Teda mrzlo i sněžilo, také bylo MDŽ😊.
Karafiát se nekonal, zato velký pugét od syna.
Mile mě jím potěšil, nejen to, že ač nevyrůstaje v socialismu vzdal hold ženám své rodiny.(obdaroval nás více). Neberu tento svátek, jako komunistický přežitek( který se mi za totáče zprotivil, množstvím ožralých), ale v dnešních dobách ho beru jako uznání žen a jejich přínos společnosti.
Nejlépe hledáním v hezkých vzpomínkách...třeba z dětství.
Vzpomínám na časy, kdy jsem si jako malá hrála doma v našem malém bytě. Už jako dítě jsem pociťovala potřebu se trochu izolovat. V bytě 1+1 to ve 4 členech rodiny, nebylo moc snadné. Ale dětská fantazie nemá mezí a tak, deka přes jídelní stůl vytvořila rychle úkryt a klid na hraní.
Pak stačilo si vzít do takové skrýše kostky a pokusit se je složit, aby se zobrazil výjev z pohádky, ale ještě raději jsem měla leporela a knížky s hýbacími obrázky ve 2d. To pak byla zábava! Stavěla jsem z nich bludiště, domečky, fantazie jela na plné obrátky a čas krásně utíkal! Neuměla jsem ještě číst, ale obrázky, “hýbací “i ty pouze malované v leporelu mi dávaly dojem, že číst umím i bez písmen😊.
Do školy jsem se pak těšila pouze kvůli tomu, že se naučím číst a nebudu muset na nikom žadonit, aby mi četl. Pravda je, že čtení je mi od chvíle, kdy jsem zkrotila písmenka, mojí velkou zálibou. Bohužel jisté události v mém životě mě na dlouhou dobu o toto potěšení připravilo.
Naděje však umírá poslední!
A čím jsem začala? Podívejte se...
Ano, ano byla to obrázkové kniha, kterou zná celý svět. Nejen svojí grafickou krásou, ale i svým obsahem mě vrátila do světa dětství a nejen to, znovu nastartovala. mojí vášeň ke čtení.
Když jsem ji uviděla ve výkladu knihkupectví na jednom maloměstě ( bohužel, už neexistuje), věděla jsem, že se bez ní nemohu vrátit domů. Od té doby leží na mém nočním stolku! Stejně jako v dětství si v ní stále listuji. Nemohu se nabažit nejen obrázků, ale dnes hlavně, textem ve kterém nacházím sílu, abych si zachovala zdravou životní filosofii, v současné situaci tolik potřebnou!!!
Slovo na závěr nechám na Antonie Saint Exupery z jeho
Malého Prince
Venku může mrznout jen praštět, ale pocit, že jaro se už někde chystá do gala je naprosto neomylně cítit ve vzduchu. A moje vnitřní hodinky začínají tikat trochu jinak, rychleji i na vzdory situaci kolem C. Mám potřebu nasávat venku tu vůni vzduchu, cítím nadcházející změnu.
Nevím jak to máte vy, ale už od dětství v tomto období si přeji mít křídla a z ptačího pohledu pozorovat znovuzrození přírody. Letět nad hory a doly.
Ale zpátky na zem, je mi jasné, že už mi křídla nenarostou ( musely by být jak od Concordu, jiná by mě ani už neunesla), tak improvizuji( konečně, jako často)😊
Ještě, že květinářství mohou mít otevřeno. Jen díky malému obytnému prostoru, květinářství nevykoupím. Ale i tak jdu domů s plnou náručí květin. K tomu sv. Valentýn a mohu se radovat z malého nádechu Jara i uvnitř domu. Z výsledku mám radost a vím, že to nebude dlouho trvat a začnu plenit vlastní zahradu😉Dnes vás pozvu místo do zahrady, do domu na květinový dýchánek.
Přeji vám rozkvěte do krásy, Jaro se blíží💐.
Váš
Lezarts
Stále bez křídel🤨
...březového😊..
Ten háj je více méně virtuální, neb máme na zahradě pouze 1 břízu...
...tak jsem nějaké ještě ušila, aby se dalo psát v množném čísle.
Abyste viděly(i), že v tento krásný zimní čas se nepovaluji u kamen, přikládám důkaz mého tvoření, které mi při pohledu na něj evokuje kmeny bříz.
Začala jsem vytahovat mé patchworkové “kostlivce” ze skříně. Vypadly na mě bloky, které byly ukázkou jedné “rychlometody” pro Švadlenku.
A co vidíte vy???
Jako bonus ještě malá procházka do zasněžené zahrady, zalité sluncem a třpytem odlesků sněhu.
Lezarts
Dnes kapánek blogem rozhozený😬
To bude chtít kandidátku MUDr Galena na Hrad😊
Ani nevím, zda je nutné vyhlašovat nouzový stav z důsledku sněhové kalamity😊. Jsme už téměř všichni v domácí “péči”😊 Kladem situace je, že si povinně ( ti co bydlí na venkově) uděláme hodiny tělesné výchovy s hrablem. Je mi jasné do Prahy se neprohrabu, nezvládli to ani silničáři natož já. Praha 30 km od nás, autobus, ani vlaky nejezdí.
Zakončím dnešní sněhové zpravodajství stavem místních sjezdovek: zatím neupravená běžecká stopa vleky a lanovky stejně stojí z důvodu C, nejjistější pohyb po čtyřech nahoru a po zadku dolu😊❄️❄️❄️
Doufám, že jste vše četli s nadhledem a užíváte si té bílé “nemoci” jen v dobrém, ať jste v dolinách, horách, městech nebo vesnicích.
Dvorek před
a po😅
Přeji všem lehký průběh “bílé nemoci”😁
Váš
Lezarts,
s hrablem vždy připraven❄️❄️❄️
Známé rčení, že život patří připraveným mě, zrovna v této době zákazů, doporučení, strašení a zmatků, zázrakem, nakoplo k nevídanému činění.
Jak vidno dnešní doba stimuluje k tomu, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci😊. Činitelé jsou toho zářným příkladem, tak proč ne já???😊
Ano, ano, jsem připravena, až se léto zeptá co jsem dělala v zimě!
Trochu Vás napínám, sebe jsem napínala taky téměř dva roky...
...konečně mohu odhalit, jak dopadl model plážové tašky. Je to dárek pro dceru, která má už druhým rokem zaplacenou dovolenou u moře🙏🏻. Když kabelu neužije k moři, tak určitě se bude hodit k jezeru, či k rybníku... a v nejhorším na nákupy🙂.
Ale to nejpodstatnější na této věci je,
mám totiž pro jednou pocit, že jsem připravena a to s velkým předstihem (což je u mě nebývalé😂)!
A tady je model.
A když jsem v tom byla, ušila jsem k tašce ještě dvě podložky.
K tašce byl jeden vtipný komentář od dárce materiálu k recyklaci:
“Já jsem bez kalhot, ale hlavně, že máte tašku na pláž”😊.
Asi jste si všimli, jedná o recyklaci starých jeans včetně aplikace na přední kapse.
Váš
Lezarts
dnes, díky počasí, téměř na pláži☀️☀️☀️
...v 80 letech!!!
Že si nevzpomínáte???
Jednalo se o opravdové šílenství, kdo neměl C, jako by nebyl😊
Děti je sbíraly, směňovaly a rodiče sháněli. Byla to podpultovka!!! Původně součást řetízku k toaletě, se stala přímo pandemie v dětském světě a tím i rodičů.
Také vás tato C pandemie z barevného plastu zasáhla?😊
 |
| Inspirační foto z internetu. |
Váš
Lezarts,
zatím C- normální 😷😷
...a začínám den v příjemné a velké společnosti.
Bonusem je, když je nasněženo a sluníčko zdobí horizont.
Moji návštěvníci ani já nemáme roušky, zato dodržujeme předepsaný rozestup. Všichni jsme spokojeni, máme se čím zasytit,... každý to co má rád.
Já, hezky v teple verandy chleba, máslo, med a karo se sójovým mlékem.
Veverka na stromě ořechy🐿 z domácí produkce a...
Jak začínáte denVy?
Váš
Lezarts
hezky v teple.
P.S. Knihu “Houpačky” , jsem přečetla jedním dechem za jedno odpoledne. Musím konstatovat, že jsem proti protagonistkám “ořezávátko”. Ještě nemám zcela jejich věk, tak snad mám čas to ještě dohnat. Knihu doporučuji, zabývá se tématem, kterému se věnuje jen málo autorů s takovou “intimitou”😉
P.S.S. Můj problém s přidáváním komentářů na blogy se opět objevil, tak opět na většině blogů se nezobrazují ☹️👎🏻ani mém vl😡
Koho? Či co?
HOUPAČKY nová kniha od Lucie Konečné ( blog Zase ta Lucie).
Držím ji v ruce a za tepla se musím pochlubit. Četla jsem od autorky Vířivku. Četla s jedním dechem!
Už se nemohu dočkat, až se u odpolední kávy zhoupnu u HOUPAČKY do čtenářského světa😊
...dnes, vlastně zítra.
Asi ve velké části republiky jsme se dočkali sněhové nadílky. Je to neodolatelná fotogenická krása!
Samozřejmě ještě než jsem posnídala, běhal jsem po zahradě i verandě a fotila a fotila...
Níže vám zasílám pozdrav z první letošní sněhové nadílky u nás.
Včerejší noční a dnešní ranní výhledy a pohledy❄️
