Téměř šifra mistra Leonarda…

 

…1; 20; 30; 35; 65; 70; 90.

Jestli chcete vsaďte  si je, ale není to nabídka na “tutovku”, jsou to pouze šifry, které jsou od začátku jara důvodem rodinných oslav. Něco už proběhlo, něco probíhá a něco se teprve uskuteční.

Č: 1 už proběhlo- první narozeniny vnuka. Příspěvek jsem už publikovala.

Č: 20 sice už proběhlo, ale čeká na publikaci.

Č: 30 též proběhlo, ale čeká na vhodné datum publikace.

Č: 35 se bude oslavovat zítra,  možná na něj taky dojde?!

Č: 65 čeká na podzim.

Č: 90 v očekávání na podzimním pořadníku.

Dnes vám však nabídnu jen tu šifru…

…

Tak to mám za sebou a opět jsem, pro velký úspěch, pokročila do nového desetiletí. 7 považuji za šťastné číslo, snad dokáže, že je to pravda🤓!!!

Umím kde co, jen ne organizování vlastních narozenin, tak to vzaly do rukou děti. Já jsem si opravdu jen užívala.

Velkým překvapením byl dort. O žádných narozeninách jsem se něčeho podobného nedočkala.

 Jak vidno vyplatí se dožít té 70!!!

Vyloženě umělecké dílo a k tomu nejen hezké pro oko, ale i potěšení pro chuťové pohárky!!!

Bylo spousty hezkých dárků a milých hostů!

Dostala jsem krásné kytice, nejvíce mě zaujala nová odrůda plných Lilí, bez pestíků. 

Teď už mi jen zbývá dělat vše proto si to  užít a přežít, pokud možno bez ztráty květinky k dalším narozeninám😅

Váš

Lezarts

Když se fikce stane realitou…

' 

… 11.9.2001.

Myslím, že v tento den měla stejný pocit většina lidí na zemi.

Dnešní příspěvek je jen malým pozastavením nad tím, kam se světové dějiny, ekonomika i lidstvo začalo ubírat.

Nechci zde polemizovat, jen by mě zajímal příběh o tom, jak jste vy tuto událost prožívali a kde?

Já jsem seděla doma na kanapi, měla jsem ve zvyku si zdřímnout u televize při nějaké epizodě nekonečného seriálu. Když jsem otevřela oči tak jsem si říkala, že dávají už další program, nějaký film s katastrofických scénářem?! Trvalo mi dost dlouho, než jsem pochopila o co jde. Následoval u mě naprostý šok. Trvalo několik dní, než jsem byla schopná pochopit, že jsme asistovali takové katastrofě, téměř v přímém přenosu.

Vím není to na dnes moc veselé téma, proto si užívejte, každé krásné chvíle, ať jste, kde jste !!!

Stejně tak myslím na lidi, kteří stejnou lidskou hloupostí, některých jedinců i sílou přírody, přišli o všechno!

Ale naděje v lepší zítřky umírá naštěstí poslední!!!

,

 '

Váš

Lezarts,

radující se z každé klidné chvilek na světě.

Hory, voda, slunce a…

 

… moji nejmilejší.

Takové si představují prázdniny i já, přesto že jsem dávno opustila školní lavice, letos jsem se nestačila divit, jak ten letní čas utekl!!!

Žádnou nudu jsem na té prázdninové cestě nepotkala.

Čas byl naplněn, nejen prací (zahrada i dům se o to vždy důsledně postarají :-)), byl čas na milé návštěvy i čas na únik do krásy Alp. A na konec se konala i velkolepá oslava.

Dnes to bude o úniku, jak už po několik let do rakouských Alp.

I nejmenší člen (výpravy) ocenil výhled ze zahrádky, která byla součástí našeho ubytování.

.

 Každodenní koupání v jezerech, za teplot které tu panovaly voda byla opravdu “jako kafe”.

Příjemné večery v báječné společnosti a okouzlujícími výhledy na měnící se barvy skal a jezera s přicházejícím soumrakem.

Došlo i na kulinářské zážitky. Konečně jsme ochutnali místní cukrářskou specialitu “salcburské noky”.Opravdová mana!!! Porce se může zdát na fotografii malá, ale ve skutečnosti jsme si na ni pochutnali v 5ti. Tahle nadýchaná dobrota je ze sněhu z bílků., vanilkového cukru a švestek a rybízu. Dezert má představovat zasněžené vrcholy 3 hor kolem Salzburku. Pro nás hlavně představoval velkou dobrotu!

Když vypadalo, že teplota venku klesla na “pouhých 28•C,došlo i na výlet. Zamířili jsme pod východní část Dachsteinu do Gossau a dále k jezeru Gossausse. Byl to dech beroucí zážitek z pohledu od jezera na ledovce Dachsteinu!!! Snad ten výhled na ledovec udělal takový dojem, že jsme ani nevnímali opět stoupající teplotu na obvyklých 33•C.

Poslední noc jsme měli ve znamení vichřice, která napáchala notné škody. Ale nijak nám tento zážitek, naštěstí nepokazil náš pobyt.

Hodně nerada jsem se s tou krásnou přírodou loučila, ale doma na mě čekala velká oslava (ale o té příště). 

Snad i příští rok se mi podaří obdivovat rakouské Alpy?!

Už jste je také navštívili?

Váš

Lezarts,

opět na rodné hroudě.

Máme slona…

 

… ó my se máme!

Ne, ne zahradu jsem nezměnila na ZOO. Pouze jsem nedávno ušila podle Tildy polštář ve tvaru slona, aby se měl vnouček s kým povalovat.

Prosím seznamte se 

…

Váš

Lezarts,

v tomto počasí, nejraději s vnoučkem za pecí:)))

Okurková sezóna…

 

…za mě ta patchworková.

Jo zahrada si mě teď vyžaduje, nejraději na 200% díky suchu a restů z jara. Lovím, každou kapličku vody, abych tu “žíznivku “napojila. Je to časově náročné v průměru 2 hod denně, zatím naštěstí mám zásoby dešťové i šedé vody. Při instalaci čističky odpadních vod jsem nechala instalovat cisternu na šedou vodu a po celé zahradě pod okapy mám různé nádoby a nádrže na sběr dešťovky. Občas vypomůže studna, ale ta nikdy nebyla moc bohatá na vodu.

Do toho jsem se ještě rozhodla zrenovovat další koupelnu a to vše jen vlastní silou. To je také časově náročné ( nejen díky mému věku😉) , musím absolvovat několikeré natěračské práce, které vyžadují delší intervaly mezi nátěry, tmelení atd.

Ale proč to vše tak zdlouhavě popisují? 

Nedávno jsem v galerii fotografií našla patchworkové počiny, kteří jsem tu ještě neukázala. Byla to práce pro jeden časopis a téma bylo skřítkové a víly. Vlastně to je princip mého příspěvku…teď by se mi totiž takové víly a skřítkové hodili v realitě!!! To by mi pak vše odsejpalo😁

 

Váš

Lezarts,

rádoby duhová víla🧚🏼‍♀️

Ať žijí prázdniny…

 

…ač už je to dávno co jsem opustila školní lavice, miluji čas prázdnin. Čas, který i v tom současném světě na mě dělá dojem, lehkého zklidnění a práva na lelkování. Možnosti utéci na pár hodin, nebo dní z reality a nabírat sílu do zbytku roku. Poznávat nová místa a nebo se vracet na ta známá. Mít alespoň dojem několik chvil, naprosté volnosti! 

To je moje vize prázdnin, i když už mám vlastně prázdniny po celý rok😉

Ani letos se nevzdám možnosti navštívit moje milované Alpy a koupání v jezerech.

A jak to vidíte vy?

Ať žije prázdnin čas!!!

Váš

Lezarts,

už lelkujíc v zahradě😎

A byla svatba…

 

…kdo to zažil ví co je to za “šrumec” obzvláště, když si vše děláte ve vlastní režii!

Musím vás jen ujistit, že jsem se nevdávala já ani dcera, ani syn.

Svatba“postihla”rodinu mé kamarádky😉.

Musím předeslat, že když mě tuto radostnou noviny oznámila a upřesnila, že se bude konat v kostele, spontálně jsem se nabídla, že kostel k té příležitosti vyzdobím. Byl to jeden ze způsobů, jak se odvděčit za její obětavou pomoc, kterou mě poskytovala po celou dobu kdy odcházel můj pan A. Vím co pro ni svatební starosti obnášely a tak jsem ji chtěla trochu ulevit. Také vím, že má ke mě důvěru, protože zajišťuji “scénografie” společných výstav. 

Konec měsíce května a začátek června se nesl i u mě v přípravách na den D. 

Posuďte, jaký byl výsledek.

Zde je prostor před.

A po

Vstupní hala

A ještě jsem vyrobila malé překvapení pro snoubence

polštářek na prstýnky

Na konec nezbývá novomanželům popřát,

ať jejich svazek nic nerozdělí a žijí šťastně dlouhá léta❣️

A ještě mé poděkování za přidanou ruku k dílu od kamarádky a jejího manžela + mého kamaráda!!!

Váš

Lezarts,

nebyla jsem drůžička, ale šťastná dušička!

Obrazové zpravodajství …

 

…ze svátku matek.

Letos netradičně s každým dítkem vzlášť.  Někdy se to tak semele, že pracovní program jednoho se nedá napasovat do mateřského programu toho druhého. Ale obě oslavy byly moc hezké. Občas je příjemné být pouze s jedním dítkem. Je více času si popovídat. 

Jedna oslava, na mé přání, v blízkém Č. Brodě, v mé oblíbené kavárně u Madony. U oslavy s dcerou byl i vnouček. Tato kavárna má hezké vnitřní i venkovní prostředí. Káva vynikající a domácí zákusky bezkonkurenční. Už jsem ji v některým příspěvku prezentovala. Tentokrát jsem nestihla fotit, ruce mě zaměstnal vnouček…začínal chodit za ruku, tak jsem s ním chodila obšťastňovat jiné návštěvnice kavárny. Zalíbila se mu (už ) jedna mladá studentka a tak jsem nedobrovolně dělala křena😉 při jeho námluvách.

Druhá Oslava byla v Praze. Zde jsem se nechala překvapit. Syn zná moje oblíbená místa, oběd byl v mé nejoblíbenější pražské restauraci. Mám ji ráda hlavně kvůli výhledu, který nabízí! Tím nechci říct, že zdejší kulinářské umění pokulhává za výhledem. Uhodnete která to je?

Po dobrém obědě následovalo přemístění na kávu a desert na druhý konec téměř stejné ulice. To však bylo překvapení a pro mě nový objev, kam chodit mlsání! Uhodnete kde to je? 

Musím jen dodat, že jsem netušila, jaký rozdíl může být mezi kvalitou různých zmrzlin. Italové opravdu umí a jejich zmrzlina i prezentace je nejen estetický zážitek, ale hlavně chuťový. A nakonec na cestu mé oblíbené makronky.

Zase další krásné chvíle s dětmi! 

Děkuji❣️

Váš

Lezarts,

hezky zpět v zahradě🌸