Fotografie, co mi dodá pep´s...?!

Nemáte také pocit, že vám do finiše, před Jarem začíná ubývat pep´s? 

I když pečlivě udržuji hladinu vitamínů v těle, tak sluníčko, zdroj mé energie, nevyrobím. Teď navíc v exilu mé diety, se mi začíná můj pep´s, na rozdíl ode mě, vytrácet před očima. Jak jsem na blogu viděla, každý si ho snaží dodávat po svém. Já si ho dodávám mimo jiné také tím, když neběhám s holemi po okolí a  nemohu nakukovat do lednice, že  alespoň nakukuji do fotoalba! 

 Poznáváte, co je to za zeleninu?

Zda ne, dovolte, abych vás představila- pan Artyčok.

Protože na našem trhu jsem ho našla prodávaný ve špatné kvalitě, byla jsem ráda, že 

se  mi vloni podařilo vypěstovat na zahradě Artyčok vlastní. Sazenice jsou z dovozu a úroda byla prozatím, jen na ochutnání, ale hlavně, že se mi jej podařilo vypiplat i v našem podnebí.( Snad přežije zimu?) 

Nejen, že je to zdravá  lahůdka (snižuje cholesterol v krvi, podporuje trávení..), ale když ho nesníte, dozraje do velice exotického květu, který vydrží pomalu celý rok.

Na rozdíl od jiné zeleniny, Artyčok je nejen chutný, ale i dekorativní.

Nejchutnější část, je jeho "srdéčko", ke kterému se musíte pěkně dopracovat. Oddělit všechny listy, odstranit pestíky a pak - slastně vychutnat jeho střed velký, jako jednohubka. 

Artyčok, jediná potrava, které vám zbude na talíři po její konzumaci víc, než když jste ji začali jíst:-)

Už jste ochutnali čerstvě upravený Artyčok?

Váš

Lezarts

 aux  coeur de l´artichaut:-)