Nabízím kulturní vyžití, bez sanitárních omezení a napříč celou republikou i světem!

 

Malá nadsázka, různé kulturní instituce nabízí své umění on-lin, proč ne já?! 

Blíží se w.e. a možná se vám bude hodit menší, kulturní zážitek?

Po dohodě, dvě kamarádky+ já, jsme se rozhodly vám zprostředkovat na mem blogu výstavu Pattchvorku a textilního umění.

Výstava se konala ... dávno😊, v prostorech městské knihovny Dolní Chabry.

Musím přiznat, že prostory pro vystavování byly jedny z nejlepších, nejen co se týče výstavního prostoru, ale i svojí vybaveností pro tuto činnost, ve kterých jsem doposud instalovala výstavy. Není divu architekt, který realizoval tento projekt knihovny, opravdu dokázal mistrovskou práci a ze staré sýpky vytvořil úžasný prostor pro kulturu.

Místo jsem Vám představila a teď představím 

autorky:

Marta, Renata, Martina.

3 patchvorkářky, 3 rozdílné styly.

Vám představují výstavu

“Román z patchworku”

Prosím vstupte, soukromá vernisáž začíná.

Doufám, že jste trochu potěšili oko i duši?! Zda ano, nechte záznam v knize návštěv 📖 

V případě, zájmu o kontakt na některou z autorek napište do komentáře. Dejte spojení na vás a já vše předám autorce. Vaše spojení v komentáři nezveřejním.

Děkuji za návštěvu a přeji příjemný w. e.

Váš

Lezarts,

kurátor výstavy.

ŽDM - že dnes mrzlo😊

 

Teda mrzlo i sněžilo, také bylo MDŽ😊.

Karafiát se nekonal, zato velký pugét od syna.

Mile mě jím potěšil, nejen to,  že ač nevyrůstaje v socialismu vzdal hold ženám své rodiny.(obdaroval nás více). Neberu tento svátek, jako komunistický přežitek( který se mi za totáče zprotivil, množstvím ožralých), ale v dnešních dobách ho beru jako uznání žen a jejich přínos společnosti.

A co Vy, jak to vidíte?

Váš

Lezarts

ŽDM-źadající den bez mrazů😁

Jak prožívat přítomnost?

 

Nejlépe hledáním v hezkých vzpomínkách...třeba z dětství.

Vzpomínám na časy, kdy jsem si jako malá hrála doma v našem malém bytě. Už jako dítě jsem pociťovala potřebu se trochu izolovat. V bytě 1+1 to ve 4 členech rodiny, nebylo moc snadné. Ale dětská fantazie nemá mezí a tak, deka přes jídelní stůl vytvořila rychle úkryt a klid na hraní. 

Pak stačilo si vzít do takové skrýše kostky a pokusit se je složit, aby se zobrazil výjev z pohádky, ale ještě raději jsem měla leporela a knížky s hýbacími obrázky ve 2d. To pak byla zábava! Stavěla jsem z nich bludiště, domečky, fantazie jela na plné obrátky a čas krásně utíkal! Neuměla jsem ještě číst, ale obrázky, “hýbací “i ty pouze malované v leporelu mi dávaly dojem, že číst umím i bez písmen😊.

Do školy jsem se pak těšila pouze kvůli tomu, že se naučím číst a nebudu muset na nikom žadonit, aby mi četl. Pravda je, že čtení je mi od chvíle, kdy jsem zkrotila písmenka,  mojí velkou zálibou. Bohužel jisté události v mém životě mě na dlouhou dobu o toto potěšení připravilo.

Naděje však umírá poslední!

A čím jsem začala? Podívejte se...

Ano, ano byla to obrázkové kniha, kterou zná celý svět. Nejen svojí grafickou krásou, ale i svým obsahem mě vrátila do světa dětství a nejen to, znovu nastartovala. mojí vášeň ke čtení.

Když jsem ji uviděla ve výkladu knihkupectví na jednom maloměstě ( bohužel, už neexistuje), věděla jsem, že se bez ní nemohu vrátit domů. Od té doby leží na mém nočním stolku! Stejně jako v dětství si v ní stále listuji. Nemohu se nabažit nejen obrázků, ale dnes hlavně, textem ve kterém nacházím sílu, abych si zachovala zdravou životní filosofii, v současné situaci tolik potřebnou!!!

Slovo na závěr nechám na Antonie Saint Exupery z jeho 

Malého Prince

Váš

Lezarts,

malá princezna na hlášku👸🏼

C ani květinou neuhodíš!!!

 Venku může mrznout jen praštět, ale pocit, že jaro se už někde chystá do gala je naprosto neomylně cítit ve vzduchu. A moje vnitřní hodinky začínají tikat trochu jinak, rychleji i na vzdory situaci kolem C. Mám potřebu nasávat venku tu vůni vzduchu, cítím nadcházející změnu.

 Nevím jak to máte vy, ale už od dětství v tomto období si přeji mít křídla a z ptačího pohledu pozorovat znovuzrození přírody. Letět nad hory a doly.

Ale zpátky na zem, je mi jasné, že už mi křídla nenarostou ( musely by být jak od Concordu, jiná by mě ani už neunesla), tak improvizuji( konečně, jako často)😊 

Ještě, že květinářství mohou mít otevřeno. Jen díky malému obytnému prostoru, květinářství nevykoupím. Ale i tak jdu domů s plnou náručí květin. K tomu sv. Valentýn a mohu se radovat z malého nádechu Jara i uvnitř domu. Z výsledku mám radost a vím, že to nebude dlouho trvat a začnu plenit vlastní zahradu😉Dnes vás pozvu místo do zahrady, do domu na květinový dýchánek.

Přeji vám rozkvěte do krásy, Jaro se blíží💐.

Váš

Lezarts

Stále bez křídel🤨

Jdeme do háje...

 

...březového😊.. 

Ten háj je více méně virtuální, neb máme na zahradě pouze 1 břízu...

...tak jsem nějaké ještě ušila, aby se dalo psát v množném čísle. 

Abyste viděly(i), že v tento krásný zimní čas se nepovaluji u kamen, přikládám důkaz mého tvoření, které mi při pohledu na něj evokuje kmeny bříz.

Začala jsem vytahovat mé patchworkové “kostlivce” ze skříně. Vypadly na mě bloky, které byly ukázkou jedné “rychlometody” pro Švadlenku. 

Hop, pár stehů a z polotovarů jsou dva naprony

A co vidíte vy???

Jako bonus ještě malá  procházka do zasněžené zahrady, zalité sluncem a třpytem odlesků sněhu.

         

   Přeji všem krásný mrazivý w.e.

Váš

Lezarts

Dnes kapánek blogem rozhozený😬

C už tu máme a teď k tomu “Bílou nemoc”.

 

To bude chtít kandidátku MUDr Galena na Hrad😊

Ani nevím, zda je nutné vyhlašovat nouzový stav z důsledku sněhové kalamity😊. Jsme už téměř všichni v domácí “péči”😊 Kladem situace je, že si povinně ( ti co bydlí na venkově) uděláme hodiny tělesné výchovy s hrablem. Je mi jasné do Prahy se neprohrabu, nezvládli to ani silničáři natož já. Praha 30 km od nás,  autobus, ani vlaky nejezdí. 

Zakončím dnešní sněhové zpravodajství stavem místních sjezdovek: zatím neupravená běžecká stopa vleky a lanovky stejně stojí z důvodu C, nejjistější pohyb po čtyřech nahoru a po zadku dolu😊❄️❄️❄️

Doufám, že jste vše četli s nadhledem a užíváte si té bílé “nemoci” jen v dobrém, ať jste v dolinách, horách, městech nebo vesnicích.

Dvorek před 

a po😅

Přeji všem lehký průběh “bílé nemoci”😁

Váš

 Lezarts,

s hrablem vždy připraven❄️❄️❄️

...a můžeme na pláž☀️!

 

Známé rčení, že život patří připraveným mě, zrovna v této době zákazů, doporučení, strašení a zmatků, zázrakem, nakoplo k nevídanému činění.

 Jak vidno dnešní doba stimuluje k tomu, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci😊. Činitelé jsou toho zářným příkladem, tak proč ne já???😊

 Ano, ano, jsem připravena, až se léto zeptá co jsem dělala v zimě! 

Trochu Vás napínám, sebe jsem napínala taky téměř dva roky... 

...konečně mohu odhalit, jak dopadl model plážové tašky. Je to dárek pro dceru, která má už druhým rokem zaplacenou dovolenou u moře🙏🏻. Když kabelu neužije k moři, tak určitě se bude hodit k jezeru, či k rybníku... a v nejhorším na nákupy🙂.

 Ale to nejpodstatnější na této věci je,

  mám totiž pro jednou pocit, že jsem připravena a to s velkým předstihem (což je u mě nebývalé😂)!

A tady je model.

A když jsem v tom byla, ušila jsem k tašce ještě dvě podložky.

K tašce byl jeden vtipný komentář od dárce materiálu k recyklaci:

“Já jsem bez kalhot, ale hlavně, že máte tašku na pláž”😊. 

Asi jste si všimli,  jedná o recyklaci starých jeans včetně aplikace na přední kapse.

Váš

Lezarts

dnes, díky počasí, téměř na pláži☀️☀️☀️

C jsme tu měli, už...

...v 80 letech!!!

Že si nevzpomínáte??? 

Jednalo se o opravdové šílenství, kdo neměl C, jako by nebyl😊 

Děti je sbíraly, směňovaly a rodiče sháněli. Byla to podpultovka!!! Původně součást řetízku k toaletě, se stala přímo pandemie v dětském světě a tím i rodičů.

Také vás tato C pandemie z barevného plastu zasáhla?😊

Inspirační foto z internetu.

Váš

Lezarts,

zatím C- normální 😷😷