Nejde mi psaní i když…

 

…poslední měsíc byl docela bohatý na události…

…nejdřív patchworkový pobyt.

Už to vypadalo, že o pobyt přijdu, začalo to operací a na poslední chvíli mě opustilo auto. Naštěstí mi bylo zapůjčeno náhradní auto a já dorazila do “ ráje “. Byl to balzám na tělo i duši. Prima parta a krásná příroda!!! Zde máte více psáno fotografií.

Zahrada se mě už nemohla dočkat, ani já jí. Vše se zelená a kvete včetně plevele😏. Trávím v mém zeleném světě většinu času. Je toho tolik co udělat, ale jenom jeden pár rukou. Vydalo by to na třísměnný provoz!!Jenom déšť a bolesti celého těla mě z ní vyhání.

Ale pohled na tu krásu mi ještě stojí za to… jak dlouho???

No posuďte…

Samozřejmě ani návštěva zahradnictví nesměla chybět! Jako vždy obvyklý výběr letniček do truhlíků, ale i jeden letošní poklad. Tentokrát krásná fuchsie!!!

Přeji Všem krásný máje čas

Váš

Lezarts,

na mysli májem opojený a na těle zhuntovaný😎

Aby jste si nemysleli …

 

… že nic netvořím v mém ateliéru, předkládám “corpus delikty”. 

Je sice už po Velikonočním slavení, ale nemyslím, že by moje dílko nebylo využitelné po celý rok?! Ovlivněna “babičkovstvím”,  neodolala jsem a ušila jsem vnoučkovi polštář ve formě zajíce. Když už jsem v tom šití byla, ušila jsem rovnou dva. Druhý jsem šila pro malého synovce, který bydlí v Paříži.

Šila jsem podle Tildy. V tomto projektu se dají dobře zpracovat různé zbytky látek.

Odměnou za můj “výkon” jsou …,

 dva páry zářících očiček 😍. 

…á tady je,

zajíc v Paříži💝

Tak co, je to i pro Vás inspirace?

Váš

Lezarts,

v konvalescenci 😉

Pozdě, ale přece…

 

…přeji Všem

veselé Velikonoce!!!

Vyexpedována úspěšně ze špitálu, hezky zase v teple svého domova a rozkvétající zahrady. Sice budu mít nejméně 4 týdny utrum, žádná námaha, ale už se mnou čerti šijou, tak plánuji, to není nebezpečné😉 Snad mi plány vyjdou a užiji si pohodovou konvalescenci v dobré partě!

Pár Velikonočních pohlednic od nás…

Váš

Lezarts,

hezky ve své jamce🐰

-

Neomylné znamení…

 

…vždy, když kvetou Trnky, dojde k poklesu teplot a návrat sněhových vloček.

Tento jev zaznamenávám , už několik let a pravidelně se opakuje se slabší, či silnější intenzitou.

Tak tomu je i letos…

Jakoby závoj kvetoucích Trnek potřeboval bílou barvu sněhu k umocnění krásy. 

Pohled na kvetoucí keře a stromy mám moc ráda. Je to záplava něhy a naděje…

A jak to vnímáte vy?

Váš

Lezarts,

P.S. 

určitě u vás uvidíte více Trnek v bílém závoji, než na mé fotografii:)

Jaro mého…

 

podzimu a to,

už 1 rok!

 Zatím jsme to spiklenecky oslavili ve třech. Babí, mamí a Teo, 3 spiklenci, kteří byli přitom hned od začátku 0:40 min 21.3. 2022.

 Sluníčko nám k této intimistické oslavě svítilo, jak se patří na první Jarní den. 

Nejdříve malý dáreček. (Další budou, až na velké rodinné oslavě)

Poté následovala siesta oslavence na čerstvém vzduchu v pohupujícím se kočárku, který v překrásné přírodě Jevan po dobu téměř 4,5 km doprovázely mamí a babí. 

Po tomto výkonu  bylo potřeba doplnit energii a tak oslava pokračovala v místní krásné kavárně 1888.

Oslavenec si to patřičně užíval :)

Pá, pá ve stejnou dobu příští rok!

Váš

Lezarts,

už 1 rok babí:)

Musím poděkovat…

 

…za všechny komentáře pod minulým příspěvkem i za ty, co přišly přes e-mail!!! Všechny mě dodávají naději, že moje ( dříve naše) práce na zahradě není ztracený čas.

Bylo manželovým i mým plánem zahradu otevřít publiku a pořádat kurzy, ale osud zapracoval tak, že sama na takový projekt, už nemám sílu. To však neznamená, že po předešlé domluvě e-mailem,  není možné se na prohlídce domluvit. Ráda každého zájemce uvítám a předám, to málo ze zkušeností co jsem sama nabyla.

K poděkování přidávám malou pozornost, 

pel-mel sezón v průběhu let ze zahrady.

Váš

Lezarts,

s virózou hezky v teple domu.

Těžká konkurence…

 

…, kterou dělám sama sobě.

Zní to trochu nadsazeně, ale níže zjistíte proč.

Pravidelní návštěvníci, už znají mé dva koníčky, lépe řečeno koně, patchwork a zahradu. Mám z toho už delší dobu ( téměř 8 let), dilema. Odchodem osobního zahradníka do pracovního poměru v nebi, jsem na zahradu sama. Patchwork tím utrpěl značnému úbytku mé pozornosti ( je od “přírody” skromný), má vyhrazenou jen minimální část roku. To znamená od půlky listopadu do března. Zato zahrada si mě přivlastňuje na zbytek roku. Nemám zázračný recept, jak vyrovnat ten nepoměr! Mohu si vlastně za to sama! Nebavilo by mě sedět v mém patchworkovém ateliéru a koukat na zanedbánou zahradu. Zato ze zahrady nevidím do ateliéru na jeho obsah. Navíc, oproti zahradě, má ateliér zanedbatelnou velikost. 

A teď ještě k tomu tento titulek!

Nebojte, nebude ze mě spisovatelka!

Pro více pochopení,

 se dočtete zde

…

Snad tu konkurenci zvládnu?!

:)

Váš

Lezarts,

zase v nesnázích:)