdu nechybí invence a výsledek? Esteticky dokonalý dojem.

Snad mě milovnice tradičního patchworku omluví, 

že tentokrát předkládám, pouze malou ukázku z této kategorie?!

 Tradiční patchwork, je vždy přehlídkou preciznosti!

Příště uzavřeme letošní 18.ročník výstavy ve francouzském  St. Marie aux Mines, samostatnou reportáží o japonské expozici.

Váš
Lezarts,
vaše průvodkyně textilním uměním.