… U Matěje.
Stromovka opět ožila Matějskou poutí. Musím však přiznat, že atrakce tohoto druhu jsem neměla nikdy moc v oblibě, necítila jsem se na nich dobře, ale chodila jsem se na ně koukat. Jednak jsem to měla kousek a byla to příležitost, jak vyplnit volný čas., kterého jsem, jako dítko s klíčem na krku, měla víc než dost.Atrakcím jsem neholdovala, ale bavilo mě se koukat na ten”barevný cvrkot”, ale hlavně obdivovat maringotky a svět světských. Fantazie pracovala na plné obrátky a k tomu kolem krásný park Stromovky.
Od těch dob se vše však změnilo spousty věcí a uteklo hodně času.
Shoda okolností mě však letos zavedla k Matěji, na místa, kde tato pouť původně měla svoje stanoviště, kousek od Hanspaulky. I když žádná pouť se tam dávno nekoná, byl to tentokrát zážitek gastronomický!!!
Jediné minus je problém s parkováním.
Není nutné jít za zážitkem z tohoto místa Prahy jen do restaurace, ale doporučuji si sem udělat výlet. Rozhodně zde najdete spoustu zajímavostí i zajímavých míst. Počasí nám nepřálo a tak jsme si slíbili, že se vrátíme k Matějovi na výlet.
A co vy a Matějská pouť?
Přeji Vám, hezký jeden den roku navíc!
Váš
Lezarts,
s rýmou v náručí😪
Mám k poutím stejný vztah jak ty. Nemusím je. Tudíž je jasné, že jsem nebyla a stále nejsem horlivý návštěvník těchto akcí. Na Matějské jsme byli jednou s pár spolužačkami na základce a jednou jsme byli celá naše parta z chalupy na pouti v Chrudimi a jednou s toutéž partou v Nasavrkách oboje koncem prázdnin. Poslední a to zcela necílená návštěva byla před nějakými sedmi lety v Mníšku, když jsem si koupila svou první zrcadlovku a učila se s ní fotit.... projížděli jsme městem na chatu a po nákupech jsem se šla podívat a fotit.
OdpovědětVymazatRenátko, tak na tohle mě nikdy neužilo a vlastně jsem byla na nějaké pouti snad jednou, jako asi 12ti letá a vím, že jsem střílela na růže ze vzduchovky!! , pak mě sestra přemluvila na řetízkový kolotoč a bylo mi špatně asi tři dny ( doslova ) a tak to pro mne navždy skončilo. Nesnším ten mumraj a hluk. U nás bývá pouť U Vojtěcha, tam nechodím a pak pouť pod Řípem, kde jsme se dříve vždy setkávali s rodinou, která dojela od Děčína.A šlo se na Říp.
OdpovědětVymazatMěj se hezky. Jiřina z N.
Renatko, Matějsou pouť ráda nemám a ani jsem nikdy moc ráda neměla. Jako dítě jsem tu párkrát byla s rodiči. Sama jako rodič jsem na pouť děti vzala 1x-2x. Ale davy lidí, obrovský rámus to mi nedělá dobře. Já jsem milovala jako malá a mladá holka posvícení u babičky na vesnici. To byl jeden klasický řetízkový kolotoč, jedna střelnice s papírovými růžemi, které nám paní majitelka vždy navoněla. A přáníčka - tajemné pytlíčky za 5 korun, ve kterém byla nějaká "nádherná" ozdoba. To mě opravdu bavilo.
OdpovědětVymazatKrásný den!
K Matějovi bych jela, na matějskou neee)))
OdpovědětVymazatEva http://es-ideas.blogspot.com/
Matějská mi nic neříká, ale jeden zážitek mám. Byly jsme tam s kamarádkou, když nám bylo asi 19. V jedné střelnici byla naše spolužačka Andula ze základky. Čekala druhé dítě, a to první bylo v kočárku u lochnesky vedle pokladny, kde prodávala vstupenky její tchýně. Ančin manžel obsluhoval autodrom. Všichni jsme věděli, že utekla s někým od kolotočů, ale tohle setkání byla úplná náhoda 😀😊
OdpovědětVymazatRenatko, na pouť se nechystám, ale do restaurace ano. Adam tam byl několikrát, stejně jako ty vřele doporučuje.
OdpovědětVymazatPosílám pozdravy, Helena
Jako malá jsem měla poutě ráda. Houpačky, kolotoče aj. to bylo moje. Teď už je to za mnou, ale pouť se u nás drží a vždy je náměstí plné atrakcí a večer bývá ohňostroj.
OdpovědětVymazatNa Matějské pouti jsem byla jednou a to spíš neplánovaně. A to v rámci návštěvy muzikálu. Byly jsme tam s vnučkou.
Jelikož do Prahy jezdím hodně málo, tak asi dobroty U Matěje neochutnám :-). Ale díky za informaci.
Pěkný den a klidný nadcházející víkend !
Hanka
Ahoj Renatko, já bych si raději vybrala restauraci Jana Punčocháře místo matějské :o). Pozdravuju, Lenka
OdpovědětVymazat