.
…
.
Váš
Lezarts
.🧑🏻🎄.
…patra.
Určitě pamětníkům hned naskakuje refrén známé písně, kde se zpívá “takový schody do nebe”….
Ach jo…, jak tuhle píseň nesnášel můj táta! Když se loudila ze stařičkého rozhlasu, se ségrou jsme se připojily a unisono pěly v duetu se zpěvákem. Což ještě více dráždilo našeho morálně založeného otce, kterýsi slova tohoto “songu” vykládal, jako nabádání, mladých děv a slečen, k nic nedělání a rozmazlování.
Ale vraťme se do přítomnosti! Dnešní příspěvek je o schodech, které v rámci renovace sklepních prostor, dostaly novou podobu.
(Tudíž jsem ti tati dokázala, že jsi se zmýlil a tyhle schody jsou důkazem opaku tvé teorie a já jsem si pořádně mákla!!! (I když nevím, jestli to z nějakého obláčku vidíš?!)
Takto vypadalo schodiště před renovací. Potřebovala jsem nějak sjednotit dlažbu. Problémem bylo, že každý schod má jiný rozměr. Obklad byl udělán ze zbytků dlažby, a tak byl i každý schod jinak obložen. A barva nenavazovala na zrenovovanou podlahu sklepa.
Jířo, ty máš nějaké privilegované styky tam “nahoře”??! Zda ano, prosím o přímluvu až pojedu v létě na dovolenou, zarezervuj mi hezké počasí - termín dodám příští rok😁.
Bílá nadílka v sobotu přišla vhod.
Za prvé pro pokračování výzvy od Jíři z blogu “Trvalka Dahlia” a za druhé, jako báječná atmosféra pro oslavu Mikuláše, kterou už tradičně pořádám u mě doma.
Venku se pěkně, až do oběda vršila bílá nadílka vloček.
Já jsem se otáčela u trouby a řádila šiky Manalas, aby se utkali potřeni máslem a šípkovou marmeládou a zapité horkou čokoládou, s chuťovými pohárky účastníků mikulášské nadílky.
…podle výzvy Jíři z blogu Trvalka Dahlia.
Je to změna po ránu vidět barvy podzimu konturované jinovatkou, nebo popraškem sněhu na pozadí blankytu nebe.
Zde předkládám zadanou úlohu, jak jinak…než z naší zahrady. Z mé skleněné kukaně ( nebojte nejsem v Lánech), se to fotí pěkně v teple!
.
… aneb po česky = Křtiny.
Tato událost mě vyburcovala a já po delší době zasedla ke stroji. Byla to velkolepá letní akce, křtila se totiž krásná holčičí dvojčata.
Z toho vyplývá, že jsem musela ušít dvě dětské deky. Dalo by se předpokládat, že ušiju dvě stejné, ale ne. Ušila jsem každou jinou. Bude jasné hned od začátku, která komu patří😊
Práce mě moc bavila, šila jsem v odstínech růžové a fialkové v kombinaci bílé. Tolik něžnosti najednou, to mě vždy naladí do euforické nálady.
Bohužel jsem fotila na rychlo, výsledek podle toho taky dopadl. Není zrovna lichotivý k celé mé práci. Všechny barvy jsou zkreslené☹️
Doufám, že to bude pro mě do budoucna poučení, nezapomínat fotit včas a se správným osvětlením!!!
.
Užívejte si krásné podzimní dny
Váš
Lezarts,
dnes v barvách mlžného podzimu.
…jak ovládat svůj blog!
Týdny hledám, jak moci moderovat vaše komentáře… naprosto bezúspěšně. K tomu navíc, se mi zbláznila i kolonka sledovaných blogů.??! Ve snaze si přidat nový blog, se mi najednou objevuje pouze 10 sledovaných blogů, kyž bych si chtěla rozkliknout ostatní z odkazů nefunguje mi to. (Vtipálek by si mohl rýpnout : “ No jo - blondýna”). Začínám si říkat, zda to je signál, abych s blogem skončila. Neustálé “vylepšování” stránek blogování Googlem, začíná být pro mě nezvladatelným fenoménem. Když začínám mít dojem, že už jsem schopná bez problémů s blogem zacházet, přijde změna… a pro mě další nerovný boj s technikou. Nejsem zarputilá odpůrkyně pokroku, ale už mě to přestává bavit. Nevím zda mám doufat, že se to podá a nebo…? Přijde zázrak…
Váš
Lezarts,
???
… výzva č. 4.
Mám zpoždění, ale plány mi zhatil el. proud, dům plný lidí a oslavy jedněch kulatin.
2 x 30 = 60
.
Ách jak nám ty děti stárnou…😍
Snad i tak se mi podaří nabídnout podívanou na moje “volné téma”.
Cítit se volně a svobodně je pro mě od dětství nesmírně důležité. Bohužel mám dojem, že čím jde pokrok techniky kupředu, svobody nám ubývá ať žijeme kde chceme.
Malou oázou svobody je mi ještě naše zahrada! Nacházím v ní klid, inspiraci..
Předkládám malý příklad.
Dnes ráno v…
Podzim mi hází k nohám měďáky listí,
jako almužnu,
když sestupují schody chrámu mé existence,
ať zaplatím si barvy na sklonku života
a mohla se jimi kochat
chvíli ještě,
než vše zahalil mlhy, sníh a deště..
Váš
Lezarts,
plná podzimní poezie🍁
…výzva č. 3
Podzim udělá z přírody fotogenický model, který před námi defiluje v neuvěřitelných barvách, jako manekýny na molech Pařížských oděvních salónů. Není divu, že se jeden obdivovatel-ka neudrží a potřebuje to barevné defilé zvěčnit.
I když jsem naší zahradu fotila mnohokrát, nikdy mě neomrzí, ale na podzim je to ještě větší kráska!. Sluneční paprsky dopadají pod menším sklonem a o to více umocňují sytost barev podzimu.
Šup, šup oblékněte bundu, šálu a nazujte holinky, už je chladno až mrazivo a rosa celý den.
Tááák a můžete dál!
Až skončíte , v teple servíruji kávu, nebo čaj 🍁
Váš
Lezarts,
zmožena tou barevnou nádhernou, ale nabírajíc energii dobrou kávou😊
… výzva č 2.
Myslím, že nebude potřeba příliš komentovat následující fotodokumentaci této výzvy na téma
“Květy podzimu”.
Vrátka naší zahrady jsou otevřená, prosím vstupte můžete přivonět, ale netrhat😁!
Listopadky, paradox…
… byly to kytky, které měla babička v zahradě a mě se nikdy nelíbily …
a mám jich teď plnou (tu samou ) zahradu 😋
Někde už jsem nahradila letní sadbu za podzimní.
Snad ještě vykvete?!
Tato Hosta se nějak ztratila v kalendáři nedávno vytvořila poupata😊
Co ještě nesežehl mráz.
A jedna toulavá Japonská Sasanka.
Takový je stav květeny k dnešnímu dni v naší zahradě.
Váš
Lezarts,
stále těšící se z toho co kvete 🌻
P.S.
Prosím nezanevřete, ale stále mi nejde moderovat vaše jednotlivé komentáře🤯